Jaderný kontrakt byl podepsán. Soudě podle politických vyjádření, jako by tím byl vyřešen energetický problém vnitrozemské země, jež musí všechnu energii přivážet z přístavů v zahraničí, když sama má jen energie z počasí – vodní, sluneční a větrnou. (A jednu „zakázanou“ – uhlí.) Jako by se nyní mohlo přistoupit k jiným (volebním) tématům než energie.
Ve skutečnosti je to ale naopak. Energetický problém nyní začíná. První nový reaktor nezačne přeměňovat energii dřív než v roce 2036. Abychom se tam dostali, musíme energeticky přežít těch 11 let. A to není vůbec zaručeno, navíc když teď budeme po elektřině chtít i dopravu, na kterou jsme doposud měli ropu.
Co se dočtete dál
- Co znamená podpis jaderného kontraktu pro budoucnost energetiky?
- Jak se vyvinuje situace s elektrárnami a záložními zdroji?
- Proč jsou plynové elektrárny stále nedostatkovým zbožím v Česku?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.








