Do českých učeben proniká virtuální realita i umělá inteligence

Kdo má dnes službu na mytí tabule? Bílé prsty, prach z křídy a skřípání při počítání rovnic. Vzpomínáte si na typické školní třídy z nedávné minulosti? Zatímco před pár lety dominovaly školám učebnice a křídové tabule, dnes v nich najdeme interaktivní panely, virtuální realitu a umělou inteligenci. Jaké technologie dnes vévodí českým učebnám?

Top 5 technologických trendů v rámci vybavení učeben

1. Interaktivní velkoformátové panely

Centrálním prvkem mnohých současných tříd se stávají velkoformátové interaktivní panely, které nahrazují klasické projektory a tabule. Tyto panely nabízejí nejen dotykové ovládání, ale i připojení k internetu, sdílení obsahu a integraci s dalšími zařízeními ve třídě. „U zákazníků je nově patrný příklon k dotykovým displejům, které splňují požadavky na multifunkční interaktivní tabuli s plnou implementací a podporou Google služeb,“ dodává Jaroslav Simajchl ze společnosti Scholatab.

2. Systémy pro hybridní výuku

Během pandemie covidu‑19 se více rozvinula hybridní výuka kombinující online a prezenční výuku, kde se část studentů účastní výuky na dálku. Tento model výuky umožňuje větší flexibilitu a kontinuitu vzdělávacího procesu i to, aby mohli participovat nepřítomní žáci. Learning Management Systems jako Google Classroom, Microsoft Teams nebo český Škola Online slouží jako místo, kde učitelé sdílejí materiály, komunikují se žáky a sledují jejich pokrok.

3. Virtuální a rozšířená realita

Rozšířená a virtuální realita přináší revoluci především v předmětech jako biologie, chemie či dějepis. Žáci mohou virtuálně navštívit historická místa, prozkoumat lidské tělo zevnitř nebo simulovat chemické reakce. Jedna z takových učeben funguje na Základní škole Bosonožská 9 v Brně, kde vznikla specializovaná učebna využívající virtuální realitu. Žáci zde pravidelně absolvují část výuky v digitálním prostředí. Na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu šli ještě dál. Od roku 2018 zde funguje Studio 301, které v době svého vzniku disponovalo 18 stacionárními a pěti přenosnými pracovišti, a stalo se tak největším zařízením svého druhu ve střední Evropě. Z projektu učebny navíc vznikla i spin‑off společnost Studio 301 s.r.o., kterou založili studenti a absolventi školy.

Vzdělávání

V africké třídě slyšíte špendlík na zem spadnout. Nikdo neruší, škola je za odměnu

29. 5. 2025 ▪ 7 min. čtení

4. STEM učebny a maker space

STEM učebny, zaměřené na vědu, technologie, inženýrství a matematiku, jsou vybaveny moderní technikou, jako jsou 3D tiskárny, programovatelné robotické stavebnice a senzory pro sběr dat. Jednu z těchto tříd najdeme v pražské ZŠ Zličín, kde žáci využívají počítače a stavebnici VEX k sestavení vlastního robota, kterého si sami naprogramují a ovládají pomocí dálkového ovládání. Statistiky a názory odborníků ukazují, že práce v těchto specializovaných učebnách hraje klíčovou roli v motivaci k dalšímu studiu technických oborů.

5. Personalizace vzdělávání s podporou AI

Personalizace vzdělávání prostřednictvím adaptivních technologií začíná nahrazovat jednotný přístup k žákům. Aplikace sledují pokrok žáka a přizpůsobují náročnost úkolů jeho tempu. Příkladem je platforma ScioEDU, která využívá analýzu dat k vytváření individualizovaných učebních plánů. Umělá inteligence zároveň stále více proniká i do samotné výuky. AI asistenti se pomalu etablují jako pomocníci vyučujících a pomáhají s hodnocením, generováním cvičení nebo odpovídáním na rutinní dotazy. Uvolňují tak pedagogům ruce pro kreativnější a individuálnější práci se žáky.

Na vzestupu je i koncept Bring Your Own Device, kdy žáci pracují na vlastních zařízeních, která dobře znají.

Pohled pedagogů: výzvy i nadšení

Podle zprávy ICILS 2023 se čeští pedagogové v sebedůvěře při zvládání úkolů spojených s informačními technologiemi výrazně neliší od průměru všech zemí zapojených do šetření ani od průměru zemí Evropské unie. Vyšší míru sebedůvěry při využívání ICT udávají muži než ženy, a s rostoucím věkem pedagogů tato důvěra klesá. Nejvíce si v práci s technologiemi věří vyučující informatiky, naopak nejméně učitelé českého jazyka.

Při zavádění nových technologií do výuky pedagogové často čelí počátečním obavám a nejistotě, jak nové postupy vhodně začlenit do výukového procesu. Opírají se přitom především o podporu kolegů a kolegyň, sdílejí materiály nebo se zapojují do vzájemných školení.

„Průběžné vzdělávání a školení kolegů jsou klíčové pro efektivní integraci ICT do výuky. Mezi hlavní překážky patří obavy z technických problémů a nedostatečné ICT kompetence učitelů. ICT koordinátor má v tomto směru zásadní roli – nejen jako technická podpora, ale i jako metodický průvodce, který pomáhá kolegům přizpůsobit výuku novým technologiím a rozvíjet digitální kompetence žáků,“ zdůrazňuje Boris Hajdúk, učitel a metodik ICT ze ZŠ Kořenského.

Další výzvou je riziko přetížení. Pokud škola zavede příliš mnoho různých systémů najednou, může to vést k takzvanému technostresu, tedy pocitu zahlcení nebo frustrace z rychlých technologických změn. V takovém případě učitelé nové nástroje často ignorují nebo využívají jen zlomek jejich funkcí. Řešením je postupné zavádění technologií a jasná strategie digitalizace.

Pedagogové, kteří technologie do výuky úspěšně integrovali, zaznamenávají vyšší motivaci a zapojení žáků. Zároveň ale upozorňují, že je složitější kontrolovat, jak žáci zařízení skutečně používají, a dochází ke stírání hranic mezi výukou a zábavou.

Perspektiva výrobců a dodavatelů

Výrobci a dodavatelé vzdělávacích technologií zdůrazňují, že samotná zařízení nestačí. „Podpora je naprosto klíčová. Zákazníci oceňují zejména kompletní montáž a zprovoznění systému, včetně všech kabeláží, nastavení uživatelských počítačů a zaškolení obsluhy,“ vysvětluje Jaroslav Simajchl ze společnosti Scholatab.

Dodavatelské firmy reagují na rostoucí požadavky škol nejen technologiemi, ale i flexibilním nábytkem umožňujícím rychlou adaptaci uspořádání učeben. Podle Jany Ivančíkové z MY DVA holding a.s. v oboru sledují rostoucí požadavky na flexibilitu, technologickou integraci a interaktivní výuku. Na vývoj reagují při výběru a vývoji nábytku například použitím stohovatelných či snadno přemístitelných stolů, které umožňují rychlou změnu uspořádání podle typu výuky nebo velikosti skupiny.

Vzdělávání

Stáhněte si přílohu v PDF

Systémové překážky a příležitosti

Zásadní překážkou zůstává financování. Zatímco jednorázové investice do hardwaru pokrývají dotační programy EU nebo Národní plán obnovy, dlouhodobá udržitelnost je problematická. Mnoho škol navíc bojuje s nevyhovující infrastrukturou. Přibližně třetina až dvě pětiny škol v Česku má podle České školní inspekce internetové připojení o rychlosti 11 až 30 Mbps, tedy kapacitu, která může být na hraně pro zvládnutí online výuky více tříd současně.

Přesto mezinárodní srovnání Digital Economy and Society Index řadí Česko v digitálních dovednostech k evropskému nadprůměru, alespoň základní úroveň těchto dovedností má 69,1 procenta populace, což převyšuje průměr EU ve výši 55,6 procenta.

Třídy budoucnosti nejsou ale definovány jen připojením k internetu, počtem displejů a tabletů. Úspěšné školy 21. století budou ty, které dokážou smysluplně propojit technologie s pedagogickými cíli a připravit žáky na svět, kde digitální kompetence patří mezi základní gramotnosti. Nákup vybavení bez promyšlené strategie jeho využití a bez kontinuálního vzdělávání pedagogů je cestou k vysokým nákladům s minimálním dopadem. Klíčem k úspěšné implementaci technologií do školství je dlouhodobá vize a spolupráce všech aktérů, kteří znají své potřeby a omezení.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Vzdělávání.