Spustí Trump dokonalou bouři? V záloze má způsob, kterým může na Evropu zatlačit nejvíc

Donald Trump uvalil na dovoz ze států Evropské unie clo ve výši 50 procent, což se pro velkou část zboží fakticky rovná obchodnímu embargu. Platnost tohoto celního tarifu je sice pozastavená do 9. července, ale už teď musí evropští dovozci hradit plošné desetiprocentní clo. Na dovoz oceli a hliníku navíc padesátiprocentní clo platí. A dodatečný tarif na import aut a autodílů dosahuje 25 procent.

Americký prezident cla zavádí bez jakékoliv hlubší analýzy toho, jestli jsou skutečně oprávněná. Velkou část z nich proto zrušil soud, ale i toto rozhodnutí je pozastaveno do dalšího přezkumu. Momentálně tedy na evropský byznys jednak dopadají cla, jednak se musí vyrovnávat s obrovskou mírou nejistoty. „Večer jdete spát, ráno se probudíte a máte úplně jinak rozdané karty. V tom se nedá dobře žít,“ řekl HN Michal Štěrba, generální ředitel středočeské firmy GZ Media, která je největším výrobcem gramofonových desek na světě. V Kanadě a ve Spojených státech zaměstnává přes 800 lidí.

Představitelé států EU ale v zákulisí vážně řeší možnost, že Trump přitvrdí ještě mnohem víc. A to způsobem, který by se zásadně dotkl nejen evropské ekonomiky, ale taky bezpečnosti. „Když Trump vyhrál volby, začali jsme si představovat, co by mohly být ty nejhorší varianty,“ řekl HN mimo záznam vysoce postavený zdroj z prostředí české evropské politiky. Z hlediska mezinárodního obchodu podle něj závěr zněl, že by Američané mohli uvalit velmi vysoká cla na Čínu a vyzvat EU, aby udělala totéž. A pokud by Evropané odmítli, Washington by okamžitě zastavil veškerou podporu Ukrajiny nebo se distancoval od svých spojeneckých závazků v rámci Severoatlantické aliance. „Asi bychom neměli jinou možnost než Američanům vyhovět,“ uvádí citovaný zdroj.

Trump s takovou hrozbou, aspoň zatím, nepřišel. Neznamená to ale, že karty, jako je podpora Ukrajiny a závazek k obraně spojenců v rámci NATO, nevyužije v současných vyjednáváních, která s EU o budoucí podobě obchodních vztahů vede. Americký prezident tvrdí, bez důkazů, že státy unie nekale znevýhodňují americký byznys, a v důsledku toho má jeho země v obchodu se zbožím výrazný schodek. Žádá dohodu do 9. července, jinak vstoupí v platnost zmíněná velmi vysoká cla. Do USA směřuje zhruba pětina veškerého vývozu ze států EU.

Jaká Trumpova cla český byznys ustojí a co už by byl problém? Vláda a firmy chtějí vyjednat jednu zásadní věc

19. 5. 2025 ▪ 3 min. čtení

Právě ohledně těchto jednání se státy EU obávají, že Trumpovi lidé během nich Evropě pohrozí ukončením podpory Ukrajiny, zpochybněním funkčnosti NATO nebo stažením amerických vojáků z Evropy, pokud unie nevyjde Washingtonu vstříc. Vysoce postavení diplomaté států EU už na schůzkách v Bruselu tyto varianty opakovaně diskutovali. „Ohledně obchodu, obrany a Ukrajiny máme na výběr mezi špatným a velmi špatným výsledkem,“ cituje deník Financial Times mimo záznam vysoce postaveného evropského diplomata. „Pro nás jsou Ukrajina, evropská obrana a obchod samostatná témata. Ale Trump prostě vidí ty stejné tváře, které mu kladou otázky, jež ho obtěžují. Nebude ta témata posuzovat odděleně,“ uvádí další vysoce postavený diplomat. „V zásadě nás jeden post na sociálních sítích nebo jedna poznámka na tiskové konferenci dělí od katastrofy ve třech záležitostech, které mají pro Evropu existenční význam: v obraně, ekonomice a bezpečnosti,“ dodal.

Unijní vyjednávači Američanům opakovaně nabízejí snížení vzájemných cel na nulu, když si tedy Trump stěžuje na evropskou výši cel, byť ta jsou výrazně nižší než momentálně platné americké tarify. Jenže nulová cla Washington odmítá. A místo toho žádá třeba, aby EU zrušila daň z přidané hodnoty nebo přestala regulovat americké internetové giganty. Pro EU je ale nepřijatelné, aby se třetí země vměšovala do toho, jaké zákony si přijme.

Trump se svým postojem k EU zásadně liší od všech předchozích amerických prezidentů. Řada z nich sice po evropských členech NATO rovněž žádala navýšení výdajů na obranu, nikdy si ale nepohrávali s tím, že by USA nesplnily své závazky v rámci NATO. Taky obchodní spory se ve vzájemných vztazích často objevovaly, ale ani zdaleka nedosáhly současné intenzity.

Trump navíc o EU opakovaně mluví jako o „nepříteli“. „EU je odpornější než Čína,“ prohlásil nedávno v souvislosti se vzájemnými obchodními vztahy. „Evropská unie vznikla, aby brala Spojené státy na hůl, to je jejím smyslem,“ dodal. Pravdou je pravý opak – byly to USA, kdo evropskou integraci začal podporovat hned po skončení druhé světové války. Američané od té doby Evropany opakovaně vyzývali k tomu, aby tuto integraci co možná nejvíc prohlubovali. EU tedy vznikla s jednoznačnou podporou USA a všichni američtí prezidenti ji vnímali jako nejdůležitějšího spojence své země.