Piráti si věří aspoň na 10 procent. Do vlády by spolu s Fialou šli znovu, ale mají podmínku

Věří si na dvojciferný výsledek, ale v průzkumech mají zatím mezi šesti a sedmi procenty hlasů. Opoziční Piráti, kteří byli tři roky součástí vlády Petra Fialy (ODS), v pondělí rozjeli volební kampaň. Strana zažila v posledních letech velký ústup ze slávy. Její zastoupení ve sněmovně, Senátu či krajských zastupitelstvech lze počítat na jednotlivce, což se projevilo i ve finančních možnostech. Podle předsedy a náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba ale mají na kampaň připraveno zhruba 50 milionů korun, což je přibližně srovnatelné například s jejich dřívějšími koaličními partnery STAN.

„Myslím, že budeme mít dost peněz, abychom vysvětlili naše priority voličům. Máme otevřené účetnictví, vlastní registr smluv. To, že máte transparentní účet, ještě neznamená, že se například dozvíte, kolik jste nakoupili billboardů. U nás ano, vše si můžete dopočítat do poslední koruny, v tom jsme podle mě stále jediná strana,“ vysvětluje Hřib, v čem vidí pirátskou výhodu. A také v čem má spočívat „návrat ke kořenům“, kdyby se Piráti chtěli podobně jako ve volební kampani v roce 2017 prezentovat jako odvážná a transparentní strana.

„Na kampani spolupracují odborníci z agentury Werk Camp, včetně jejího šéfa Martina Přikryla, který se podílel i na prezidentské kampani Petra Pavla. Mezinárodní rozměr přináší britský politický stratég Paul Hilder, jehož tým staví na datech a analýzách,“ uvádějí Piráti.

Hlavními tématy kampaně mají být dostupné bydlení, nižší daně pro rodiny, modernizace státu a boj s korupcí. Do voleb chtějí jít Piráti se Stranou zelených. Podobně jako SPD nebo Stačilo!, ale nikoliv v klasické koalici, která by pro zisk do sněmovny musela získat aspoň osm procent hlasů. Piráti jdou formou dopsání tváří Zelených na své kandidátky. Hřib si za tímto postupem stojí s tím, že je v pořádku.

„Jdeme s odborníky za Zelené, které se některé kraje rozhodly dát na své kandidátky podobně jako některé nestraníky. Například v Praze budeme mít na kandidátce čtyři odborníky, kteří nejsou členy Pirátů,“ přibližuje Hřib.

Od spolupráce se Zelenými, jejichž preference se pohybují mezi 1,5 a třemi procenty hlasů, si Piráti slibují kýžené posílení volebního zisku. A Zelení doufají, že by to některým jejich tvářím mohlo pomoci k návratu strany do sněmovny. V té byla poprvé a zatím naposledy v letech 2006 až 2010.

Piráti už si zase věří, po zlínském restartu chtějí posílit ve sněmovně. Vybíráme pět změn, které mají stranu zachránit

17. 2. 2025 ▪ 5 min. čtení

S Fialovým kabinetem se Piráti loni na podzim rozešli ve zlém, když premiér odvolal jejich tehdejšího předsedu Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj. Tvrdí, že z vlády „byli vykopnuti“. Hřib teď ale HN řekl, že si další spolupráci představit umí.

„Záleželo by na tom, jak by vypadaly záruky, že se sliby, které budou v koaličním prohlášení, budou skutečně plnit. Chci se na toto téma s Petrem Fialou sejít, protože například jeho kolegové, se kterými jsme v Praze v koalici, tyto sliby neplní,“ tvrdí Hřib. Hlavně mezi nejsilnější vládní stranou ODS a Piráty to v hlavním městě vře. Na celostátní úrovni si však obě strany uvědomují, že se dost možná bez sebe po volbách nebudou moci obejít.

„S nácky ani komunisty do vlády nepůjdeme,“ odmítá Hřib možnou spolupráci s SPD a Stačilo!. Podobně podle něj strana určitě nehodlá jít do koalice s ANO.

„My každopádně chceme, aby nás nikdo nemohl obejít. Se čtyřmi poslanci toho bohužel moc neuhrajete, i proto potřebujeme ten dvojciferný výsledek, dvojciferný počet poslanců,“ říká Hřib.