Paradox víceletých gymnázií: rodiče věří, že jsou „něco víc“, podle odborníků ale lepší výsledky nepřinesou

Málokteré téma dokáže mezi rodiči rozproudit tak vášnivou diskusi jako otázka, jestli mají žáci z pátých nebo sedmých tříd odcházet na víceletá gymnázia. Odborníci i mezinárodní organizace jsou ostře proti – podle nich narušují vzdělávací systém, v zahraničí nic takového není. Jenže čeští rodiče je vyžadují. Každý rok tisíce z nich vystavují své děti přijímačkovému stresu, aby se alespoň zkusily dostat z běžné základní školy. Polovina přihlášených přitom neuspěje. 

Nově dostupná data Cermatu ukazují, že žákům nepřinášejí lepší vzdělání, jen kolektiv dětí z motivovanějších rodin. Kvůli vysoké poptávce je však jejich zrušení pro politiky nepřijatelné. Řada rodičů kritizuje i současnou politiku státu, který odmítá osmiletým gymnáziím povolit otevření dalších nových tříd. Česká školní inspekce se nyní chce zaměřit na jejich kvalitu. A odborníci zároveň volají po tom, aby se přístup k tomuto typu vzdělání alespoň omezil. Padají například návrhy na stanovení minimální bodové hranice pro přijetí nebo na zrušení šestiletých gymnázií.  

To prosazuje například kandidát na ministra školství za hnutí ANO a někdejší šéf tohoto resortu Robert Plaga. „Jejich zrušení si dovedu představit jako první krok. Dalším je bezesporu podpora druhých stupňů, dopřát školám možnost dělit hodiny nebo učit ve dvou, což se nyní omezilo,“ uvedl koncem února v diskusi politiků a odborníků v rámci představování nového auditu vzdělávání neziskové organizace EDUin v Senátu. 

Na tom, že receptem na „odrazení“ rodičů od posílání dětí na víceletá gymnázia má být právě zlepšení kvality druhých stupňů, se shodla většina odborníků. Jak přesně to ale chtějí zajistit, už tak jasné není.

Podle vrchního školního inspektora Tomáše Zatloukala by prioritou mělo být spíše zlepšení kvality samotných víceletých gymnázií: „Protože my víme, že většina není kvalitních a dětem nic navíc nepřináší.“ Z čerstvě zveřejněné výroční zprávy inspekce vyplývá, že podíl špatně hodnocených gymnázií meziročně vzrostl téměř o 15 procentních bodů. 

Celé tři čtvrtiny gymnázií by se pak podle hodnocení inspekce měly ve výuce více zaměřovat na individuální přístup k žákům. Stále na nich totiž převládá klasický výklad. „Biflovací“ systém přitom lepší výsledky žáků nezaručuje.

To dokládají čísla, která sesbírala inspekce už v roce 2017. Ukázalo se, že necelá třetina žáků na základních školách dosáhla v testu z matematiky lepšího výsledku než 30 procent žáků víceletých gymnázií. Ve stejném roce zveřejnili výzkumníci na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy výsledky dlouhodobé studie, která ukázala, že o studijních úspěších dětí, rozhoduje spíše to, do jaké rodiny se narodí, než jestli chodí na víceleté gymnázium nebo základní školu.

Novější data inspekce z roku 2023 z testů z češtiny a matematiky ukázala, že významná část žáků 9. ročníku základních škol (12 procent) dosáhla lepších výsledků, než průměrně dosáhli žáci navštěvující gymnázium.

Na debatě v Senátu se politici i zástupci odborné veřejnosti víceméně shodli na tom, že víceletá gymnázia jsou „statusovka“. „Dávají lidem z vyšší střední třídy pocit, že dostali svoje děti na lepší školy a zajistili jim tak lepší budoucnost, i když to tak na základě výše popsaných dat být vůbec nemusí,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). To, že rodiče děti na gymnázia chtějí dávat, svědčí o jejich nedůvěře v dobře fungující systém vzdělávání. Často od rodičů také zaznívá argument, že ve třídách přibylo dětí s různými vzdělávacími problémy a na práci s rychlejšími žáky není čas.

Děti politiků na víceletých gymnáziích

Odborníci v Senátu ale připomněli, že chtít rušení víceletých gymnázií od politiků, kteří na nich sami mají své děti, je náročné. „Ano, i mé dvě dcery chodí na víceleté gymnázium, ale tu debatu vnímám odděleně. Je normální, že rodiče chtějí pro své děti to nejlepší, co systém nabízí. Stát ale musí přemýšlet jinak,“ řekl například Robert Plaga. 

„Pro schopné a motivované žáky je lepší být na víceletém gymnáziu, pokud tam míří další podobně schopní či motivovaní žáci. Zároveň by ale bylo pro všechny nejlepší, kdyby tam nebyl nikdo. Tuto variantu ale nemají jednotlivci na výběr, mají možnost rozhodnout pouze o sobě, nikoliv o ostatních, proto si vybírají tam být také,“ komentuje to Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

To, že motivované děti odejdou už v páté třídě, neprospívá těm, které na základní škole zůstávají. Třídy tak mimo jiné přicházejí o tahouny.  

Řadě dětí, které odešly na víceleté gymnázium, se ulevilo. „Slýchám oba typy příběhů. Dětí, které tam rozkvetly a uklidnily se, ale také o těch, které tam velmi trpěly, protože nezvládaly vysoce soutěživé prostředí a důraz na silný akademický výkon,“ říká Hřebecký.

Víme, na jaké školy je nejtěžší se dostat. Kolik bodů je potřeba k přijetí na tu vaši?

3. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Na víceletá gymnázia odchází devět procent populačního ročníku, číslo meziročně mírně klesá. Za sedm let přibližně o jeden procentní bod. Za meziroční rozdíly může ale hlavně demografie. V Praze na víceletá gymnázia v době slabých populačních ročníků chodilo i 18 procent, nyní je to 13,2 procenta žáků. 

Původní záměr, aby víceletá gymnázia sloužila pro vzdělávání žáků s mimořádným studijním potenciálem, už dávno neplatí. Může za to i způsob, který o přijetí na gymnázium rozhoduje. Hlavním kritériem se staly jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky, které připravuje Cermat. Ten také letos zveřejnil přehledná data, která ukazují, že existuje řada víceletých gymnázií, jejichž žáci rozhodně nepatří mezi 5 až 10 procent nejnadanějších v populaci, jak bylo původně zamýšleno. 

Velké rozdíly jsou mezi regiony – zatímco v Praze je nutné získat kolem 80 bodů ze sta, aby mělo dítě šanci se na víceleté gymnázium dostat, v řadě regionů stačí získat kolem 40 bodů. 

Deset škol z celého Česka přijalo i žáky, kteří v testech nedokázali sesbírat ani 20 bodů ze sta. A dobré nemají ani průměrné bodové zisky. „Přestože mezi výsledek ve zkoušce a studijní potenciál nelze vložit jednoznačné rovnítko, s ohledem na charakter mnohých úloh lze usuzovat, že tito žáci nemají ideální studijní předpoklady a školy je přijímají proto, aby naplnily svou kapacitu,“ říká analýza EDUin.

Jsou to většinou gymnázia z nejchudších oblastí Česka. Tady se ještě víc nabízí otázka, zda v tomto případě opravdu neslouží jen jako „únikové ústavy“ pro rodiče, kteří chtějí své děti „izolovat“ od problémových dětí ze sociálně vyloučených lokalit.

Jednou z možností, jak přístup na víceletá gymnázia omezit, je stanovit minimální hranici pro přijetí, aby se na ně nedostávaly i děti průměrné či podprůměrné. To by ale podle Karla Garguláka z výzkumné organizace PAQ Research nic nevyřešilo. „Poptávka rodičů nezmizí. Začaly by vznikat výběrové třídy na druhých stupních základních škol. Problém je v tom, že za kvalitu škol není fakticky nikdo zodpovědný,“ míní. Jejich omezení by také ještě více akcelerovalo byznys s přípravou na přijímací zkoušky. 

Zavírání nepomůže

Jakékoli snahy o zavírání víceletých gymnázií politikům navíc nikdy v minulosti nevyšly. Veřejnost nese s nelibostí i současnou politiku státu alespoň jejich počty nezvyšovat. 

Například to, že prestižnímu gymnáziu PORG ministerstvo školství nepovolilo otevřít jednu třídu osmiletého gymnázia v Brně, což vyvolalo na sociálních sítích pobouření – proč by škola s perfektními výsledky neměla mít možnost vzdělávat žáky i jinde než v Praze? Ministerstvo školství však bylo neoblomné – pravidla platí pro všechny.

Mimochodem – osmileté gymnázium v Brně PORG stejně otevře díky tomu, že odkoupilo už existující jinou soukromou školu. To ukazuje, k čemu by další omezování tohoto druhu studia mohlo vést.

Například Praha si i přes jasně dané stanovisko ministerstva letos v lednu schválila ve vzdělávací koncepci navyšování počtu víceletých gymnázií. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy proto, že jsou pražské děti diskriminované: „Nedostanou se ani s 83 body, v jiných krajích se berou děti s padesáti body. Navíc máme velký počet integrovaných dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, nejvíce dětí s odlišným mateřským jazykem a přeplněné třídy. Nadaným dětem se není čas věnovat.“ Podle expertů to byl jen populistický krok, snaha ukázat rodičům, že se snaží, přestože jim muselo být jasné, že jim to stejně nevyjde. Což se ostatně také stalo. 

Podle Garguláka je jedinou šancí na omezení víceletých gymnázií zavedení profesionální správy škol, která bude dohlížet na kvalitu, teprve pak je možné hovořit o snižování podílu víceletých gymnázií.