Ukrajinští inženýři se pokoušejí o zázraky, novým postrachem fronty jsou opticky řízené drony. Zelenskyj mezitím ustupuje Trumpovi

Ruští i ukrajinští vojáci na frontě se marně snaží nalézt účinnou obranu proti relativní novince: dronům řízeným na dálku pomocí optického kabelu. Dokážou totiž překonat elektronickou obranu a rušičky nepřítele. Většinou se používají při zahájení útoku, aby vyřadily z provozu právě rušičky. Potom následuje útok klasickými drony na elektronicky nechráněnou pozici.

Kabel je dlouhý až patnáct kilometrů. S dronem se hůře manévruje, ale jde o další doklad toho, jak armády obou zemí rychle inovují a zkoušejí v praxi cokoli, co by jim umožnilo získat převahu. Drony řízené přes optický kabel jako první na frontu uvedli Rusové na jaře loňského roku poté, co Ukrajinci vyvinuli úspěšné rušičky pro různé frekvence elektromagnetického spektra.

„Konkurence v dronech řízených optickými kabely roste, ale efektivní obrana proti nim ještě nebyla vynalezena, i když situace se v tomto ohledu vyvíjí,“ píše ukrajinská analytička zbraňových systémů Olena Kryzhanivská v jednom z nedávných příspěvků svého newsletteru sledujícího zbraňové novinky na bojišti.

rozhovor

Bude trvat generace, než přestaneme Rusko vnímat jako nepřítele, říká starosta Charkova

28. 1. 2025 ▪ 8 min. čtení

I přes technologické pokroky na obou stranách ale válka nemíří k jednoznačnému vyústění. Rusové pomalu postupují hlavně na Donbase a jejich ztráty od počátku invaze před třemi lety odhaduje ukrajinský generální štáb na více než 800 tisíc vojáků. Ukrajinci zatím stále dostávají americkou vojenskou pomoc a pokračují i dodávky z Evropy, nejnověji v podobě francouzských bitevníků Mirage 2000, které měly tento týden dorazit na Ukrajinu.

Tlak nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce například od Kyjeva přístup ke zdrojům vzácných kovů, ale směřuje k tomu, že by v příštích měsících mohla začít vyjednávání o příměří. Větší připravenost k nim ve veřejných projevech vyjadřuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj než jeho ruský protějšek Vladimir Putin.

Češka na Donbase "loví" Rusy sebevražednými drony. Na jejich pohled si nezvyknu, říká

Zvláštní Trumpův vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg chce podle agentury Bloomberg předložit evropským spojencům nový plán na ukončení války na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se koná od 14. do 16. února. Mělo by jít o verzi „míru prostřednictvím síly“, v jehož rámci bude zmražena frontová linie a Rusko si – přinejmenším dočasně – ponechá obsazená území.

V této souvislosti je důležité, že Ukrajina stále drží část ruského území v Kurské oblasti, kde byli do boje nasazeni i severokorejští vojáci. Severní Korea dodala Rusku i svoje zbraně i munici. A svoji zastaralou technologii během nasazení na ukrajinském bojišti navíc vylepšuje. Ukrajinské zdroje citované agenturou Reuters tvrdí, že severokorejské rakety, které Rusové používají k bombardování cílů na Ukrajině, v poslední době dramaticky zlepšily svoji přesnost – dřív byla kilometr až tři od zamýšleného cíle, nyní je to padesát až sto metrů.

Ukrajina zase po krátké pauze po Trumpově nástupu začala dostávat americké vojenské dodávky, které jsou pro obranu klíčové. Zároveň mohutně buduje svůj domácí obranný průmysl, který podle odhadu serveru Defense News nyní zaměstnává kolem 300 tisíc lidí. To je zhruba polovina všech zaměstnanců evropských firem obranného průmyslu.

Podle Zelenského si je Ukrajina schopna zajistit zhruba třetinu potřeby svých zbraní a munice – a to i díky tomu, že severské země či Kanada zvýšily investice do ukrajinských továren vyrábějících zbraně a munici. A firmy z dalších zemí tam přenášejí své know-how. To druhé je třeba případ českého výrobce útočných pušek a malorážové munice Colt CZ.

Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že jeho země se při obraně bez americké pomoci neobejde. Dodávky z peněz, schválených vládou a Kongresem před Trumpovým nástupem, ale pomalu docházejí a nový rozpočet ještě není schválen. I proto zatím Zelenskyj kývá na Trumpovy požadavky ohledně těžby vzácných kovů, i když mnohé doly či potenciální zdroje mají už „zamluvené“ různé mezinárodní společnosti nebo ukrajinští oligarchové.

I na další americké požadavky bude zřejmě Zelenskyj a jeho vláda reagovat vstřícně: armáda oznámila reorganizaci do větších celků – sborů – místo dosavadních brigád, což by mělo zefektivnit vojenské řízení a plánování. Trump také požaduje intenzivnější mobilizaci, tedy posunout věk odvedenců ještě pod současných 25 let. A podmínkou americké pomoci je podle Trumpa také plán, jak po vyhlášení příměří uspořádat na Ukrajině volby. Zelenského mandát oficiálně vypršel loni, ale volby nejde podle ústavy organizovat v době vyhlášení válečného stavu, který byl naposledy minulý týden prodloužen do května.

Americké podmínky vyvolávají už delší dobu klíčovou otázku: Kdo s kým vlastně případná jednání o míru povede a zda se o budoucnosti Ukrajiny nedohodne Washington s Moskvou bez vlivu Evropy. „Pokud si lidé myslí, že se musíme přesunout k diplomacii – a já věřím, že jsme na to připraveni –, tak tam musíme být my, Evropa… a Rusko,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem.