Milujete romány? Vydejte se po stopách nejlepších českých spisovatelů

Haškova hospoda „domov můj“

Lipnice nad Sázavou není jen malebné městečko na Vysočině s jedním z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, ale také místo, kde Jaroslav Hašek strávil poslední léta svého života a kde vznikala jeho nejslavnější kniha – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. „V Lipnici sepsal druhý a třetí díl, začal čtvrtý. Jiná díla tu už nedokončil, i když občas ze srandy napsal nějakou recenzi na místní jitrnici nebo vědeckou stať o tom, proč je kachna lepší než křesťanská morálka,“ vypráví spisovatelova pravnučka Petra Pelus‑Hašková.

Hašek zde žil v domku v podhradí, který se proměnil v současný památník s expozicí věnovanou jeho životu a tvorbě, včetně novinových výstřižků, knih a osobních předmětů. Hašek je legenda, stejně jako je ikonický jeho příchod do městečka. Dodnes si spisovatelovi potomci vyprávějí historku o tom, jak se dědeček vydal z Prahy do Lipnice v papučích – původně jen na skok – a z výletu se stal trvalý pobyt. Podle rodinné legendy potkal na pražském Těšnově malíře Panušku, dal si s ním pivo a na místě souhlasil, že „ani nedopije“ a pojede hned na Lipnici. Oba vystoupili z vlaku 25. srpna 1921 ve Světlé nad Sázavou, vydali se pěšky směr Lipnice a „propili se všemi hostinci cestou”.

Jak prozrazuje jeho pravnučka, kdyby měl ztělesnit svou životní filozofii v jednom místě, byla by to Lipnická hospoda U České koruny. Malíř Panuška zde totiž Haškovi zajistil malý pokojík přímo nad lokálem, takže měl „všechno v jednom“ – pokoj, hospodu i místo na psaní. V pokoji byl ubytován po většinu svého pobytu v Lipnici, tedy zhruba od srpna 1921 do léta 1922. „Tehdy si za honoráře ze Švejka koupil vlastní domek pod hradem, kam se přestěhoval až v posledních měsících svého života. Po většinu času v Lipnici žil přímo v této hospodě a sám prohlásil: „Nic lepšího mě nemohlo potkat, konečně bydlím v hospodě “. V jeho případě to nebyla nadsázka, ale čistý fakt. A navíc – tohle není jen nějaká poetická historka, ale místo, kde se rodil Švejk,“ zdůrazňuje Pelus‑Hašková.

Během návštěvy Lipnice byste proto neměli vynechat Haškův hostinec, který dodnes provozují spisovatelovi potomci – vnuk Richard a pravnuk Martin Hašek s rodinou. Na zdi visí portrét císaře Františka Josefa I. Hned u vchodu si všimnete malé bronzové sošky dobrého vojáka Švejka se zvonkem, kopie sošky z ukrajinského Užhorodu. Ve stylové restauraci s kachlovými kamny, pianem a řadou rekvizit z doby jeho působení zde, můžete ochutnat jídla, která připravuje pravnuk Jaroslava Haška Martin, a žízeň uhasit Haškovým Lipnickým speciálem, kterým je kvasnicové, nepasterované a nefiltrované pivo.

Hašek byl pověstný svou láskou k dobrému jídlu. V hostinci U České koruny konzumoval většinou to, co navařila rodina hostinského Alexandra Invalda pro sebe a své hosty. Byla to poctivá staročeská kuchyně. Hašek miloval například guláš a také pečené vepřové výpečky. „Často v hospodě také vařil sám z různých zbytků, čímž bavil okolí. Jeho nejoblíbenějším improvizovaným jídlem byl takzvaný kočičí tanec – směs opečené cibulky na sádle, vařených brambor, kousků uzeniny a vajíčka. Tuto jednoduchou, ale sytou směs si s oblibou připravoval pozdě večer, když ho přepadl hlad,“ říká Pelus‑Hašková.

Další vzpomínky se vážou k Haškovu svéráznému vystupování v hostinci. Rád prý kibicoval místního kuchaře a poučoval ho, „jak se vaří ve světě“, což personál i hosty bavilo. V Lipnici také vítal své pražské přátele. Například ilustrátor Josef Lada ho jednou přijel navštívit a našel Haška v nejlepším rozmaru, jak mu už od dveří poroučí pivo a s humorem připisuje jeho jméno na útratu. Podle rodinné tradice tak vznikl „Haškův účet pro malíře Ladu“, který je dodnes vystaven jako kuriozita u vstupních dveří hostince, uvádí Pelus‑Hašková, podle které s nadsázkou označoval hostinec U České koruny za „Hospodu, domov můj“.

S Haškem jsou v Lipnici spojena i další místa. Například lipnický hrad, kde měla bohémská skupinka Hašek, Panuška a spol. vyhrazenou místnost, kam autor chodil psát a popíjet s přáteli. „Byla to jakási improvizovaná pánská klubovna v prostorách hradu, odkud je krásný výhled na kraj. Tam rád trávil pozdní odpoledne, když chtěl uniknout z hospodského ruchu a být jen v úzkém kruhu přátel,“ vysvětluje jeho pravnučka.

Na louce těsně vedle silnice mezi Lipnicí a Dolním Městem stojí pomník Jaroslava Haška. Osmnáctitunová hlava z lipnické žuly dostala název Hlava XXII, podle slavného protiválečného románu amerického spisovatele Josepha Hellera. Na jejích vnitřních stěnách najdete citát z Osudů dobrého vojáka Švejka v deseti jazycích. „Haškův portrét vytesaný do kamene má záměrně menší nos, než jaký měl Hašek ve skutečnosti. Důvod? Sochař Radomír Dvořák prý nechtěl, aby dědovi nos někdo ulomil, a tak použil jako model nos Haškova vnuka Richarda, který byl méně špičatý,“ říká Pelus‑Hašková. Návštěvu Lipnice můžete zakončit na místním starém hřbitově, kde je slavný český spisovatel pochován.

Rodný dům a venkovské letní sídlo Karla Čapka

Pokud byste se chtěli vydat po stopách Karla Čapka, pak je ideálním místem, kde začít, jeho rodiště v Malých Svatoňovicích, ve kterých jeho otec pracoval jako knížecí báňský a lázeňský lékař. V rodišti jednoho z nejznámějších českých spisovatelů můžete navštívit jeho rodný dům, kde je od čtyřicátých let minulého století otevřené Muzeum bratří Čapků s pamětní deskou a s bustou Karla Čapka. V muzeu najdete expozici věnovanou jeho publikační činnosti, korespondenci, rodinné fotografie, ukázky fejetonů nebo originály kreseb z cestopisů. Na náměstí v těsné blízkosti parku se nachází sousoší bratří Čapků a navštívit můžete i poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné a kapličku se sedmi prameny zdejší zázračné vody. Místo, kam chodila Karlova matka obětovat vosková prsa za to, aby byl malý Karel silný na plíce.

Po stopách nejlepších českých spisovatelů

Další 4
fotografie

S Karlem Čapkem jsou spojena další místa – Úpice, Praha, zámek Chyše nebo Strž ve Staré Huti u Dobříše, kde měl letní sídlo a napsal některá ze svých nejvýznamnějších děl jako Válka s mloky nebo Bílá nemoc. V srdci malebné krajiny lesů a rybníků Dobříšska na vás čeká romantický dům Karla Čapka, ve kterém spisovatel pobýval v letech 1935–1938. Najdete tu expozici, která přibližuje nejen jeho život a tvorbu, ale také Olgy Scheinpflugové a Ferdinanda Peroutky. V okolí vily, na zahradě obklopené staletými stromy, se opalovali a v rybníku koupali třeba Adina Mandlová nebo Hugo Haas. Při návštěvě Staré Huti nevynechejte ani naučnou stezku Karla Čapka a na přibližně sedmikilometrovém okruhu se projděte místy, kterými spisovatel chodil při svém pobytu na Strži.

Literární domov Bylo nás pět

Karel Poláček patří mezi nejvýznamnější české spisovatele první poloviny 20. století. Jeho literární tvorba je známá nejen osobitým humorem, ale také věrnými popisy prostředí, která ho obklopovala. Pokud se chcete vydat po stopách jeho života a tvorby, rozhodně byste neměli minout Rychnov nad Kněžnou, kde se narodil a strávil dětství. Město hrálo také klíčovou roli v inspiraci Karla Poláčka při psaní jeho nejslavnějšího románu Bylo nás pět. Slavné románové postavy Josef Zilvar z chudobince, Čenda Jirsák se psem Pajdou, Éda Kemlink, Petr Bajza a Tonda Bejval mají dokonce v centru města v Panské ulici sousoší. Dům, kde býval koloniál pana Bajzy, najdete na rohu Starého náměstí a Palackého ulice.

Rychnovští jsou na svého slavného rodáka hrdí, a proto každoročně pořádají divadelní a hudební festival Poláčkovo léto, který vzdává hold jeho tvorbě. Letos se uskuteční od 21. do 27. června už 30. ročník, který nabídne pestrý program v zámecké jízdárně, Pelclově divadle, na nádvoří rychnovského pivovaru, v přírodním amfiteátru Studánka, v kostele Nejsvětější Trojice a v synagoze. Nejmladší návštěvníci se mohou těšit na oblíbené Putování se Zilvarem, zábavnou akci, která jim každý prázdninový pátek hravou formou představí krásy města.

Postřižinský pivovar a Hrabalova chata

Život a tvorba Bohumila Hrabala jsou úzce spjaty s několika místy v Česku, která rozhodně stojí za návštěvu. Pokud chcete porozumět Hrabalovu světu, vaše cesta by měla vést do Nymburka, kde prožil významnou část dětství se svou rodinou – matkou Marií, nevlastním otcem Františkem (Francinem), ale také nevlastním strýcem Josefem (Pepinem). Hrabalův otec zde působil jako správce městského pivovaru, což zásadně ovlivnilo spisovatelovu tvorbu. Atmosféru tohoto prostředí zachytil v trilogii Postřižiny, Krasosmutnění a Harlekýnovy miliony. Nymburk v nich označuje jako „městečko, kde se zastavil čas“. Pivovar Nymburk, Bohumil Hrabal a Postřižiny tvoří neodmyslitelnou trojici – název Postřižinské pivo dal nymburskému kvašenému moku sám spisovatel.

Do Nymburka se ale nemusíte vydat jen za slavným pivovarem, ve městě je několik míst, která s autorem souvisejí, například na hlavním nymburském náměstí je od roku 2012 Lavička Bohumila Hrabala s jeho dřevěnou sochou, případně se můžete projít naučnou stezkou Bohumila Hrabala vedoucí Přírodním parkem Kersko–Bory. V nedalekém Kersku se nabízí návštěva chaty, kde Hrabal tvořil své legendární texty a psal knihy v době, kdy jeho tvorba nesměla vycházet. Chata Bohumila Hrabala byla po rozsáhlé rekonstrukci zpřístupněna veřejnosti v loňském roce. Díky tomu máte příležitost na vlastní oči vidět objekt, v němž vznikala díla, která se stala předlohou například pro Slavnosti sněženek. Ty v Kersku nejen zachytil Hrabal textově, ale zároveň tu natočil stejnojmenný film podle předlohy spisovatele oscarový režisér Jiří Menzel.

Ota Pavel a údolí Berounky

Údolí Berounky na Křivoklátsku je neodmyslitelně spjato se spisovatelem Otou Pavlem, jehož literární tvorba zachycuje krásu tohoto kraje, jeho přírodu, řeku plnou ryb a nezapomenutelné příběhy lidí, kteří zde žili. „Zatímco jsme bydleli v zájezdní restauraci U Rozvědčíka, tatínek se utábořil s panem profesorem ve stanu přímo u řeky Berounky. Tenkrát ještě tekla krásná, čistá řeka plná ryb, byl červen a pod proudy kvetla snad nejkrásnější louka, kterou znám,“ popisuje ve své knize Smrt krásných srnců. V kraji kolem Berounky se zrodila spisovatelova láska k rybám a přírodě.

Výlet po stopách Oty Pavla můžete začít ve Skryjích a vydat se po modré na terasu Berounky nad skryjským mostem, navštívit zříceninu hradu Týřov a pokračovat do skryjského Luhu, na který Pavel vzpomíná ve své povídce Žehlička. Nezapomeňte se také zastavit v pamětní síni Oty Pavla v domku převozníka Proška v Luhu pod Branovem nebo navštívit další místo, které se objevuje v Pavlových příbězích – hostinec U Rozvědčíka v Nezabudicích, který je dodnes v provozu.

Dovolená nejen v Česku

Stáhněte si přílohu v PDF

Po stopách kocoura v Ladově kraji

Ladův kraj je region rozkládající se mezi Prahou a řekou Sázavou, který se nazývá podle českého malíře, ilustrátora a spisovatele Josefa Lady. Hlavním centrem mikroregionu je spisovatelova rodná obec Hrusice, v níž se nachází památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny. V Hrusicích v parku před obecním úřadem najdete bustu spisovatele a kousek od ní kostel, který se často vyskytoval v jeho kresbách a na zasněžených pohlednicích. Obcí vede také naučná stezka Pohádkové Hrusice, která zahrnuje místa, jež souvisejí s životem zdejšího slavného rodáka.

Do Hrusic návštěvníci přijíždějí zejména v období Vánoc, aby viděli ladovskou zimu. Místo ale k návštěvám láká i v létě. V regionu proto vznikla celá řada naučných stezek a cyklistických tras. Milovníci Ladových pohádek se určitě rádi projdou po Cestě kocoura Mikeše – naučné 25kilometrové stezce, která vede místy, jimiž černý kocour putoval po světě. Má 14 zastávek s tabulemi s úryvky z Ladovy knížky, nechybí ani krásné autorovy obrázky.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Dovolená nejen v Česku.