České ocelářství je v útlumu. Bez větší podpory od státu to dlouhodobě nezvládne

Nová Evropská komise při svém nástupu loni v prosinci slíbila větší podporu konkurenceschopnosti Evropy a také méně papírování. Plnění tohoto slibu si však čeští oceláři zatím nevšimli. „Rozhodně nemohu říct, že by nám ubylo byrokracie nebo že by některá opatření, o kterých se už dlouho mluví, byla uvedena v život a mělo to nějaké konkrétní výsledky,“ řekl Petr Popelář, předseda představenstva Moravia Steel, v debatě Hospodářských novin, která se konala na začátku května. Jejím hlavním tématem byly dopadu Green Dealu na ocelářství v Česku a v EU.

Ovšem nejde jen o snížení byrokracie. I v procesu dekarbonizace, což je také hojně propagovaný cíl Evropské unie, Popelář necítí předpokládanou podporu. I proto Třinecké železárny ze skupiny Moravia Steel na konci dubna oznámily, že odloží výstavbu elektrické obloukové pece. Ta nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí, které fungují na uhlí. Celá dekarbonizace tohoto jediného českého výrobce surové oceli v Česku bude stát zhruba miliardu eur, přičemž nejdražší je právě elektrická oblouková pec, jejíž stavba je nyní odložena o dva roky. „Důvodem je nízká úroveň veřejné podpory. Tohle není naše dobrovolná investice, nepřinese nám nic z hlediska přidané hodnoty našich výrobků nebo postavení na trhu. Je to jen úlitba tomu, abychom snížili naši emisní stopu o 55 procent do roku 2030,“ pokračoval Popelář. Dalším důvodem odložení zelené investice je nejasná energetická politika EU. „Nevíme, jak se budou cenově vyvíjet povolenky a jak to bude vypadat s cenou elektrické energie,“ řekl Popelář a dodal, že navíc poptávka po oceli v Evropě je slabá. Se stejným rozhodnutím ohledně dekarbonizace přišli i další světoví výrobci oceli.

Ocel v Evropě nejde na odbyt, roste Čína

Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, opatrnost s takto velkou investicí chápe. Co se týče prodeje oceli, je odvětví už třetí rok v recesi. „Jsme v situaci, kdy máme v Česku opravdu vysoké, nekonkurenceschopné ceny energie. Nenahrává tomu ani situace na globálních trzích, produkce Číny, Turecka a Indie, jsou tu celní nejistoty Spojených států a je otázka, co udělá příliv dalších materiálů a surovin do Evropy,“ vyjmenoval Čížek.

Moravia Steel však odložila jen část své dekarbonizace, ostatní zelené projekty, například paroplynový kotel místo uhelného nebo železnorudná briketovací linka, dále běží. K rozhodování o elektrické obloukové peci se skupina chce vrátit v okamžiku, kdy bude jasněji v oblasti energetické politiky, vývoje cen povolenek a veřejné podpory. „Naši konkurenti například v Německu čerpají veřejnou podporu na úrovni až 75 procent investice. Pro nás je 50 procent málo. My ty peníze potřebujeme místo do investice, která nám nepřináší přidanou hodnotu, vložit do finalizace, do válcoven, kde vznikají naše výrobky,“ podotkl Popelář.

Diskutující upozornili, že situace v evropském ocelářství celkově není dobrá, výrobní kapacity jsou využity na šedesát procent a válka na Ukrajině nijak citelně výrobu nerozhýbala. „Co se týče Česka versus Evropy, čísla zhoršují kromě situace v Liberty Ostrava ještě další firmy, kde propouštěli nebo uzavírali provozy. Čína se za poslední roky přehoupla přes polovinu světové produkce, ale trend v Evropě šel opačným směrem,“ poznamenal Čížek.

Podle třetího diskutujícího, bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera, spočívá trocha naděje ve faktu, že pro oživení výroby oceli není potřeba válka, ale konjunktura a případná obnova Ukrajiny. Popelář však upozornil, že v Česku chybí jasná deklarace a určení konkrétních kroků, jak bude stát ocelářský průmysl podporovat.

„Například v programovém prohlášení německé vlády je ocelářství jmenováno jako strategické odvětví a jsou zmíněny konkrétní kroky podpory v energetice, třeba úlevy pro energeticky náročná odvětví. Je přesně dáno, o kolik eur se sníží daň z využívání přenosové sítě a podobně,“ konstatoval Popelář. Také ve Velké Británii stát zasáhl a začal podporovat primární výrobu oceli. „Vyvážíme sedmdesát procent naší výroby, hlavně do Evropy. Jestliže budeme mít v provozních nákladech nevýhodné podmínky, bude české ocelářství trpět a dlouhodobě to nezvládne,“ varoval Popelář.

Miroslav Singer však upozornil, že současná vláda se profiluje jako fiskálně odpovědná, zatímco Němci si schválili balíček, který znamená zářez dluhu deset procent HDP, a to během krátkého období. „Je to prostě jiné politické zaměření,“ komentoval to Singer.

Místo nových cílů dokončeme investice

Bohuslav Čížek poukázal na fakt, že Svaz průmyslu a dopravy zklamal klíčový evropský dokument Clean Industrial Deal, tedy dohoda o čistém průmyslu, kde EU uvádí cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040.

„Firmy se investicemi v řádech miliard eur snaží dostat na nějakou úroveň, mají určitý investiční cyklus a před koncem investičního cyklu se zase přijde s novým, přísnějším cílem. Takže se tím firmám zhoršují možnosti pro ekonomickou návratnost těchto investic, místo aby se jim nechal čas na vývoj nových řešení a dokončení investičních cyklů,“ popsal Čížek. Byl by pro zastavení další regulace a nastavování nových cílů a spíše je pro podporu výzkumu a rozvoj nových projektů.

Petr Popelář řekl, že by byl rád, kdyby přišla reakce ze strany české vlády na klíčové dokumenty EU a také plán, jak zajistit stejné konkurenční prostředí, jaké se rýsuje na západ od českých hranic.

Partnerem debaty je společnost Třinecké železárny a skupina Moravia Steel.