Blokování zakázek stojí miliardy, tvrdí byznys a tlačí na rychlé změny. Klíčový zákon ale stále chybí

Skupina českých byznysmenů a podnikatelek naléhá na vládu, aby výrazně zjednodušila systém dohledu nad veřejnými zakázkami. Slibují si od toho usnadnění výstavby dálnic, železnic a dalších velkých projektů a také úsporu miliard korun ročně. Ačkoliv vláda ve svém programovém prohlášení před třemi lety slíbila reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který má dohled nad tendry na starosti, reálně hrozí, že zůstane pouze u slibu.

Reformu loni v červnu předložil tehdejší ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš. K novele zákona o zadávání veřejných zakázek ale přišlo několik stovek připomínek. Po odchodu Pirátů z vlády se jimi zabýval Bartošův nástupce v čele resortu Petr Kulhánek (STAN), který přepracovaný materiál tento týden poslal na vládu. „Změna je potřeba – řízení trvají neúměrně dlouho a jejich proces je těžko předvídatelný i kvůli tomu, jaké jsou obstrukční možnosti těch, kteří mohou zakázku napadnout,“ uvedl Kulhánek v pondělí na síti X.

Zástupci podnikatelů se nicméně obávají, že ani tak už se klíčový zákon do voleb nestihne schválit. Důvodem podle nich je, že reforma stále naráží na odpor například ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Proto teď poslali otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS), v němž požadují urychlené schválení novely a zároveň Fialu a Kulhánka žádají o osobní schůzku.

Ministr Kulhánek pro HN potvrdil, že se se zástupci iniciativy rád setká. „Těší mě, že významní hráči soukromého sektoru vyjádřili jednoznačně podporu reformě antimonopolního úřadu, a věřím, že i pro naše koaliční partnery je to jednoznačný signál toho, co si trh přeje,“ říká Kulhánek.

Otevřenou výzvu podepsalo celkem 21 osobností z tuzemského byznysu – například partner investiční skupiny RSJ a ambasador iniciativy Druhá ekonomická transformace Libor Winkler, generální ředitel společnosti Siko Tomáš Vala, investor Jan Barta z Pale Fire Capital, zakladatel společnosti Livesport Martin Hájek nebo majitel firmy Eurowag Martin Vohánka.

„Je čas prokázat, že vládní koalice skutečně dělá kroky, které vedou k ekonomickému růstu. Když dokážeme rychle a průhledně rozhodovat o veřejných zakázkách, vyděláme na tom všichni. A nebudeme v této oblasti patřit na chvost Evropy jako dosud,“ uvádějí podnikatelé v otevřené výzvě.

Dostavba Dukovan: antimonopolní úřad zkomplikoval vyjednávání českých firem o byznysu za stovky miliard

31. 10. 2024 ▪ 7 min. čtení

Na současném systému jim vadí především fakt, že je pomalý a s korupcí stejně nebojuje tak efektivně, jak by měl. Podle podnikatelů rozhoduje antimonopolní úřad o zakázkách v průměru pět měsíců.  U složitějších zakázek se celý proces protahuje až na devět měsíců. Například v Německu je přezkum tendru ukončen průměrně do 40 dnů.

Podle antimonopolního úřadu je však srovnání s Německem zavádějící, protože tamní systém je velmi odlišný. „Velice nás mrzí, že autoři výzvy neoslovili také ÚOHS a nepřišli si vyslechnout naše zkušenosti. Namísto toho jednostranně a bez snahy o objektivitu pouze přebírají mnohá zkreslující tvrzení autorů reformy nebo neziskových organizací,“ uvádí mluvčí úřadu Martin Švanda. 

„Sami podnikatelé ve výzvě přitom přiznávají, že se veřejných zakázek neúčastní a nemají tedy s veřejným zadáváním zkušenosti. Je tedy otázkou, do jaké míry jsou schopni posoudit složitou problematiku veřejného zadávání a jeho přezkumu nebo přínosy a negativa navrhované reformy,“ dodává Švanda.

„Nikdo netvrdí, že to úřad dělá špatně, ale že je celý systém nastaven příliš komplikovaně,“ říká pro HN advokát a expert na soutěžní právo Robert Neruda, který v ÚOHS v minulosti působil a v roce 2020 se neúspěšně ucházel i o post jeho předsedy. Také on by přijetí reformy uvítal. „Česko má v této oblasti problém, protože si stanovilo příliš složitá pravidla, která v zásadě znemožňují pružně veřejně investovat. Jakýkoliv krok ke zjednodušení, při zachování základních záruk pro ty, kteří se cítí být poškozeni, je vítaný,“ míní Neruda.

Advokát zároveň upozorňuje, že v Česku se neúspěšní uchazeči mohou proti krokům zadavatele až pětkrát bránit, což je v mezinárodním srovnání výjimečné a stojí spoustu času a peněz. Většina zemí podle Nerudy umožňuje nejvýše dvě nebo tři kola přezkumu.

„Některé klíčové zakázky jsou u nás blokované i více než rok. Poslední takovou ostudou je II. etapa pražského metra D, kterou ÚOHS přezkoumává v několika řízeních od konce roku 2022 a stále není jasné, jak všechna dopadnou. Při takovém zdržení se u zakázky za desítky miliard korun vinou nárůstu ceny stavebních prací bavíme o miliardových ztrátách,“ tvrdí generální ředitel společnosti Siko Tomáš Vala.

Podle autorů veřejné výzvy přichází domácí ekonomika každý rok o „vyšší miliardy korun“. Řada uchazečů o veřejné zakázky už dopředu se zdržením počítá, a proto rovnou nabízejí nadsazené ceny.

Jak hodlá ministerstvo pro místní rozvoj současný stav změnit? Zkrátit celý proces a zároveň snížit byrokracii s ním spojenou by mělo především zavedení jednoinstančního rozhodování. V budoucnu by tak už nebylo možné proti rozhodnutí ÚOHS podat rozklad, ale pouze žalobu ke správnímu soudu. To by už neblokovalo uzavření smlouvy s vítězem tendru.

Další klíčovou změnou má být zavedení principu kolektivního rozhodování – o výsledném verdiktu už by nerozhodoval pouze šéf antimonopolního úřadu, kterým je nyní Petr Mlsna, ale alespoň tříčlenná komise.

Sám antimonopolní úřad ale takovou podobu reformy odmítá. „Návrh pokládáme za radikální zásah s nepředvídatelnými dopady na veřejné zadávání, který nepřinese výsledky, jež slibují jeho předkladatelé.  Byrokracii a těžkopádnost ve veřejném zadávání návrh nijak neřeší, ale naopak přidává některé nové povinné procesní úkony,“ míní Švanda.

Neruda v době své kandidatury na šéfa ÚOHS před pěti lety navrhoval rozdělení úřadu na dvě části. Jedna by se zabývala přezkumem veřejných zakázek a druhá by měla na starosti ochranu hospodářské soutěže. A podle Nerudy je to věc, která by fungování úřadu pomohla i dnes. „Znamenalo by to více pozornosti na tu antimonopolní část. Diskuse se dnes většinou zaměřuje na oblast veřejných zakázek, ale ochrana hospodářské soutěže je ještě důležitější,“ myslí si Neruda.

Z tohoto pohledu vnímá pozitivně alespoň zprávu, kterou ÚOHS zveřejnil v úterý. Antimonopolní úřad obsadil pozici hlavního ekonoma, kterým se stal Martin Machay. „Jde o klíčovou pozici pro jakýkoliv soutěžní úřad. Vymáhání soutěžního práva je založeno na ekonomické analýze a ÚOHS měl v tomto ohledu dlouhodobě velký deficit,“ říká Neruda s tím, že pozice je důležitá především u složitějších případů. „Pokud chcete stíhat někoho za to, že zneužil dominantní postavení, musíte pro to mít dostatečně silné ekonomické argumenty,“ dodává.