Otočil Trump? Američané obnovují pomoc Ukrajině, svůj přístup teď má změnit Rusko

Ukrajina přijala americký návrh na okamžité, 30 dnů trvající příměří v současné válce. To je výsledek mírových rozhovorů mezi americkou a ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii. „Ohledně míru je teď míč na straně Ruska,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který vedl delegaci své země při rozhovorech s Ukrajinci. „Doufáme, že se Rusové zachovají stejně,“ dodal ohledně příměří.

Třicetidenní přestávka v bojích má podle Washingtonu být úvodním krokem, po němž by měl následovat trvalý mír. Podle Rubia Moskva nedostala žádnou lhůtu, do kdy by se měla vyjádřit. „Doufáme ale, že řeknou ano,“ uvedl Rubio.

Americký prezident Donald Trump Ukrajinu v minulých dnech opakovaně obviňoval z nedostatečné vůle k zastavení bojů. „Chci po nich, aby chtěli mír. Zatím tuto ochotu neukázali tak, jak by měli. Ale předpokládám, že se to změní,“ uvedl americký prezident před zahájením rozhovorů v Saúdské Arábii.

Podle amerického ministerstva zahraničí obnovují Spojené státy v reakci na výsledek těchto jednání okamžitě sdílení zpravodajských informací s Kyjevem a také vojenskou pomoc. Oboje Trump nařídil zastavit krátce poté, co se na konci února před televizními kamerami ostře pohádal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Popudilo ho, že Zelenskyj opakoval, že k zastavení bojů je nutné, aby jeho země dostala jasné bezpečnostní garance – v opačném případě by podle něj mohlo Rusko svou agresi kdykoliv obnovit.

Ukrajinský prezident v reakci na Trumpova slova a činy změnil svůj přístup k jednáním s USA – přestal požadovat okamžitý příslib bezpečnostních garancí a dal souhlas k tomu, že lze o zastavení bojů jednat i bez nich. Je také připraven v nejbližší době uzavřít dohodu o tom, že by Američané na Ukrajině těžili velkou část jejího přírodního bohatství.

Bruselský diktát

Že by nás Trump nakonec zachránil? V Evropě se teď začínají dít skvělé věci

11. 3. 2025 ▪ 1 min. čtení

Otázkou je, jaká bude reakce Moskvy na ukrajinské a americké návrhy. Trump Rusku pohrozil uvalením nových sankcí a cel na jeho dovoz do Spojených států, pokud by se bránilo uzavření míru. Není ale jasné, proč by hrozba cel měla být pro Moskvu něčím vážným – Rusko do USA vyváží jen minimum zboží, prakticky tedy Washington nemá na co případná cla uvalit.

Celkově je zřejmé, že Trumpova administrativa, aspoň doposud, tlačila výrazně víc na Ukrajince než na Rusy. Trump dokonce prohlásil, že válku vyvolal Kyjev, což není pravda. „Nemám dojem, že by Trump byl připraven na dlouhá vyjednávání. Vypadá to, že se chce od Ukrajiny v podstatě distancovat, zbavit se tohoto problému,“ prohlásil profesor Sergej Radčenko, historik, který se příčinám a průběhu války na Ukrajině věnuje.

Washington má na Kyjev výrazně silnější „páku“ než na Moskvu – jde právě o zmíněné zastavení nebo pokračování vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací. Američané jsou největšími jednotlivými poskytovateli této asistence. Vysoce postavení představitelé USA tak ještě před zahájením rozhovorů prohlásili, že se Ukrajinci budou muset ve prospěch Ruska vzdát části území a že nevstoupí do Severoatlantické aliance. Vyloučili také, že by na dodržování případné mírové dohody na Ukrajině dohlíželi američtí vojáci. Po Rusku naopak žádný konkrétní ústupek nepožadují, aspoň ne veřejně.

„Trump chce rychlou dohodu. Je to, jako když se snažíte prodat dům nebo auto, a to co nejrychleji. Prodáte za horší cenu, než kdybyste počkali a vyjednávali déle,“ uvádí Radčenko. Otázkou je, jestli se to po přímých americko-ukrajinských rozhovorech v Saúdské Arábii nezmění. Záležet bude i na ruské reakci na zmíněný požadavek na třicetidenní zastavení bojů.

Velká většina evropských zemí prohlásila, že bude Ukrajinu dál vojensky podporovat, pokud by se rozhodla ve válce pokračovat – například pokud by pro ni byla dohoda sjednaná Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřijatelná. Británie a Francie zároveň stojí v čele zemí, které jsou pro případ nalezení dohody o příměří ochotny poslat na Ukrajinu vojska, jež by monitorovala dodržování úmluvy a zároveň sloužila jako odstrašení případné nové ruské agrese. Londýn a Paříž ale opakují, že k tomu potřebují americkou spolupráci. Washington ji zatím odmítá.

„Je pořád velmi brzo a není jasné, jak to se snahou o příměří nebo o mír dopadne. Pokud se ho povede dosáhnout a pokud Evropané převezmou zodpovědnost, bude jednání s Američany o případných zárukách určitě jednodušší,“ uvedl pro HN britský velvyslanec v Praze Matt Field.

Americký tým pro jednání s Ukrajinou vedl ministr zahraničí Marco Rubio, ten ukrajinský šéf Zelenského kabinetu Andrij Jermak.