Nejvyšší soud se zastal HN ve sporu s Filipem Smoljakem. Kritika ohledně sporu o autorská práva byla přípustná

Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání Filipa Smoljaka ve sporu o ochranu osobnosti s vydavateli Respektu a Hospodářských novin. Neúspěšně žádal omluvu a odškodnění za dva texty věnované sporu o práva na hry divadla Járy Cimrmana, jejichž spoluautorem a režisérem byl jeho otec Ladislav Smoljak. Podle NS články představovaly přípustnou kritiku. Právo na svobodu projevu převážilo nad právem na ochranu osobnosti. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

NS také v tiskové zprávě uvedl, že spor, který se týká natolik významného kulturního díla, je věcí veřejného zájmu a vyžaduje větší míru tolerance ke kritice. „Způsob, kterým žalobce přistoupil k výkonu zděděných autorských práv, může být oprávněně předmětem veřejné debaty a kritické reakce nejsou sankcí za výkon jemu náležejících práv, neboť tato práva sama o sobě neomezují, pouze je komentují a hodnotí,“ stojí v rozsudku NS.

Žaloba mířila na společnosti Economia a Respekt Media. Jeden sporný text vyšel v roce 2018 v Respektu jako filipika s podtitulkem „Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana“. Jeho autorem byl Zdeněk Svěrák, další protagonista divadla Járy Cimrmana. Druhý text publikoval web Hospodářských novin pod titulkem „Peníze podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě“.

PENÍZE podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě

28. 11. 2018 ▪ 9 min. čtení

Filip Smoljak se domníval, že jej texty vykreslily negativně jako mstivého dědice, jenž poškozuje pověst divadla. NS analyzoval střet práva na ochranu osobnosti s právem na svobodu projevu a informací. Na jedné straně uznal, že Filip Smoljak není politikem či umělcem, kteří jako veřejně činné osoby musí snést vyšší míru kritiky. Zároveň ale zdůraznil, že se Smoljak svou aktivitou kolem autorských práv stal součástí veřejné diskuse.

„Jeho ochrana před kritickými veřejně šířenými sděleními je tedy jednoznačně vyšší než u umělecky, či dokonce politicky činných osob, není však natolik široká, aby jakýkoliv negativní komentář k jeho činnosti v uvedené sféře představoval neoprávněný zásah do jeho osobnostních práv,“ rozhodl NS.

Články podle NS obsahovaly převážně hodnoticí soudy a oprávněnou kritiku s pravdivým základem. Výrazy jako „mstivý minoritní dědic“ nebo „poškozuje otcovo dílo“ v daném kontextu nebyly vulgární, obscénní či prvoplánově urážlivé. NS zohlednil, že jeden kritický článek napsal Zdeněk Svěrák, dlouholetý kolega a přítel Ladislava Smoljaka, a použil formu filipiky, tedy žánru, který je z povahy věci osobní a ostrý.

Filip Smoljak kvůli otcovu odkazu vedl řadu soudních sporů s různými výsledky. S divadlem uzavřel v roce 2021 před Městským soudem v Praze smír.