Ještě větší ztráta, než se čekalo, a privatizace za rohem. Balíkovnu trápí vysoké náklady a spousta ruční práce

Vyčlenění Balíkovny z České pošty se blíží. Od 1. dubna se nejprve oddělí do odštěpného závodu pro balíkovou přepravu a logistiku a poté do samostatné akciovky. Najatí poradci ze společnosti Roklen pro Balíkovnu již hledají kupce či strategického investora, k samotnému prodeji by mělo dojít ve druhé půlce roku. Už teď však chystaný prodej budí pochybnosti a je okolo něj hned několik otazníků.

Předně: i když byla Balíkovna léta považovaná za jedinou ziskovou část pošty, reálně tomu tak nikdy nebylo. Generální ředitel Miroslav Štěpán přiznává, že samotný balíkový byznys generuje ztrátu. Neříká ovšem, jak je hluboká.

HN získaly aktuální interní finanční plán, z něhož vyplývá, že Balíkovna by v letošním roce měla coby samostatná firma mít tržby přes 4,3 miliardy korun a provozní náklady skoro 5,8 miliardy. Hospodářský výsledek by pak měl být v těžkém minusu přes 2,3 miliardy korun.

Jde o výrazně horší čísla, než jaká se před časem objevila ve strategické transformační analýze, jež pro poštu loni připravila poradenská společnost EY. Ta pro rok 2025 počítala se ztrátou 997 milionů. Tehdy ovšem ještě nebylo jasné, co všechno se z pošty do Balíkovny vyčlení a jak bude transformace reálně probíhat.

Dravá konkurence, velké úspory a skoro miliardová ztráta. Privatizace Balíkovny budí rozpaky

8. 11. 2024 ▪ 5 min. čtení

Nyní lze z finančního plánu částečně vyčíst, jak budou vazby mezi „novorozenou“ a její „mateřskou“ firmou nastavené. Balíkovna by měla letos poště poskytnout logistické služby v hodnotě 766 milionů a služby v opačném gardu (například IT) jsou vyčísleny na 243 milionů. K tomu se ještě do nákladů počítají i provize za balíky pro poštu ve výši 191 milionů.

Pošta osamostatnění Balíkovny rozdělila do dvou kroků. Dubnový vznik odštěpného závodu je fáze jedna, fáze dvě by měla nastat ve druhém či třetím kvartále. „V momentě prokazatelného zájmu strategického partnera o nákup podílu bude odštěpný závod vložen do akciové společnosti,“ popisuje Matyáš Vitík, mluvčí České pošty.

Brzy budou volby…

Ředitel Štěpán původně mluvil o tom, že by měl prodej Balíkovny vynést až čtyři miliardy korun. To se však ukázalo jako nemístný optimismus. Nyní již žádnou konkrétní částku uvést nechce a mluví jen o „nejvýhodnější variantě“, která vzejde z aktivit poradenské společnosti.

Štěpán zmínil, že probíhá jednání se šesti zájemci, jde ovšem o prvotní fázi oťukávání. Až poté by u vážných zájemců mělo dojít na due diligence (hloubkovou prověrku hospodaření), posléze předložení závazných nabídek a jednání s vítězným zájemcem či zájemci. Vyplývá to z harmonogramu uvedeného ve smlouvě mezi poštou a Roklenem o komplexním M&A poradenství za 26,2 milionu korun bez DPH.

Jestli nakonec k prodeji dojde, by podle Štěpána mělo být jasné ve druhé polovině roku. Bude to hra o čas. V říjnu se budou konat parlamentní volby a podle průzkumů aktuálně nejsilnější strana – hnutí ANO – proti záměru prodeje ostře protestuje.

Karel Havlíček, místopředseda ANO a někdejší ministr průmyslu a obchodu, HN řekl, že je podrobně obeznámen s hospodařením Balíkovny a že v něm forma odštěpení budí velkou nedůvěru. „Vnitropodnikovými účetními operacemi se dnes snaží ukázat Balíkovnu v horším světle. Je patrné, že místo hledání byznysu pro Balíkovnu a férového přiřazení výnosů a nákladů se chtějí projektu zbavit a hledají způsob, jak to udělat,“ říká Havlíček. „Nehledám jejich motivaci, ale důrazně varuji vládu, aby něco podobného zkoušela ještě před volbami.“

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod jehož resort Česká pošta spadá, má jasno, že je potřeba komerční logistické služby oddělit od státního podniku. Přiznává však, že už to zřejmě nebude věc tohoto kabinetu. „Rozhodnutí o prodeji bude s nejvyšší pravděpodobností na vládě, která vzejde z podzimních voleb,“ uvedl Rakušan pro HN.

Kdo bude mít zájem

Podle informací z trhu by se mezi teoretickými zájemci z řad strategických investorů měli objevit velcí hráči z tzv. logistiky poslední míle: DHL, UPS, InPost či významní domácí finančníci, například Daniel Křetínský, který drží významné pozice v nizozemské i britské poště (pod ni patří i dopravce GLS). Nejbohatší muž Česka se předloni ucházel o Zásilkovnu, z finálního souboje však vycouval kvůli vysoké cenovce.

Právě noví majitelé Zásilkovny, fondy CVC a Emma Capital, také budou podle informací HN patřit mezi zájemce o Balíkovnu.

Mezi představiteli tuzemských logistických firem kolují i divočejší teorie. „Čínské firmy už díky objemu zboží směřujícímu do Evropu zakládají svoje logistická centra v Evropě, odkud využívají na onu poslední míli evropské dopravce. Je jen otázkou času a kritické masy zboží, než se rozhodnou si postavit vlastní doručování včetně obsluhy koncového zákazníka. Pak by možná i některý z nich mít zájem koupit Balíkovnu,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z šéfů českých přepravních firem.

Miloš Malaník, ředitel DPD, zmiňuje, že o zájemce by neměla být nouze. „V Evropě dochází v logistice ke konsolidaci, takže si myslím, že to bude zvažovat každý. Hodně bude záležet na tom, jaká k tomu bude patřit infrastruktura a zasmluvněné zákaznické portfolio,“ odkazuje Malaník na klíčovou otázku: Jak bude vypadat budoucí propojení Balíkovny na Českou poštu, tedy míra provázanosti služeb a také její délka. Zatím není jasné, jaká část fyzické infrastruktury – tedy třídicí depa a sběrné přepravní uzly – připadne pod vyčleněnou společnost.

S tím souvisí i letitý problém uvnitř České pošty: transfer pricing, tedy vnitropodnikové vyúčtování nákladů a výnosů mezi jednotlivými divizemi společnosti. V roce 2019 byla vládou Andreje Babiše schválena restrukturalizace podniku a z divize logistiky se stala Balíkovna. Ta podle pamětníků tehdejšího dění vyšla z vnitřního rozúčtování oproti divizi pobočkové sítě či sdílených služeb nejhůře a byla několik stovek milionů v minusu. „Už tehdy se házelo na logistiku víc nákladů, než jí náleželo,“ říká člověk obeznámený s děním v poště. A dodává, že za tím může být záměr. „Čím horší budou výsledky, tím nižší bude prodejní cena.“

Agresivní cenová politika

Co by si zájemce s Balíkovou vlastně koupil? Kromě zavedené značky také 15 tisíc zasmluvněných klientů a tržní podíl. Štěpán mluví o 30 procentech, lidé z branže nabízejí na balíkovém byznysu střízlivější číslo mezi 15 a 20 procenty. Žádná oficiální statistika k tomu neexistuje. Podle informací z trhu je velká čtyřka, to znamená DPD, PPL, Česká pošta (Balíkovna) a Zásilkovna, vyrovnaná na podílech okolo 20 procent.

Jenže zatímco všichni na počtu přepravených zásilek rostou, Balíkovna stagnuje či mírně klesá. Na druhou stranu stále čerpá z toho, že Češi – a v Evropě jsou tím výjimeční – doručování balíků na poštu mají dlouhodobě v oblibě.

Balíkovna si v posledních měsících snaží udržet či navýšit tržní podíl agresivní cenovou nabídkou vůči e-shopům. Podle vícero představitelů internetových obchodů jde údajně pod náklady, přebíjí tak konkurenci za peníze daňových poplatníků, což se mnoha lidem z oboru nelíbí.

„Balíkovna ceny dumpuje už dva roky, nabízí e-shopům doručení za 29 korun. To by možná vycházelo, co se týče ziskovosti, při vlastní síti boxů, ale tu nemají, takže je jasné, že to dotujeme my všichni z daní,“ říká výše uvedený zdroj s tím, že profitabilita obecně začíná na hranici 35 korun. Majitelům boxů se totiž platí v průměru deset korun za uložení jedné zásilky. „Jestli Balíkovnu někdo koupí, tak to trhu pomůže, protože určitě nebude takový dumping pokračovat.“

Pošta na to nemá

Ředitel Štěpán trvá na tom, že je třeba Balíkovnu prodat. Podle jeho slov by stát neměl takovou službu, která konkuruje čistě tržním subjektům, provozovat. Zároveň by podle jeho slov případné investice do modernizace provozu vyšly na dvě až tři miliardy korun, na což pošta nemá. Loni skončila ve ztrátě 1,25 miliardy korun a letos je plán hospodářského výsledku, včetně stále začleněné Balíkovny, minus 1,5 miliardy. V plusu byla pošta naposledy v roce 2017.

„Česká pošta sama o sobě není schopna pomoci Balíkovně tak, aby se dále rozvíjela a pokrývala větší část trhu. K tomu jí může pomoci strategický partner,“ říká Štěpán s tím, že na něj čeká velká investice do automatizace provozu, tedy třídicích linek a dalších robotických prvků, které jsou běžné například u Zásilkovny. Zatímco u ní je podíl lidské práce na procesech zhruba 25 procent, u Balíkovny jde o 75 procent. Loni si maličko polepšila, když ve svém logistickém centru v Mošnově spustila balíkový stroj schopný během hodiny vytřídit do šedesáti směrů až 13 tisíc zásilek.

Balíkovna má pobočky zhruba třech tisících poštách a kromě toho dalších asi šest tisíc výdejních míst. Chybí jí ale vlastní síť úložných boxů. Přitom své balíkomaty zkoušela rozjet a měla s nimi velké plány – v roce 2014 jich deset nainstalovala, ale o dva roky později zase stáhla. Od té doby sedí nevyužité ve skladu. „Neplánujeme jejich opětovné zprovoznění, i s ohledem na nutné investice vzhledem k jejich stavu. Pro nás je efektivnější využívat partnerské boxy,“ dodal mluvčí Vitík. Jde hlavně o AlzaBoxy a boxy společnosti OX Point.