Není to sice kámen mudrců ani elixír života, ale možná naplní jiné sny alchymistů. Americký start-up slibuje, že našel způsob, jak ze rtuti při jaderné fúzi získávat zlato. To by mohlo významně ovlivnit jak samotný trh se zlatem, tak zároveň přiblížit uvedení fúzních reaktorů do provozu. Nová technologie má proto potenciál zaujmout investory a tím změnit jadernou energetiku.
Založil ho před dvěma lety v San Francisku bývalý inženýr pohonů ve SpaceX, Adam Rutkowski s Kylem Schillerem, bývalým členem Schmidt Futures Fellows, a na svém webu slibují renesanci ve fúzní technologii. Jejich start-up Marathon Fusion totiž hledá způsob, jak zdokonalit proces, který je v podstatě opakem štěpné reakce, dnes používané v jaderných elektrárnách. Jedná se o fúzní reakci, která je obecně vysoce účinným zdrojem energie, jenž nevytváří emise ani jaderný odpad. Ještě nikomu se ale nepovedlo ji využít tak, aby se z ekonomického pohledu vyplácela.
Právě to chce ale start-up změnit. Podle jeho orientačních propočtů by při zavedení nového postupu mohla elektrárna zároveň s elektřinou vyrábět zlato, které by mělo zhruba stejnou hodnotu jakou má cena silové elektřiny na trhu. Jinak řečeno, příjem elektrárny by se během jejího provozu zdvojnásobil. Jde o hypotetický výpočet při současných cenách obou komodit.
A i přesto, že jejich studie ještě čeká na oficiální posudek dalších vědců, už nyní podle Financial Times start-up získal investice v řádu milionů dolarů od různých fondů, ale i ve formě dotací od americké vlády. Podle deníku odvětví fúzní energie obecně přitahuje čím dál tím víc investorů. Za posledních 12 měsíců od nich start-upy v tomto odvětví dostaly 2,6 miliardy dolarů, tedy přes 60 miliard korun. Finančně výhodný „vedlejší produkt“ by příliv peněz do tohoto odvětví mohl podle odborníků ještě zrychlit a v konečném důsledku přiblížit uvedení fúzních reaktorů do provozu.
Jak to funguje?
V principu při fúzi dochází ke slučování lehčích atomových jader na těžší prvky za uvolnění obrovského množství energie. V současné době se ve fúzním reaktoru používají lithiové blankety, což jsou jakési „ochranné a energetické pláště“ kolem reaktoru, které mění smršť neutronů na využitelné teplo a nové palivo. Nový nápad spočívá v tom, že se před stávajícímu lithiovému blanketu přidá druhý, ve kterém bude umístěna směs rtuti a lithia. A i když je proces několikrát složitější, v podstatě se pak při bombardování izotopu rtuti-198 neutrony ve fúzním reaktoru přemění na nestabilní rtuť-197, která se krátce nato samovolně rozpadne na stabilní zlato-197. A právě zlato má dodat onu ekonomickou zajímavost.
Podle vědeckého pracovníka z ústavu elektroenergetiky z Vysokého učení technického v Brně Štěpána Forala má nová technologie hned několik háčků. „Bude se muset například vymyslet, jak snížit radioaktivitu vzniklého zlata. Vedle izotopu rtuti-198 bude ozařováno dalších šest izotopů, které rtuť má, a vzniklé prvky budou silně radioaktivní. Řešením je například izotopické obohacování rtuti, které slibuje snížení radioaktivity, ale bude to vyžadovat další výzkum,“ uvedl Foral. V praxi by se podle vědce muselo počkat minimálně několik let, než by se radiace výsledného produktu snížila na přijatelnou úroveň. To by ale z ekonomického hlediska neměl být takový problém.
Jak to ovlivní ceny zlata?
Kvůli uvedeným výhradám je jisté, že v dohledné době fúzní elektrárny cenu zlata neovlivní. Ale až někdo dokáže odstranit všechny technologické překážky, dopad na trh se zlatem by mohl být podle analytika investiční společnosti Golden Gate Pavla Ryby poměrně významný. „Desítky fúzních elektráren v provozu by ročně generovaly stovky tun zlata, což by zásadně zvýšilo světovou nabídku ve srovnání se současnými 3500 tunami těženými ročně,“ uvedl pro HN.
To potvrzuje i studie Marathonu – ta odhaduje, že by fúzní metoda produkce byla konkurenceschopná ve srovnání s klasickou těžbou. Z dlouhodobého pohledu je však nový teoretický zdroj zlata podle Ryby pozitivní. V budoucnu by totiž mohl kompenzovat jeho stále klesající světovou produkci.
Na druhou stranu by ale podle ekonoma a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy České spořitelny Michala Skořepy byl celkový dopad nové metody na cenu zlata tlumen dvěma zásadními faktory. „Na straně nabídky by pokles ceny zlata způsobil uzavření některých nyní existujících méně efektivních zlatých dolů. Na straně poptávky by zlevnění zlata vedlo k rozšíření situací, ve kterých se zlato používá, a také k částečnému přesunu poptávky z trhů s jinými vzácnými kovy, a tedy k poklesu jejich cen,“ uvedl Skořepa. Podle něj by se snížení cen nevyhnulo ani akciím firem, které zlato těží nebo zpracovávají.
Ačkoliv se zdají být plány na „fúzní výrobu“ zlata ne úplně reálné, alespoň v blízké budoucnosti, inspirací by těmto plánům mohly být uměle vyráběné diamanty. Stejně jako u zlata, ani u laboratorních diamantů nikdo nevěřil, že by mohly být uvedeny na trh. Jak ale HN informovaly na začátku srpna, jejich rozmach způsobil, že klesá cena nejen laboratorních diamantů, ale s ní i cena diamantů přírodních. Zatímco ještě v roce 2020 náklady na výrobu tříkarátových syntetických diamantů vycházely na 600 tisíc korun, nyní stejný kámen lze pořídit za sedminu původní ceny. Na trhu jsou dnes běžné a zákazníkům se prodávají zhruba za sedm procent ceny vytěžených diamantů.
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
