Ruská armáda na Ukrajině prakticky celý loňský rok postupovala. Šlo jen o malé územní zisky vykoupené smrtí nebo zraněním pravděpodobně stovek tisíc ruských vojáků. Platilo ale, že Moskva ukrajinské obránce na frontě zatlačuje. Výjimkou byl srpnový ukrajinský vpád na ruské území do Kurské oblasti. Kvůli tomu ale Kyjev oslabil své vlastní obranné síly a na hlavním bojišti tak Rusům usnadnil další postup.
V poslední době se ale situace změnila, jak dosvědčují vojenští analytici, kteří se v těchto dnech vrátili přímo z fronty. Po řadě měsíců pomalého postupu se ruský útok zastavil. Nastává to v době, kdy staronový americký prezident Donald Trump tlačí na uzavření příměří. Zatím požaduje výrazně větší ústupky od Ukrajiny než od Ruska.
„Za víc než 60 procent ruských ztrát jsou zodpovědné drony. Jsou hlavním nástrojem na zastavení ruských útoků,“ napsal vojenský analytik Michael Kofman z výzkumného centra Carnegie Endowment for International Peace, který se nyní vrátil z pobytu na frontě. Ukrajinci nyní dokážou ročně vyrobit několik milionů dronů. Ty postupně vystřídaly těžké dělostřelectvo na pozici nejdůležitější zbraně v konfliktu.
Celkově ale stále platí, že Rusové mají na bojišti převahu jak z hlediska zbraní, tak počtu mužů. „Zásadní ale je, že ruská armáda tuto převahu nedokáže zúročit. Zisky, kterých dosáhla na podzim, byly vykoupeny velmi vysokými ztrátami,“ napsal Kofman.
Fakt, že se ruský útok nyní zastavil, podle něj neznamená, že se Ukrajincům podařilo frontu definitivně stabilizovat. Moskva ofenzivu s největší pravděpodobností během jara a léta obnoví, pokud do té doby válka neskončí. „Zdá se, že se ruské síly přeskupují, aby mohly provést nové ofenzivní operace,“ uvádí Kofman.
Kvůli Putinovi a Trumpovi musíme dát na stůl peníze a zbraně, opakuje Fiala. Kde to plní a kde vůbec?
Především díky západní pomoci včetně české muniční iniciativy Kyjev prakticky vyrovnal někdejší ruskou převahu v těžkém dělostřelectvu. Hlavním problémem jeho armády tak nadále je nedostatek vojáků, stejně jako v předchozích měsících. „Mobilizace je nedostatečně rozsáhlá,“ konstatuje Kofman – průměrný věk vojáků na frontě přesahuje 40 let. Ukrajina nemobilizuje žádné muže mladší 25 let.
Podle Kofmana ale každopádně platí, že Ukrajincům ani v případě nového ruského útoku nehrozí kolaps jejich obranných linií. „Znamená to, že Ukrajina není v zoufalé situaci, která by vyžadovala urychlené příměří za nevýhodných podmínek,“ uzavírá Kofman.
Trump přitom opakuje, že ukrajinská armáda je v zásadně horší pozici než ta ruská. Na základě amerického tlaku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasil s návrhem na 30 dnů trvající příměří. Ruský prezident Vladimir Putin ale zatím takový krok odmítá.
Trumpova administrativa vyloučila, že by mohla Ukrajině v případě ukončení bojů poskytnout záruky proti případnému obnovení ruské agrese. Odmítla také, že by se země někdy stala členem Severoatlantické aliance. Trump navíc Kyjevu přerušil dodávky zbraní a zpravodajských informací – toto rozhodnutí změnil poté, co Zelenskyj přistoupil na zmíněné příměří. Poté, co stejný krok odmítl udělat Putin, ale, aspoň zatím, žádné přitvrzení americké politiky vůči Moskvě nenastalo. Trump a jeho spolupracovníci opakují, že nyní budou následovat další jednání a že ukončení konfliktu je blízko.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
