Do voleb času dost? Pro poslance to neplatí, schůzovat mají už ani ne dva měsíce. Na stovky zákonů už nedojde

Do konce volebního období zbývá sice ještě skoro půl roku, poslanci toho ale stihnou projednat mnohem méně, než by se mohlo na první pohled zdát. Zbývají jim totiž už jen dvě řádné schůze. Ta první začala toto úterý a druhá je na pořadu od poloviny května do začátku června. Pod stůl tak podle odhadů poslanců spadnou stovky rozjednaných zákonů.

Nedostane se na naprostou většinu opozičních návrhů, ale smůlu budou mít v mnoha případech i koaliční strany. Ty se mezi sebou dohodly alespoň na 16 prioritách, které by měly mít přednost. I tady však poslanci začínají tušit, že u některých zřejmě nebude projednání možné. S největší pravděpodobností tak nic nebude například ani z předlohy, kterou se vlády v různých podobách snaží protlačit už skoro 20 let.

Řeč je o mysliveckém zákoně, který v tomto volebním období hájí lidovecký ministr zemědělství a šéf KDU-ČSL Marek Výborný. Novela přichází hlavně s tím, že myslivci by nově měli ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát. Ale má také zajistit snadnější možnost vymáhání škod způsobených zvěří či posílit práva vlastníků pozemků. Proti zákonu je opozice, ale i řada vědců a hlavně samotní myslivci. Šéf lidoveckých poslanců Aleš Dufek už ostatně přiznává: „Myslivecký zákon do konce třetího čtení projednat nestihneme.“

Důvod? „Jako hlavní příčinu vidím obstrukce opozice, kdy ani po mnoha hodinách jednání nešlo věc posunout. Podobně jako rozpočtové určení daní,“ říká Dufek. Optimistický  zůstává aspoň u dalších priorit jeho strany. „Máme tam ještě lesní zákon, zákon o dřevě, zákon o ochraně přírody a krajiny a jednotné měsíční hlášení. Ty snad stihneme,“ doufá lidovecký poslanec.

Myslivecký zákon je podle šéfky poslanců opozičního ANO Aleny Schillerové „příliš kontroverzní“, zároveň v něm ale mnohé chybí. Šéf ANO Andrej Babiš Výbornému dokonce vyčetl, že „nemá rád zvířata“, protože předloha nezahrnuje zákaz norování lišek. Výborný na to reagoval, že návrh nic takového sice neřeší, ale on sám je také proti norování, a věc by se tak dala dořešit. K tomu však vzhledem k napjatým vztahům ve sněmovně nebyla vůle.

Podobně zatím koalice s opozicí naráží i při vyjednávání další ze svých priorit – novely azylového zákona. Ta má umožnit rychlejší vyhošťování nelegálně pobývajících cizinců či zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl.

„Ještě se to dá stihnout, ale bude to složité. Opozici dáváme prostor, aby si do toho zapracovala svoje připomínky,“ říká Petr Letocha, místopředseda poslanců koaličního STAN, jehož šéf Vít Rakušan za předlohou coby ministr vnitra stojí. Kvůli zrychlení návrh nepodával resort jako takový, ale skupina poslanců všech koaličních stran – v takovém případě totiž odpadá např. jinak povinné připomínkové řízení. Rakušan se snažil opozici přesvědčit k podpoře na schůzce, které se ale ANO odmítlo zúčastnit.

Nedělejme z obrany politiku, vyzval prezident poslance. Nevydrželo to ani půl hodiny a opozice získala další „munici“

27. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Podle Schillerové jde vládě v návrhu o přímé začlenění unijního migračního paktu do legislativy „bez mandátu většiny veřejnosti a bez reálné diskuse v parlamentu“. A zatímco STAN stále věří, že koalice návrh stihne prosadit, třeba šéf poslanců – dnes už – opozičních Pirátů Jakub Michálek je skeptický.

„Opozice vetuje, aby mohl jít v jednom čtení, takže půjde řádně přes tři. Ale i když se zkrátí doba projednání na měsíc, druhé čtení by mělo probíhat v polovině května. A při tom, kolik zákonů ještě čeká na třetí čtení, nemyslím, že by se to stihlo,“ říká Michálek, podle něhož koalice návrh „ušila horkou jehlou“ a udělala by lépe, kdyby schválila alespoň cizinecký zákon.

„Ten se tam válí už docela dlouho. Obsahuje digitalizaci cizinecké agendy, aby policie konečně věděla, kdo se nám tady pohybuje. Tento zákon ale s největší pravděpodobností spadne pod stůl,“ říká Michálek.

O tom, jak špatné vztahy mezi koalicí a opozicí ve sněmovně panují, názorně vypověděla mimořádná sněmovní schůze na konci března ke koncepci české armády do roku 2035. Schůze měla slavnostní nádech, s úvodním projevem na ni totiž dorazil i prezident Petr Pavel. Přesto se poslanci do půl hodiny stihli pohádat natolik, že opozice ze schůze, která se přitom konala na její žádost, odešla.

Celé toto volební období pak bylo ve sněmovně ve znamení opozičních obstrukcí, kvůli čemuž mají poslanci za sebou rekordních 135 schůzí. V minulosti byl počet schůzí obvykle poloviční, až poslední volební období nabobtnal na 120. Toto úterý poslanci započali 136. schůzi, poslední květnová by tak měla mít pořadové číslo 137. Je však dost možné, že koalice se bude snažit prioritní předlohy – mezi nimi i zmíněný migrační balíček – protlačit tak, že svolá ještě několik mimořádných schůzí.

V ohrožení je také třeba školský zákon Mikuláše Beka (STAN), který má převést financování platů nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Nejsilnější vládní straně ODS se pak zřejmě nepodaří prosadit například celnický balíček ministra financí Zbyňka Stanjury.

„Jestli tam bude nějaká priorita, můžeme udělat mimořádnou schůzi i v červenci nebo v září. Ale ty věci musí stihnout projít ještě Senátem, musí je podepsat prezident, schvalovat něco v září těsně před volbami už by bylo velmi problematické,“ ví poslanec ODS Vojtěch Munzar.