Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou zkomplikovala situaci mnoha evropským vývozcům. Turnovskému Cryturu podnikatele Jindřicha Houžvičky se ale naopak otevřely nové příležitosti.
Firma, která vyrábí detektory pro elektronové mikroskopy a laserové materiály, dnes dodává klíčové komponenty do špičkové americké laboratoře. Zároveň si buduje silnější pozici v čipovém byznysu, kde hraje sice málo viditelnou, ale o to důležitější roli.
Dívat se na mravence z vesmíru
Téměř veškerá elektronika, kterou dnes používáme – od telefonů po auta – obsahuje čipy. Tyto miniaturní křemíkové destičky s miliony až miliardami elektrických součástek jsou velké zhruba jako lidský nehet a fungují jako mozek celého zařízení. Pro představu: lidská červená krvinka má průměr přibližně 7000 nanometrů, virus chřipky asi 100 nanometrů, zatímco nejmodernější mikročipy mají struktury velké jen několik desítek nanometrů – a dále se zmenšují. Čím menší jejich struktury jsou, tím více tranzistorů se na čip vejde – a tím výkonnější může být.
Co se dočtete dál
- Jak firmě Crytur pomohla americká cla k růstu vývozu.
- Proč Crytur odmítá prodávat do Číny.
- Kde hrozí Evropě ztráta technologické převahy.
- Proč majitel Cryturu kritizuje evropskou strategii v oblasti čipů.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
