Investiční firmy hodnotí první rok s DIP. Zasloužil by si ještě větší podporu, říkají

Více než sto tisíc lidí v Česku využilo během minulého roku možnost vložit peníze do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který je od loňska státem podporovanou alternativou doplňkového penzijního spoření. Podle dat Asociace pro kapitálový trh dosáhly prostředky investované v tomto režimu celkové výše 2,4 miliardy korun.

Zájem o DIP se vloni projevil ve dvou velkých vlnách. První byla logicky po jeho spuštění a druhá pak přišla před koncem roku, kdy mnoho lidí chtělo na poslední chvíli využít daňový odpočet,“ říká v debatě Hospodářských novin produktový ředitel společnosti Portu Martin Luňáček. Stát k novému investičnímu produktu nabízí možnost odečíst si z daní až 48 tisíc korun. Až 50 tisíc korun ročně představuje daňová úleva na straně přispívajícího zaměstnavatele.

Portfolio si zakládali jak zkušení investoři, tak úplně noví zájemci, které zaujalo zvýhodnění tohoto produktu. „Velmi často to bylo spojené s tím, že na DIP začal přispívat i jejich zaměstnavatel,“ všímá si motivace klientů Luňáček.

Zástupci investičních firem shodně pozorují, že do DIP nejčastěji investují muži ve věku 35 až 50 let. Podle stanovených pravidel je možné vybrat si peníze nejdříve po deseti letech investování a minimálně ve věku 60 let.

Investoři jdou po akciích a nemovitostech

Pokud jde o typ portfolia, pouštějí se investoři většinou do dynamického investování. „Protože se jedná o dlouhodobý produkt, vidíme u nás velkou poptávku po akciích, ale také po investicích do nemovitostních portfolií,“ hodnotí preference investorů Ján Hanzo ze společnosti Investika, u které vloni do DIP vložilo své finance přes deset tisíc lidí.

Dlouhodobý investiční produkt umožňuje zahrnout do portfolia i konzervativní produkty, v praxi se ale taková volba nemusí vyplatit, protože nízké výnosy investic nemají v dlouhodobém horizontu příliš šanci popasovat se s inflací.

Také investiční společnost Patria Finance, která má menší počet investorů, zato větší objemy investovaných prostředků, potvrzuje, že si investoři vybírají pro svá „dipová“ portfolia spíše dynamické produkty, především burzovně obchodované fondy. „Když se podíváme, co naši klienti kupují, pak je nejvíce zastoupený S&P 500, na druhém místě MSCI World a na třetím pro mě překvapivě není Nasdaq, ale Komerční banka. Z toho je vidět, že investoři volí i české akcie, které mají slušný dividendový výnos,“ prozrazuje generální ředitel Patria Finance Richard Podpiera.

Objevuje se i zájem o investice do kryptoměn. „Někteří investoři si v Portu zvolí bitcoin jako doplněk ke svým akciím, aby mohli využít jeho růstový potenciál,“ dodává Luňáček.

Zájem o hypotéky je o polovinu vyšší než loni, některé banky je opět nestíhají vyřizovat. Bude to brzdit zlevňování

14. 4. 2025 ▪ 6 min. čtení

Výkyvy trhu? Nejlepší je nedělat nic

Jeden člověk si může současně založit i několik DIP u různých investičních společností, z daňového základu si ale vždy odečte maximálně 48 tisíc korun. V případě přechodu od jednoho poskytovatele k druhému se doba předchozího investování započítává do nového DIP, takže investor nemusí svůj desetiletý investiční horizont potřebný pro daňové úlevy zahajovat znovu.

V některých případech je také možné si investici zajistit proti krátkodobému kolísání kurzu. „Může to dávat smysl v okamžiku, kdy například klientovi schází do důchodu jen dva nebo tři roky a nechce, aby se mu už hodnota portfolia příliš hýbala,“ připouští Podpiera.

Společně s ostatními účastníky debaty se ale shodují, že tuto možnost svým klientům většinou nenabízejí nebo ji nedoporučují, protože v dlouhodobém horizontu snižuje výnosy investic.
Ty se u DIP měly v závislosti na složení portfolií pohybovat přibližně na úrovni sedmi až osmi procent, u investic do akcií jsou i desetiprocentní. Stabilnější, i když méně výnosné investice do nemovitostí přinášejí zhruba pětiprocentní zhodnocení.

Nepříjemná situace nastane pro investora ve chvíli, kdy hodnota jeho investice začne v důsledku vývoje trhu klesat. „Na takový výkyv je nejlepší nereagovat. Hlavně nepanikařit a nesnažit se třeba opouštět americký trh nebo rychle dát peníze do zlata. Tím si můžete jedině uškodit,“ varuje Luňáček. Lepší je podle něj využít takové období k nákupům za nízké ceny, nebo dokonce počkat s nákupem na ještě větší pokles.

K dlouhodobému investování se snaží lidi motivovat nejen stát, ale i někteří zaměstnavatelé, především z řad velkých firem. Nabízení této finanční podpory je pro ně výhodné i v tom, že z příspěvku nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění.

„O dlouhodobé investování mají zájem sami zaměstnanci a ti pak své firmy tlačí k tomu, aby jim na DIP přispívaly stejně jako na penzijko,“ popisuje postupné pronikání DIP mezi firemní benefity Hanzo. Ochota zaměstnavatelů přispívat svým lidem na DIP by se ale podle něj mohla zlepšit, stejně jako související legislativa a podpora ze strany státu.

„Bylo by skvělé sjednotit režim pro všechny státem podporované produkty a dostat DIP na úroveň penzijního spoření ve všech ohledech, například i u kalkulace předdůchodu,“ přidává se Podpiera. Už během prvního roku fungování došlo u DIP k několika změnám, které jeho využívání usnadnily nebo zpřístupnily. O takových krocích by měl podle účastníků debaty stát lépe informovat, aby společnost motivoval k efektivnějšímu způsobu zhodnocení svých financí a zajištění se na stáří.

Partnery debaty jsou Investika, Portu a Patria Finance.