Výroba českých radarů rychle roste. Eldis staví v Pardubicích novou halu a nabírá

Prakticky celý vzdušný prostor Indie monitorují radary z české továrny v Pardubicích. „Letos jsme také podepsali dodávku pěti radarů do Vietnamu a další zařízení budeme instalovat v Albánii,“ vyjmenovává nejnovější zakázky generální ředitel společnosti Eldis Pardubice Vladimír Vojáček. Pět let po pandemii zažívá firma nevídaný boom, zdvojnásobila výrobu a nabírá více než stovku zaměstnanců. V rozhovoru Vojáček popisuje trendy v monitorování vzdušného prostoru a vysvětluje, proč je výhodné vyrábět veškeré součástky i software v Česku.

Do pozice generálního ředitele Eldis Pardubice jste nastoupil krátce po zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem. Jak jeho politika zasáhla fungování vaší firmy?

Jeho politika nás ovlivnila zejména v oblasti dodávek komponent. Tím, jak nařizoval, rušil a zase nařizoval cla, způsobil mezi dodavateli chaos. Někteří se snažili předzásobit nebo neustále měnili ceny. Nevědělo se, co nakonec bude platit, což zahýbalo celým dodavatelským řetězcem a v některých případech tím narostly dodací lhůty. Přímo se nás ale celní politika Donalda Trumpa nedotýká, protože do Spojených států zatím nevyvážíme. Každopádně bychom byli rádi, kdyby se situace stabilizovala, protože si děláme plány v horizontu tří až pěti let a potřebovali bychom, aby podmínky na trhu byly predikovatelnější.

Jaké jiné globální události mají na váš byznys dopad?

Ovlivňují nás události, které pro spoustu čtenářů mohou být pouhými novinovými články. Například konflikt mezi Indií a Pákistánem, který odklonil veškerou leteckou dopravu, aby se nelétalo přes Kašmír. Nebo útoky v Izraeli, kvůli kterým náš izraelský partner nedorazil na společné jednání ohledně radarů v Indii, protože letiště v Tel Avivu bylo zrovna napadeno raketou. Toto dění se může jevit jako vzdálené, ale my na něj při naší práci narážíme neustále.

Eldis vyrábí radary pro civilní i vojenskou leteckou infrastrukturu. Jak se mění nároky na jejich zabezpečení?

Významně rostou především požadavky na kyberbezpečnost. Radar je součástí kritické infrastruktury, takže může být terčem kybernetických útoků. V minulosti se to týkalo hlavně vojenské oblasti, ale teď se kyberbezpečnostní opatření velmi zpřísňují i v civilním sektoru. Mění se totiž i typy radarů. Dřív to byla velká hardwarová zařízení, ale teď jsou plné výkonných počítačů a funkce jsou definované softwarem. My si svůj software k radarům vyvíjíme sami, protože chceme mít co nejvíc pod kontrolou celé produktové portfolio.

Týká se to i výroby komponent?

Ano, snažíme se být v tomto ohledu maximálně soběstační a vyrábíme si většinu mechanických komponent a část elektroniky sami. Začínáme u pálení plechů, soustružení, svařování a chceme mít celý proces ve svých rukou jako výrobce originálních dílů. Víme totiž, jak je problematické, když se nějaká součástka přestane vyrábět, musí se nahrazovat a přizpůsobovat tomu celý produkt. Kromě toho chceme být zákazníkům k dispozici i ve chvíli, kdy řeší nějaký problém během provozu. Jako výrobce jim dokážeme pomoci mnohem lépe, než kdybychom radary jen prodávali. K tomu je třeba dodat, že aktuálně u nás dochází k dramatickému nárůstu výroby, oproti loňsku je to dvojnásobek. Takovou expanzi samozřejmě nejde kompletně zajistit jen organickým růstem, takže jsme zintenzivnili i výrobní kooperace, ale stále si udržujeme schopnost celý radar vyrobit sami.

Jaké typy radarů Eldis vyrábí?

Základní druhy radarů jsou dva. Přehledový radar kontroluje vzdušný prostor obecně, takže vysílá mikrovlny a čeká na jejich odraz nebo odpověď od letadla nebo jiného objektu. Primární radar dokáže zaznamenat, že se ve vzduchu nachází nějaké těleso, ale neumí ho přesně rozpoznat. Sekundární radar potom vysílá signál, který vyžaduje odpověď letadla. Ten si lidově řečeno umí s letadly povídat, zjistit, jaký letoun to je a kam míří. Sekundární radar komunikuje s letadlem až do vzdálenosti 420 kilometrů, takže třeba na pokrytí Česka jich není potřeba moc. Eldis kromě toho vyrábí ještě přesné přistávací radary, které jsou umístěné vedle ranveje a navádí velmi precizně letadlo na přistávací plochu.

V současné době nejen evropské země výrazně navyšují své výdaje na obranu. Znamená to pro vás větší poptávku po vojenské technice?

Zaznamenali jsme větší zájem o zmíněný přistávací radar, který se využívá především na vojenských letištích. Dokáže totiž přesně navést letadlo na ranvej i při velmi špatném počasí. Civilní letadla mohou při snížené viditelnosti zrušit let, vojenská si to dovolit nemohou, takže letiště musí být připravena na přistávání v náročnějších podmínkách. Dalším trendem je pak větší poptávka po mobilitě našich zařízení. Když se klasické vojenské letiště stane terčem útoku, potřebuje armáda v poměrně krátkém čase vybudovat přistávací plochu někde jinde. Dá se k tomu použít třeba dálnice nebo jiná zpevněná plocha. A samozřejmě je k tomu zapotřebí přistávací radar, který musí být přenositelný. Obecně mobilita je teď poměrně velké téma.

Jsou radary připravené i na to, že se ve vzduchu objevuje stále víc dronů?

Minulý rok jsme právě na požadavek Armády ČR testovali náš přesný přistávací radar, abychom zjistili, jak malé objekty dokáže rozpoznat. Zkoušeli jsme různé objekty a radar opravdu dokázal zaznamenat i velmi malé drony. Pro letiště je to důležité, protože potřebují mít svůj areál pod kontrolou, aby jim tam někdo nelétal s dronem, což se bohužel někdy stává. Speciální radary na drony, které mají kratší dosah a větší citlivost, ale nevyrábíme. Ve skupině CSG se na to zaměřuje naše sesterská firma Retia.

Po kolika letech se musí radar modernizovat nebo nahradit novým?

Radar se běžně používá 15 let, pak je ale možné ho repasovat a prodloužit jeho životnost třeba o dalších deset let. Zákazníci obvykle preferují modernizaci, protože je levnější než nákup nového zařízení. Z našeho pohledu je naopak lepší instalovat radary nové generace, které jsou softwarově definované a mají daleko rychlejší odezvu a větší bezpečnost i spolehlivost.

Vyžaduje používání radarů nové generace i legislativa?

Mezinárodní standardizační autority na to postupně tlačí. Staré radary jednoho dne zkrátka přestanou splňovat normy a budou muset být nahrazeny. Nejpřísněji k tomu přistupuje Evropa, kde je tlak na modernizaci opravdu silný. A ještě náročnější jsou specifické standardy ve vojenském sektoru.

V Pardubicích stavíte novou výrobní halu. Souvisí to se zmiňovaným nárůstem výroby?

Souvisí to především s aktuální zakázkou do Indonésie, kterou bychom ve stávajících prostorách nezvládli. Kromě výrobní haly ještě potřebujeme další věž pro speciální 3D radar, kterých tam budeme dodávat dvanáct. Jsou mnohem větší a těžší než ostatní radary, které vyrábíme. Nejde ale jen o tuto zakázku. Obecně poptávka po radarech opět stoupá po covidovém období, kdy se téměř nelétalo. V roce 2024 jsme se s intenzitou létání dostali opět na předcovidovou úroveň.

S rozšířením výroby souvisí také personální posily. Jak velký nábor u vás probíhá?

Nábor je teď u nás závratný. Aktuálně pro Eldis pracuje zhruba 350 zaměstnanců, z toho 90 lidí přišlo během uplynulých deseti měsíců. Ke konci letošního roku se chceme dostat téměř na čtyři stovky zaměstnanců. Z hlediska zaškolování je to samozřejmě velmi náročné.

Jaké profese jsou nejžádanější?

Nejtěžší je pro nás obsadit pozice technického útvaru, sehnat vývojáře a systémové inženýry. Obzvlášť náročné je to tady v Pardubicích, protože tu působí tři velké firmy, které se zabývají radarovou technikou, a poptávka po kvalifikovaných pracovnících je tu tím pádem dost velká. Eldis proto spolupracuje se středními i vysokými školami, vybavujeme jim učebny, zadáváme diplomové práce a nabízíme jim placené stáže. Pro studenty je to zajímavý přivýdělek a pro nás zdroj budoucích talentů.

Letecký průmysl

Stáhněte si přílohu v PDF

V čem vidíte potenciál výroby radarů v kontextu měnícího se českého průmyslu?

Česko považuji za zemi s dobře rozvinutým průmyslem, zejména díky tomu automobilovému, který teď nemá úplně nejlepší vyhlídky. Je tu spousta kvalifikovaných lidí a na tom se dá určitě stavět. Zároveň předpokládám, že letecká doprava se bude dál zintenzivňovat. V tomto sektoru máme rozhodně co nabídnout, protože technická úroveň českých produktů je vynikající, a navíc jsou tady výrobní kapacity.

Vyplatí se vám i do budoucna, aby celá výroba probíhala v Česku?

Na automobilovém průmyslu se můžeme poučit, že vyvézt technologii ven a vyrábět někde levněji nemusí být nakonec vždycky výhra. Takže i do budoucna se určitě budeme snažit udržet si výrobu u nás. Má to svůj význam zejména z hlediska kontroly nad dodavatelským řetězcem. Čím méně budeme závislí na dodavatelích z jiných regionů, tím méně nás budou ohrožovat geopolitické faktory, o kterých jsme mluvili na začátku rozhovoru. Materiály budeme pochopitelně dál dovážet, ale složitější komponenty chceme v co největší míře vyrábět v Česku.

Text vznikl ve spolupráci se společností Eldis.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letecký průmysl.