Řekněme to natvrdo. To, co se děje v české debatě o obraně, je naprosto trapné, nedůstojné a nebezpečné. Koalice s opozicí si dělají naschvály, jako by šlo o to, kam ve sněmovně umístit stánek s občerstvením, a ne o nejdůležitější, ba existenční záležitost, na které stojí celá budoucnost země.

Jaký by byl normální postup? Změní se bezpečnostní situace, je jasné, že současná geopolitická architektura nevydržela, jsme ohroženi agresivní velmocí, musíme na to reagovat. Vláda se urychleně sejde s opozicí, všichni se navzájem ujistí, že obrana je společným zájmem, ne záležitostí stranického přetahování. Rozhodne se o strategii, o výši výdajů, rámcově o jejich distribuci. Poté všichni, tedy lídři vlády i opozice, společně vystoupí a vysvětlí nutnost vyšších výdajů veřejnosti. Není to samozřejmě jednoduché, protože zvyšování obranných výdajů není populární, ale zástupce si přece v demokracii volíme ne proto, aby dělali jen věci populární, ale především správné a dokázali je obhájit. Závěrem vše projedná Poslanecká sněmovna – to, co je možné v otevřeném režimu, to, co možné zveřejnit není, v režimu tajném. A začne se jednat.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V čem je nekonečná trapnost české „debaty“ o obraně.
  • Co je špatně na rčení, že „z obrany se nemá dělat politika“.
  • Kam nás hádavost a nesvornost mohou dovést.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.