Česká železniční síť se zřejmě v příštích letech o několik desítek kilometrů zkrátí. Správa železnic (SŽ) začala letos na jaře vytrhávat koleje na první nevyužívané trati, které se chce zbavit. A další mají následovat.

Jde o takzvanou konzervaci – způsob, který našlo ministerstvo dopravy jako určitý kompromis. Trať zůstane v mapách a katastru zachovaná jako celek, koleje ale nahradí cyklostezka.

Má to přinést úsporu nákladů, ta je ale spíš diskutabilní. Správa železnic totiž dlouho vykazovala náklady i u zcela zapomenutých tratí, na které se zjevně roky nesáhlo. A místo toho přicházejí náklady na vytrhání kolejí a stavbu cyklostezky. Podporu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale SŽ zatím má.

Loket – Horní Slavkov

Trať v kopcích Slavkovského lesa už se nezasvěcenému pozorovateli skoro ztratila z očí. Běžný člověk z ní viděl spíš jen pár vypnutých přejezdů a několik impozantních mostů, zbytek aspoň navenek pohltila vegetace. Poslední vlaky tu projely v roce 1997.

Letos na jaře se situace začala měnit. Na konci dubna Správa železnic oznámila takzvané přerušení provozuschopnosti tratě a vzápětí na ni vyrazili najatí dělníci. V prostřední části tratě mezi Loktem a Horním Slavkovem mají vytrhat koleje a pražce a připravit prostor po nich pro cyklostezku.

Třeba za rok 2020 tady Správa železnic vykázala náklady 541 tisíc korun. Za co přesně, to ví jen ona sama – tehdy zveřejněná tabulka totiž vzbudila pobouřené reakce z některých krajů a ukázalo se, že v ní úředníci dost nadsazovali. Na některých tratích totiž údajné investice vůbec nebyly vidět.

Boj za odepsané tratě přitom nemusí být marný. Rušit se měla i trať z Děčína do Oldřichova, kraj se ale postavil na odpor. A i s podporou místních uspěl. Na obnovení provozu přišlo několik tisíc lidí
Boj za odepsané tratě nemusí být marný. Rušit se měla i trať z Děčína do Oldřichova, kraj se ale postavil na odpor. A i s podporou místních uspěl. Na obnovení provozu přišlo několik tisíc lidí
Foto: Jan T. Beránek

Návratností vytrhání kolejí se teď ale Správa železnic nezaobírá. „Bude moct dojít k přebudování nepoužívané tratě mezi Horním Slavkovem a Loktem na cyklotrasu. Podpoří se tak turistický potenciál lokality i komunitní život místních obyvatel. Zároveň se tím zachová samotná liniová stavba,“ uvádí mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

 „Nyní se v úseku pracuje na snesení železničního svršku, odtěžení štěrkového lože, instalaci zábradlí na mostech a zárubních zdech, urovnání pláně a dalších úkonech. Hotovo by mělo být do konce června. Následně dojde ke zpřístupnění trasy pro veřejnost,“ vyjmenovává Eberl Friebová. Cyklostezka by podle SŽ měla železnici aspoň připomínat. „Na místě se zachovají některé prvky, které připomenou železniční minulost tohoto místa – například nástupiště na zastávkách, staničníky nebo atrapy návěstidel,“ uvedla mluvčí.

Další na řadě

Případ dávno opuštěné tratě na západě Čech je především ukázkou toho, jak chce stát postupovat v následujících letech na řadě dalších míst. Primárně jde o tyto dvě trati: spojovací trať na západě Čech z Kralovic u Rakovníka do Mladotic a trať Dobronín – Polná na Vysočině. Na obou Správa železnic koncem dubna taky vyhlásila přerušení provozuschopnosti, v obou případech také vše směřuje ke konzervaci – tedy vytrhání kolejí.

U Kralovic je to složitější. Vlaky tam reálně přestaly jezdit rovněž v roce 1997 a trať rychle zarostla, asi dvoukilometrový kousek z Kralovic do Mariánské Týnice má podporu samospráv a naději na obnovu. Zbylých deset kilometrů má zmizet.

Budoucnost železnice

Stáhněte si přílohu v PDF

Je to i podobný případ jako už likvidovaná trať do Lokte – jedná se o spojku dvou jiných tratí ve směru ze západu na východ, což znamená, že její přerušení dál oslabí síťovou strukturu železnice. A zbude jen třicetikilometrová lokálka z Rakovníka do Kralovic. Evropská komise už roky opakovaně volá po přesunu nákladní dopravy na železnici. Především kvůli daleko menší emisní stopě, i samotné nároky na energii na tunu přepraveného zboží jsou oproti kamionům zhruba pětinové. A rozdíl v emisích CO₂ je v průměru ještě větší – hlavně díky tomu, že na železnici se daleko častěji používá elektřina, která se dá brát z nízkoemisních zdrojů.

„Mít ucelenou infrastrukturu je benefit, i v případě mimořádností. Podemele vám povodeň silnici, trať je výš, můžete zásobovat lidi tudy. A to se teď dělo třeba loni na Jesenicku. To samé třeba v případě kůrovcové kalamity, spousta těch málo využívaných tratí ožila a ochránila místní silnice,“ kritizuje trend Vyka.

Ministr dopravy přesto osekání železniční sítě za ztrátu nepovažuje. „Nemůžeme dlouhodobě investovat do tratí, které nikdo nevyužívá a ani využívat nehodlá. Když na jiných využívaných místech peníze nutně potřebujeme,“ řekl HN ministr Martin Kupka (ODS). Podobné případy podle něj ale přibývat příliš rychle nebudou. „Postupovat budeme vždycky v kontaktu se samosprávami a objednateli dopravy,“ dodal.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist