Nahradí sociální sítě dnešní e‑shopy?

Česko patří dlouhodobě mezi e‑shopové velmoci – podle Heureka Group a Asociace pro elektronickou komerci zde působí bezmála 50 tisíc e‑shopů, které v loňském roce dosáhly celkového obratu kolem 194 miliard korun. Meziročně jde o pětiprocentní nárůst po dvou letech propadu obchodování na internetu. Rekordnímu obratu ve výši 223 miliard korun z roku 2021 se české e‑shopy přibližují jen pomalu.

Kromě návratu k růstu obratu je důležitým trendem také snížení průměrné hodnoty objednávky na 1333 korun (včetně tradičně silného období Vánoc), což znamená, že si Češi zvykli nakupovat online také zboží běžné denní spotřeby. Celkově vysokou kvalitu služeb poskytovaných českými e‑shopy potvrzuje meziroční nárůst spokojenosti zákazníků s online nákupy na 96,3 procenta.

Stále komfortnější nákupy

Ve vysoce konkurenčním prostředí je pro obchodníky stále složitější zaujmout nové zákazníky jinak než nejnižší cenou. I proto se současné e‑commerce platformy soustřeďují především na uživatelský komfort a zavádějí funkce jako expresní nákupy bez nutnosti registrace, jednostránkové nákupní košíky nebo personalizovaná produktová doporučení. Razantní nástup technologie umělé inteligence umožňuje také nasazování chatbotů s AI pro kdykoli dostupnou zákaznickou podporu.

Specifické požadavky podnikových zákazníků reflektují B2B nákupní portály, které například automaticky počítají individuální ceny na základě obratu zákazníků a poskytují jim specifické podmínky platby či dopravy zboží. Jelikož firemní zákazníci často opakovaně objednávají omezený sortiment (jako jsou ochranné prostředky, chemické přípravky, nářadí a podobně), prezentují jim B2B e‑shopy jen relevantní kategorie produktů a poskytují funkce jako nákupní seznamy, rychlé opakování minulých objednávek nebo možnost importu datových souborů s produktovými kódy a počtem kusů k objednání.

Podnikoví zákazníci také často vyžadují zavedení různých úrovní uživatelských účtů s odstupňovanými oprávněními k různým objemům objednávek nebo podporu interních schvalovacích procesů. V případě největších odběratelů pak dochází i k plné integraci informačních systémů, umožňující kompletní automatizaci procesu objednávek a fakturace.

Volba vhodného řešení

Rozhodnutí o spuštění online prodeje přináší zásadní otázku, na jakém základu nový e‑shop vybudovat. Nabízí se přitom dvě hlavní možnosti – investice do vývoje vlastního, na míru upraveného řešení nebo využití některé ze standardizovaných e‑commerce platforem. Výsledkem vývoje e‑shopu na míru je platforma dokonale odpovídající konkrétnímu obchodníkovi a jeho procesům, která navíc umožňuje implementaci pokročilých funkcí.

Druhou možností jsou hotová e‑commerce řešení, dostupná buď jako běžný software pro nasazení na vlastní servery, nebo stále častěji ve formě cloudové služby. Především cloudové platformy, jako například Shopify nebo Shoptet, umožňují velmi rychlé spuštění online obchodování s jednoduchou správou katalogu produktů a možností modulárního doplňování dalších funkcí e‑shopu, často včetně integrování s dalšími podnikovými systémy.

Standardizované e‑commerce platformy mají také velkou výhodu z hlediska počáteční investice do obchodování po internetu. Vývoj vlastního e‑shopu na zakázku vyjde řádově na stovky tisíc korun (podle požadované funkčnosti a designu), zatímco cloudová řešení vyžadují výrazně nižší počáteční výdaj, jsou ale spojena s pravidelnými měsíčními poplatky a případně i provizemi z realizovaných transakcí. Také čas potřebný k implementaci nahrává standardizovaným řešením – zatímco vývoj na míru trvá měsíce, standardní e‑commerce platformy lze spustit během dnů až týdnů.

Výhodou vlastní e‑commerce platformy je především přizpůsobitelnost a škálovatelnost e‑shopu, stejně jako možnost průběžně upravovat jeho funkce podle měnících se požadavků zákazníků. Vlastní řešení umožňuje implementaci inovativních funkcí, které nejsou dostupné u standardních platforem, jako je pokročilé vyhledávání produktů, personalizovaná doporučení nebo unikátní způsoby prezentace zboží. I to může ve vysoce konkurenčním prostředí pomoci zvýšit konverze a loajalitu zákazníků.

Měsíční poplatky za cloudové e‑commerce platformy začínají už na několika tisících korun a zahrnují hosting e‑shopu, technickou podporu i pravidelné aktualizace. Cloudové e‑commerce platformy navíc těží z rozsáhlých zkušeností s tisíci implementacemi a nabízejí ověřené funkce a designová řešení. Také z těchto důvodů bývají první volbou pro začínající e‑commerce projekty, které potřebují vstoupit na trh rychle s minimálními náklady.

Vlastní řešení e‑shopů bývají doménou zavedených firem s jasně definovanou vizí a specifickými požadavky na obchodování po internetu. Jsou také vhodná pro společnosti, které potřebují podporu složitých byznysových procesů, napojení na další systémy nebo působí na trzích se specifickými požadavky.

Další cesta na trh

Vybudování vlastního e‑shopu, bez ohledu na zvolenou platformu, samozřejmě není jedinou cestou, jak začít s online obchodováním. Významným trendem v e‑commerce jsou online tržiště, pro která se i v češtině ujal název marketplace.

Marketplace je prodejní platforma, často spravovaná zavedeným e‑commerce obchodníkem, která umožňuje nezávislým prodejcům nabízet produkty bez nutnosti budovat vlastní obchodní infrastrukturu nebo řešit složité procesy správy objednávek. K hlavním představitelům tohoto segmentu patří globální hráči jako Amazon, regionální platformy jako Allegro a asijská tržiště jako AliExpress či Temu. Tyto platformy fungují jako virtuální obchodní centra s nepřetržitou dostupností a globálním dosahem, s vysokou návštěvností milionů potenciálních zákazníků.

Prodej přes marketplace je lákavý hlavně díky rychlému startu online obchodování s minimálními investicemi, velkému prodejnímu potenciálu díky masivní zákaznické základně a posílení důvěryhodnosti dosud neznámé značky spojením se zavedenou platformou. Provozovatel tržiště se často postará o významnou část marketingových aktivit, zajišťuje zákaznickou podporu i další procesy spojené s prodejem po internetu.

Také obchodování přes marketplace má ale svá omezení. Prodej přes tržiště znamená sdílení marže i všech prodejních dat s provozovatelem platformy. Například Amazon čelil kritice za využívání prodejních dat k vytlačení úspěšných prodejců a převzetí jejich aktivit. Přítomnost na marketplace také nepomáhá budování vlastní značky a některé produkty, vzhledem ke své povaze či ceně, se pro tento distribuční kanál vůbec nehodí. Obchodník si také musí uvědomit, že konkurenceschopnost na elektronickém tržišti je zpravidla omezena jen na cenovou politiku.

Navzdory těmto omezením představuje prodej přes marketplace významný distribuční kanál, jehož obrat bude pravděpodobně dále růst. Pro rychlou prezentaci produktové nabídky je ale nezbytná existence základního prvku jakékoli formy elektronického obchodování – strukturované databáze produktů s možností datového výstupu do e‑commerce platformy.

Základem jsou data

Úspěšný růst elektronického obchodování znamená i rostoucí zákaznickou základnu a objem objednávek. Proto je pro provozovatele většiny e‑shopů nezbytností napojení e‑commerce platformy na další podnikové informační systémy, zejména ERP, logistiku a účetnictví. Stále více si to uvědomují také obchodníci v oblasti B2B, kde bylo ještě donedávna běžné ruční zpracování objednávek, například přepisováním položek z e‑mailové komunikace do informačního systému.

Propojení e‑shopu s podnikovými systémy představuje klíčový krok k vytvoření vysoce efektivní obchodní platformy. Hlavním přínosem je minimalizace manuálních operací, které přirozeně vedou k chybám při zpracování objednávek. Pomocí automatizace lze zajistit kompletní zpracování objednávek bez nutnosti ručního zásahu, a to až do okamžiku předání zboží dopravci. Objednávky jsou z e‑shopu automaticky přeneseny do ERP a ten následně generuje pokyny pro vyskladnění a provedení fakturace i příslušných účetních operací.

Současné e‑commerce platformy jsou už zpravidla připraveny na propojení s podnikovými systémy včetně účetnictví, logistiky a skladového hospodářství. A moderní informační systémy jsou prakticky bez výjimky vybaveny pro napojení na e‑shopy, kterým poskytují hlavně komplexní informace o produktech, včetně jejich popisu, ceny a stavu zásob na skladě. Tento datový tok (produktový feed) lze směrovat do různých elektronických distribučních kanálů, včetně vlastního e‑shopu a na marketplace. Základním předpokladem je ale existence kvalitního zdroje dat o produktech. Zkušenosti ukazují, že podnikové informační systémy ne vždy obsahují aktuální a úplná data, očištěná od ukončených produktů a duplicit.

ICT revue

Stáhněte si přílohu v PDF

Nastupuje social commerce

Jedním z hlavních trendů současnosti je obchodování prostřednictvím sociálních médií. Social commerce představuje rychle rostoucí segment – zatímco v roce 2023 realizovali uživatelé sociálních sítí nákupy v hodnotě téměř 1,3 bilionu dolarů, v roce 2024 už více než 1,6 bilionu. A odhady dalšího růstu jdou k 6,2 bilionu dolarů v roce 2030. Nejrozšířenější je social commerce v Thajsku, kde na sociálních sítích nakupuje 88 procent online zákazníků, v Indii a Spojených arabských emirátech (v obou případech 86 procent) nebo v Číně (84 procent). Tento trend se ale rychle šíří i na západní trhy. Například v Německu nakupuje na sociálních sítích téměř polovina spotřebitelů (48 procent). Nejaktivnější demografickou skupinou jsou mileniálové, kteří budou do roku 2025 realizovat třetinu všech nákupních transakcí přes sociální sítě.

Podobně jako internetová tržiště má i obchodování přes sociální sítě své specifické výhody i omezení. Základním předpokladem je opět existence produktového feedu, ale na rozdíl od elektronických tržišť vyžaduje social commerce větší důraz na komunikaci se zákazníky. Uživatelé sociálních platforem očekávají prakticky okamžitou reakci na své dotazy, stejně jako vysokou frekvenci aktualizací obsahu. Globálně představuje social commerce obrovskou obchodní příležitost, jelikož účty v sociálních sítích má více než 86 procent světové populace (tedy téměř 5,2 miliardy lidí).

Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.