Je přijetí daru od zločince nemorální? Nebo jde o pragmatismus, který může být v našem reálném světě užitečný?

Debata nad přijetím daru pochybného původu je ve skutečnosti debatou nad ideálním a reálným světem. V tom ideálním takové dary odmítáme, stejně jako jsou třeba pro nás nepřijatelné dohody se zločinci, že za přiznání či spolupráci dostanou nižší trest. Jenže v tom našem reálném takové peníze mohou napravit aspoň kousek vzniklé škody. Stejně jako může dohoda se zločincem usnadnit (a také zlevnit) odhalení a potrestání zločinu.

Týká se to i aktuální kauzy, kdy ministerstvo spravedlnosti zkraje letošního roku přijalo dar od muže, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Tento muž – osmatřicetiletý Tomáš Jiřikovský, který provozoval online tržiště na prodej drog – byl v roce 2021 propuštěn z vězení a letos mu stát vrátil mimo jiné i roky zadržovanou elektroniku, jejíž součástí byla peněženka s bitcoiny. Ty následně ministerstvo prodalo zhruba za jednu miliardu korun. (Ministr Blažek se po dohodě s premiérem Fialou rozhodl v pátek odpoledne podat demisi. Nechce podle svého vyjádření poškozovat pověst vlády ani vládní koalice – pozn. red.)

V této kauze byl počítač s kryptopeněženkou státem zabaven po deset let. Po proběhlém soudním řízení se vrátil majiteli, kdy soud sice v odůvodnění zpochybnil původ bitcoinů (jejichž hodnota za dlouhou dobu trestního řízení mimořádně vzrostla), nicméně orgány činné v trestním řízení ani soud zjevně nenašly právní důvod jej nevrátit. Dárce pak, z nějakého pro mě neznámého důvodu, miliardu daroval státu.