Sofistikovaný výpočet, nebo vzoreček pro žáky ze základky? Jak Trumpova administrativa vypočítala uvalená cla

Prezident Donald Trump ohlásil ve středu 10procentní cla na import ze všech zemí světa a k tomu individuální cla na 88 států, které považuje za špatné obchodní partnery. Mezi nimi jsou také členové Evropské unie, která podle Trumpa jeho zemi okrádá, což považuje za ubohé. EU má podle výpočtu jeho administrativy obchodní bariéry na americké zboží na úrovni 39 procent. Trump proto uvalil reciproční cla na úrovni 20 procent.

Americký prezident se objevil na pódiu v Růžové zahradě u Bílého domu s velkou tabulí. Na ní se domácímu publiku snažil ukázat, jak ostatní země obírají Spojené státy a brání americkému exportu vysokými obchodními bariérami. Trump současně deklaroval, jak je vůči ostatním zemím velkorysý, protože jim dává recipročně jen polovinu toho, co ony americkým exportérům.

Trumpova prezentace ale spustila řadu otázek. Lidé se začali ptát, jak jeho administrativa došla k těmto číslům. Podle prezidenta do nich započítala například necelní bariéry nebo manipulace s měnou. Z toho pohledu by se mohlo zdát, že jsou za výpočty týdny analyzování. Možná je to ale jinak. Výpočet si může doma zkusit každý a nezabere to ani pět minut. 

Na sociálních sítích se začal šířit po Trumpově prezentaci jednoduchý vzoreček, který k  prezentovaným číslům dochází pomocí jednoduché formule, jejímž základem je celkový obchodní deficit a import. 

Například celkový obchod USA s Evropskou unií se podle statistik amerických úřadů v roce 2024 odhaduje na 975,9 miliardy dolarů. Deficit obchodu se zbožím Spojených států s EU v roce 2024 činil 235,6 miliardy dolarů. Evropa exportovala do USA v roce 2024 zboží zhruba za 605,8 miliardy korun.

Uvedená čísla mohou sloužit jako podklad k výpočtu Trumpových obchodních bariér, které ukazoval na své tabuli. Podle ní Evropská unie uvaluje na americké zboží obchodní bariéry v hodnotě 39 procent. Pokud vydělíte obchodní deficit 235,6 miliardy celkovým importem, tedy číslem 605,8 miliardy, dostanete číslo 0,388. Pokud toto číslo vynásobíte 100, získáte číslo v procentech, konkrétně 38,8 procenta. Trumpova administrativa ho jen zaokrouhlila nahoru a vydělila dvěma, což je podle Trumpa „sleva“. Výsledné číslo 20 procent tak odpovídá. Podle Světové obchodní organizace jsou přitom průměrná cla v EU na americké zboží 2,7 procenta a zhruba 70 procent amerického zboží, které se dostane do unie, je od cla osvobozeno.

Trumpova cla potopila akciové trhy. Americké indexy zažily nejprudší propad od pandemie

4. 4. 2025 ▪ 5 min. čtení

„K žádnému srovnávání výše cel, vyhodnocování manipulace s měnovým kurzem nebo ke kalkulaci negativních dopadů dalších obchodních bariér pravděpodobně nedošlo. Přestože Donald Trump často mluvil například v souvislosti s EU o příliš přísné regulaci, která brání americkému dovozu, či o daňových výjimkách, které evropské firmy v EU na rozdíl od těch amerických mají,“ popsal HN ekonom Pavel Peterka z XTB. 

Zmíněný výpočet funguje také u Indie, Indonésie nebo Vietnamu, na který Trumpova administrativa uvalila celní tarify ve výši 46 procent. Uplatnit se dá také u Číny. 

„Nejde o žádnou sofistikovanou metodu. Je to generátor náhodných čísel. Nemá to ani nic společného se cly. Musím přiznat, že mě šokovalo, že americká administrativa přijde po měsících s něčím takovým,“ uvedl na dotaz HN ekonom ČSOB Dominik Rusinko. 

Členové americké administrativy ale tvrdí, že šlo o skutečně sofistikovaný výpočet. Úřad obchodního zástupce Spojených států na svých stránkách publikoval složitý vzoreček, který měli úředníci využít. Jeho základem je obchodní deficit a celkový import, který doplňují řecká písmena ε a φ, kde ε představuje elasticitu dovozů vzhledem k dovozním cenám a φ představuje propis cel do dovozních cen. První autoři stanovili na 4 a druhou na 0,25. Součin těchto čísel je však jedna, v konečném efektu se tak metodika neliší od popsaného jednoduchého výpočtu. 

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa upřesnil, že prezentovaný výpočet není zaměřený na reciprocitu cel, ale na vymýcení obchodních deficitů. „Původní úmysl skutečně byl spočítat novou celní sazbu na dovoz do USA jako sumu všech celních i jiných překážek pro vývoz z USA do dané země. Trumpova administrativa ale z tohoto úmyslu ustoupila. Tipnul bych si, že brzy pochopila, že by šlo o nesmírně pracné cvičení. Namísto toho zvolila daleko jednodušší postup založený na několika málo makroekonomických číslech a koeficientech. Nová americká cla tak nejsou reciproční, tedy odpovídající clům v opačném směru, nýbrž korekční, tedy namířená na vymýcení deficitů,“ popsal Skořepa. 

Výsledkem jsou každopádně nejvyšší průměrná cla, jaká USA zavedly za více než 100 let. Daň na dovážené zboží podle propočtu bankéřů z JPMorgan Chase zvýší průměrná cla na 23 procent z 2,5 procenta v loňském roce. Podle organizace Tax Foundation měly USA tak vysoká cla naposledy v roce 1908. Dokonce i v době velké hospodářské krize byla tato cla nižší. „Podle mě to ještě není konec a cla se ještě budou měnit,“ míní Rusinko.