Povstání stoupenců Bašára Asada, nebo pogromy proti alavitům? Sýrie zažila krvavé dny, vláda chce násilí vyšetřit

Zřejmě tisícovka lidí zahynula při krvavých nepokojích v pobřežním regionu Sýrie, který obývá etno-náboženská skupina alavitů. Podle dostupných zpráv přes sedm set obětí tvořili civilisté. Svět se obává nového pokračování občanské války v zemi, která se relativního klidu dočkala až koncem loňského roku, kdy padl diktátorský klan Asadů. Situace se v pondělí podle zpravodajských agentur uklidnila poté, co ozbrojenci nové vlády dostali alavitský pás pod kontrolu.

Příběh se odehrál takto: ve čtvrtek 6. března loajalisté klanu Asadů, který vládl Sýrii od roku 1971 do loňského prosince, v řadě koordinovaných útoků napadli vojáky nového režimu. Podle agentury Reuters jich zabili nejméně 125. Mezi těmito mrtvými byli ozbrojenci, kteří často vzešli z radikálně islamistických sunnitských skupin, aby se po Asadově pádu připojili k nové armádě. Útočníky byli zřejmě v drtivé většině naopak alavité, což je náboženská skupina, která se pohybuje na okraji islámského myšlení: kromě jiného nemají mešity a věří v reinkarnaci. Politicky i nábožensky mají blízko k šíitům, tedy k Íránu. K alavitům patří právě i Asadové: skupina, která tvoří odhadem 10 procent obyvatel země, měla díky jejich diktatuře dramaticky větší podíl na moci, než jí příslušel.

Analýza

Blízký východ v roce 2025: Přežije Bibi Netanjahu? Kam se vydá Sýrie po pádu Asadů? A změkne Hizballáh?

31. 12. 2024 ▪ 7 min. čtení

Vládní ozbrojenci a zřejmě i militantně sunnitské skupiny, které nejsou zcela pod kontrolou Damašku, v odvetě za smrt vojáků pozabíjeli asi 150 bojovníků věrných Asadovi. Došlo ale i k vraždám civilistů, přičemž není jasné, zda šlo vždy o aktivní stoupence minulého režimu, nebo prostě jen alavity, kteří se stali oběťmi sektářské nenávisti. Podle svědectví shromážděných webem Middle East Eye docházelo i k zabíjení čistě na základě náboženské příslušnosti. Od čtvrtka do neděle zahynulo na západě Sýrie na 750 lidí, které nelze označovat za aktivní povstalce.

Interpretace událostí se liší podle sympatií vykladačů. Obecně lze říci, že v Sýrii většinoví sunnité nemají alavity v lásce hlavně kvůli jejich spojení s Asadovým klanem. Roli ale hrají i náboženské třenice. Jde tedy jak o politické, tak sektářské rozepře. Syrský aktivista a přispěvatel webu al-Monitor Asaad Hanna tvrdí, že se „loajalisté bývalého Asadova režimu“ snažili ovládnout oblast s tím, že mají podporu z Moskvy. Ta držela nad vodou klan Asadů. Podle něj se po útocích na vládní vojáky povstalci stáhli na ruskou základnu, která tu přežívá. Alavitskou rebelii údajně podporovala koalice šíitského Hizballáhu, Asadových věrných a Ruska. Asaad Hanna tvrdí, že mezi civilními oběťmi jsou i křesťané.

Účet izraelského ministerstva zahraničí naopak píše, že masakry je vinna nová syrská vláda. A naznačuje, že je sama provedla. „Džihádisté zůstávají džihádisty, i když se převlečou do obleků,“ uvádí diplomaté na síti X. „Masakr v Sýrii to jen dokazuje,“ dodávají.

Co se motivace zahraničních aktérů týče, za alavitskými útoky proti vojákům nové vlády může stát vedle Ruska také Írán. Oba státy Asadův režim podporovaly. Íránští diplomaté už podle stanice BBC vyhlásili, že se situace v alavitském pásu vymkla kontrole, neboť nová syrská vláda situaci nezvládá. Agentura Reuters pak ve své exkluzivní zprávě z konce února píše, že si Izrael přeje setrvání ruské základny na území porevoluční Sýrie. Podle židovského státu je nový damašský režim příliš slabý, a navíc ve vleku Turecka. Ruská základna by prý mohla vliv Ankary v Sýrii naředit. Lze tedy říci, že Izrael rozhodně nechce, aby porevoluční syrská vláda uspěla.

Co se týče oficiálního postoje Damašku, ten vyhlásil, že bude pátrat po pachatelích násilí. Tedy i těch, kteří vraždili civilisty. Vláda vytvořila zvláštní vyšetřovací komisi, která má první výsledky předložit do 30 dnů.