Private equity sektor ve střední Evropě zažívá v posledních letech výrazný růst a přitahuje stále větší pozornost domácích i zahraničních investorů. Jet Investment patří mezi nejvýraznější lokální hráče v tomto odvětví. Primárně se zaměřuje na investice do průmyslových firem, dále také do nemovitostí a nově i do start‑upů. Společnost realizovala řadu významných transakcí, díky kterým dosáhla během více než dvou dekád své existence průměrného ročního výnosu na úrovni 25 procent. V současnosti spravuje firmy v hodnotě více než 15 miliard korun. „Stojí za tím tvrdá práce celého týmu, díky které jsme schopni identifikovat investiční příležitosti v určitých oborech a udržovat tuto výkonnost dlouhodobě,“ popisuje Marek Malík, Managing Partner Jet Investment.
Jak vnímáte aktuální situaci na globálních investičních trzích, především pak dopady amerických cel?
Aktuální situace má podle mého názoru jeden společný jmenovatel, kterým je obrovská nejistota. Z makroekonomického pohledu bych řekl, že nás v lepším případě bude čekat nějaký soft landing (proces, kdy se ekonomika posouvá od růstu k pomalému růstu až k potenciálně stagnaci – pozn. red.), pokud dojde k umírnění v oblasti aktuálně nastavené celní politiky. Inflace se pravděpodobně zvýší, ale nemuselo by to mít tak zásadní dopady. Pokud by cla zůstala na současných úrovních, vyvolá to určitě významnou inflační spirálu doprovázenou oslabením mezinárodního obchodu a zpomalením či zastavením růstu globální ekonomiky. V takovém případě by mohla nastat i stagflace, což je ten nejhorší možný scénář. Věřím však, že tomu tak nebude a politici se dohodnou.
Vnímáte nějak dopad této geopolitické situace na společnosti ve vašem portfoliu?
Naštěstí nemáme investice v příliš cyklických odvětvích, alespoň tedy ne z hlediska spotřebitelského trhu. Dodavatelé zařízení pro energetiku Rockfin i 2JCP sice prodávají do celého světa, dodávky čistě do USA jsou však minoritní. Mnohem důležitější je však fakt, že obě firmy dodávají produkt s vysokou přidanou hodnotou, kde je obrovský podíl inženýringu. Kdyby vývoj probíhal výhradně v USA, jejich nákladovost by byla klidně i třikrát čtyřikrát vyšší. Obecně se snažíme investovat primárně do regionálních lídrů, kteří dodávají především lokálně, nebo do společností, jež se úzce zaměřují na nějaký niche trh. Právě tyto typy byznysů nebývají postiženy mezinárodními obchodními vztahy.
Na které regiony a odvětví se aktuálně v Jet Investment nejvíce zaměřujete?
Dnes máme pobočky v Praze, Brně a ve Varšavě, na těchto trzích jsme tedy vyloženě lokálním hráčem. Operujeme ovšem v celé střední Evropě. V tomto regionu vidíme obrovský potenciál, protože byl dlouhodobě podinvestovaný a nebyl v hledáčku velkých zahraničních investičních společností, takže je zde mnoho atraktivních příležitostí. Navíc střední Evropa fantasticky roste a ekonomiky a politika zemí v regionu jsou velice stabilní. Věřím, že se nám v letošním roce podaří otevřít i pobočku v Německu, čímž se více přiblížíme lokálnímu trhu a tamním investorům. Zároveň budeme blíže našim investicím, protože tam aktuálně vidíme mnoho příležitostí.
Oborově se zaměřujeme na průmysl, který je pojítkem všech našich investičních aktivit, to je však poměrně široká oblast. Máme rádi strojírenství, zajímá nás ale také energetika, stavebnictví, moderní materiály nebo potravinářství a zdravotnictví. Vždy se snažíme investovat do témat, která mají nějakou konkurenční výhodu, ať už lokální, nebo produktovou, a tato témata dále rozvíjet.
Jak přísní jste při výběru konkrétního projektu k investici a jakými kritérii se řídíte?
Za poslední rok a čtvrt nám v private equity investicích prošlo pod rukama více než 300 projektů, ze kterých nás blíže zajímalo asi 85 společností. Z nich nás vážně zajímalo něco okolo 20 projektů a realizovali jsme nakonec dvě investice. Venture team za poslední rok prošel zhruba 200 projektů, z nichž 49 jsme vážně analyzovali a nakonec jsme zainvestovali jeden. Snažíme se být vybíraví a opatrní při investování, abychom dosáhli zajímavého výnosu.
Mezi hlavní kritéria u private equity společností patří paradoxně velikost, která se nejčastěji pohybuje mezi 20 a 60 miliony eur. Je to spojeno s tím, že všechny projekty řídíme aktivně a každý projekt tak musí mít dostatečnou velikost, abychom byli schopni efektivně využít kapitál, který investujeme. Dále nás zajímají především obory a konkrétní příležitost, tedy jakou má společnost fundamentální hodnotu, co jsme s tou společností schopni udělat a jakou vizi jí dokážeme vtisknout. Pokud jsou všechny tyto předpoklady splněny, jsou pro nás klíčové ekonomické parametry projektu a především to, zda investice splňuje naše očekávání na vnitřní výnosová procenta. Poté následuje dlouhý proces vyjednávání, due diligence, kontrola kvality společnosti, na nichž to také někdy zkrachuje. Situací, kdy od projektu odstoupíme, je poměrně hodně. Důkladná prověrka a kontrola se nám však osvědčila u všech našich investičních aktivit.
Jednou z vašich nejviditelnějších divestic poslední doby byla společnost Tedom, kterou jste v závěru minulého roku prodali japonskému holdingu Yanmar. Co podle vás stálo za úspěchem této investice?
V Tedomu se potkalo mnoho pozitivních okolností. Jde o společnost, která operuje na velmi zajímavém rostoucím trhu, v oblasti decentralizované energetiky. Do projektu jsme vstupovali v době výrazného růstu tohoto oboru jako celku. S firmou jsme aktivně pracovali tak, jako to děláme se všemi našimi investicemi. Koupili jsme ji jako společnost, která vyráběla, prodávala a servisovala kogenerační jednotky. Udělali jsme z ní komplexního dodavatele energetických řešení. Výrazně jsme rozšířili prodejní a servisní síť a pronikli na klíčové trhy. Zároveň jsme investovali do rozvoje technologií pro kogeneraci a vytvořili prakticky virtuální elektrárnu, díky níž jsme mohli začít nabízet energie finálním zákazníkům. Z dodavatele specifických produktů pro úzký segment trhu jsme vytvořili společnost, která se rozkročila globálně a začala nabízet další produkty s tím spojené.
Proč jste se tedy rozhodli k exitu?
V Tedomu i nadále vidíme obrovský potenciál pro další rozvoj, blíží se však konec investičního období fondu Jet 2, a proto musíme začít postupně divestovat. Nejdůležitějším faktorem při rozhodování o exitu byl ovšem fakt, že Yanmar je fantastickým partnerem pro Tedom.
Koncem roku 2024 jste založili nový fond Jet Venture 1 zaměřený na start‑upy, co vás k tomu vedlo?
Vždy jsme dostávali řadu nabídek ze světa start‑upů, ale nikdy jsme je neuměli financovat z našich private equity fondů. Toto téma u nás však dlouhodobě rezonovalo a v poslední době se projevil poměrně výrazný zájem o venture investice ze strany našich investorů. Zároveň u našich stávajících podniků vnímáme obrovskou poptávku po inovacích a modernizaci. Průmyslové podniky to však nejsou schopny samy uchopit. Nepohybují se ve venture světě, neumí ty investice efektivně vyhledávat, ocenit a neznají ty principy, na jejichž základě by mohly do takových společností investovat. Vybudováním venture týmu a založením fondu Jet Venture 1 tak dokážeme propojit potřebu po inovacích na straně podniků s příležitostmi, které nám chodily, a zároveň přinést atraktivní produkt pro investory. Ve spojení s naší expertizou v oblasti private equity a zkušenostmi z prostředí průmyslu to do sebe velmi dobře zapadá. Věřím, že dokážeme kvalifikovaně prověřit byznys model venture tezí a posoudit, zda se jedná o vhodnou příležitost.
Jaké jsou další kroky nového fondu?
Plánovaný objem venture fondu je 50 milionů eur a z toho bychom rádi zainvestovali až 18 nových projektů. Aktuálně ve fondu proběhla první investice do společnosti Partory. Do poloviny letošního roku bychom rádi proinvestovali zhruba pět milionů eur do až čtyř aktuálně projednávaných projektů. V následujících třech letech bychom poté rádi vytvořili základní portfolio projektů. V Jet Ventures chceme využít naše dlouholeté zkušenosti z private equity a zároveň rozvíjet nové příležitosti v oblasti venture kapitálu. Věřím, že kombinace kvalitního know‑how, pečlivého výběru investic a orientace na inovace by měla i v dalších letech zajistit u našich projektů atraktivní výnosy.
Plánujete i další novinky?
Během letošního roku chceme nabídnout našim klientům možnost investovat prostřednictvím fondu s výrazně vyšší likviditou, neboť všechny naše stávající fondy jsou uzavřené. Z fondu Jet Industrial Lease lze vystoupit po čtyřech letech, u private equity nebo venture fondů pak obvykle až po deseti letech. Nový fond bude kombinovat strategii fondů Jet Investment doplněnou o likvidní nástroje finančního trhu, jako jsou dluhopisy či akcie. Bude tak určen investorům, kteří preferují kratší investiční horizont a vyšší flexibilitu.
Text vznikl ve spolupráci se společností Jet Investment.
Toto je propagační sdělení. Než provedete jakékoli konečné investiční rozhodnutí, přečtěte si, prosím, statut fondu a sdělení klíčových informací pro investory. Váš zisk se bude lišit v závislosti na tom, jaká bude situace na trhu a jak dlouho budete investici/produkt držet. Podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem tohoto fondu se může stát pouze kvalifikovaný investor.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist