Dotace jako lék na všechny evropské neduhy

Výkon evropské ekonomiky v posledních letech nelze označit jinak než jako, eufemisticky řečeno, neuspokojivý. EU sice dál zůstává velmi příjemným prostorem pro život, avšak z pohledu ekonomické a politické perspektivy to s ní nevypadá zrovna nejlépe. Eroze konkurenceschopnosti, o kterou se postarala energetická politika spolu s bující regulací a byrokracií, otevřeně ohrožuje evropské firmy nejenom na zahraničních trzích, ale vlastně už i na těch domácích.

Asi nejviditelnějším příkladem je vývoj v automobilovém průmyslu, který proto zápasí s nadbytečnými kapacitami v důsledku odklonu čínských zákazníků od evropských značek při současném nezájmu místních o tolik protežovanou elektromobilitu. Bohužel nejde pouze o automotive, ale i další obory, jako je ocelářství, chemický a farmaceutický průmysl, výrobu hnojiv atp. Ve své podstatě však jde i o perspektivní hi-tech obory, které z výše uvedených důvodů v Evropě raději ani nezapustily kořeny.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Ztráta konkurenceschopnosti docela jasně ukazuje, jak problematické je skloubit dva cíle EU, a sice příliš ambiciózní dekarbonizaci a prosperitu v situaci, kdy ostatní svět nejede na stejné vlně. A do toho přichází cíl třetí – paradoxně po letech deindustrializace –, a to snaha o zlepšení dlouhodobě podceňované bezpečnosti.

EU ještě v podstatě nesplnila svůj prvotní úkol, a sice nevytvořila jednotný trh, a už má tři další cíle, které ještě prezentuje jako konzistentní. Přichází se vzletnými, leč nekonkrétními plány, které stojí na dotacích financovaných z nového společného dluhu a půjček, ale v žádném případě nechce korigovat cestu, kterou se vydala. Rozhodla se řešit důsledky, nikoliv příčiny problémů, do kterých se sama vlastními předchozími rozhodnutími dostala. Je proto také na nejlepší cestě vytvořit si problémy nové, včetně vyšší inflace.

Přitom se jí nabízí docela dobré alibi v podobě rázného postupu nového amerického prezidenta k tomu, aby své zelené záměry zreálnila a svou přebujelou byrokracii jednoduše zrušila nebo alespoň výrazně zredukovala. Už teď se nicméně dá říct, že se EU nepochybně stane vzorem, jak bylo v plánu. Jen už není zdaleka jisté, že pozitivním.