Neviditelný nepřítel s viditelnými finančními ztrátami

Tepelný most je místo ve stavební konstrukci, kde dochází k výrazně vyšším tepelným ztrátám než v okolních částech budovy. Jinými slovy, je to část stavby, kde teplo uniká z interiéru do exteriéru snáze než jinde. Tato místa se projevují chladnějšími povrchy, což někdy může vést ke kondenzaci vodní páry, tvorbě plísní a dalším problémům.

Mezi typické viníky tepelných mostů patří netěsnosti objektu – okenní napojení a dveřní prahy, balkonové desky, kovové kotevní prvky a vše, co naruší zateplovací vrstvu. „Pergola, markýza, venkovní žaluzie, okapový svod, hromosvod, osvětlení, kamerový systém, rozvaděč, tepelné čerpadlo či klimatizační jednotka, komín, vchodová stříška, ale i zdánlivě banální prvky jako schránka, satelit, elektrická zásuvka nebo vodovodní kohoutek,“ vyjmenovává, co může narušit izolaci, Jiří Heger, hlavní technik, zakladatel a jednatel společnosti PROPASIV, která se specializuje na eliminaci tepelných mostů.

U nezateplených nebo málo zateplených objektů bývají za výrazné tepelné ztráty nejvíce zodpovědné celé plochy obálky budovy. U domů zateplených dostatečnou vrstvou izolace jsou hlavním viníkem právě tepelné mosty – lokální „tepelné zkratky“ v konstrukci, kde je tepelná izolace narušena nebo přerušena vodivým materiálem či tvarovým zlomem. „Teplo tudy uniká až řádově rychleji než přes okolní plochu,“ vysvětluje Jiří Heger.

Kov jako nepřítel

„Materiály, jako jsou ocel nebo hliník, vedou teplo až stokrát lépe než kvalitní izolant, stačí tedy jediné nevhodné kotvení procházející přes zateplenou obálku a tepelný most ochladí navazující místo v interiéru tak, že se s prvním mrazem začne rosit a časem může plesnivět,“ zdůrazňuje Jiří Heger. Vysoký podíl celkových tepelných ztrát podle něj vytváří neodborně řešené detaily. „Klíčem je tyto kritické body od začátku navrhovat s přerušením tepelného mostu – například pomocí speciálních izolačních montážních bloků, tepelněizolačních podkladních profilů či tenkých vakuových izolací, případně izolace aerogel,“ dodává.

Parapet

Cílem je tepelný most maximálně omezit, aby nedocházelo ke kondenzaci vody na prochlazeném povrchu a aby byla zachována tepelná pohoda. „Některé tepelné mosty lze zcela eliminovat, dokonce mohou mít i zápornou hodnotu. V takovém případě detail naopak zlepšuje tepelněizolační vlastnosti konstrukce oproti běžnému výpočtu,“ zdůrazňuje Heger.

Jak rychle po ochlazení se tepelné mosty projeví, záleží na mnoha faktorech. Zatímco některé se nemusí objevit vůbec a pouze výrazně zvyšují spotřebu tepla na vytápění, jiné o sobě dají vědět brzy po realizaci stavby. „Stavební firmy je bagatelizují argumenty, že stavba musí vyschnout či že je chybně větráno. Setkal jsem se ale i se zajímavým tepelným mostem, kdy se rodina vrátila ze zimní dovolené a v kuchyni jim netekla voda. Přívod vody byl zasekán ve zdivu za kuchyňskou linkou, takže z interiéru nebylo zdivo dostatečně prohřívané, naopak ještě byla tepelná izolace zeslabena drážkou, kterou vedlo potrubí,“ vzpomíná Roman Šubrt, předseda Asociace energetických specialistů. To podle něj vedlo nakonec k tomu, že vodovod zamrzl.

Pokud montáž provádí osoba bez potřebných zkušeností, často dochází k porušení technologických postupů – izolace lepí pouze po okrajích, volí nevhodné typy hmoždinek nebo nedodrží předepsanou tloušťku izolační vrstvy. Výsledkem bývá promrzání konstrukce.

Tepelné mosty mohou způsobovat mimořádně velké ztráty tepla. „Například pokud dojde u staršího rodinného domu k energeticky vědomé rekonstrukci, může nastat snížení spotřeby tepla na vytápění o 70 procent i více,“ uvádí Šubrt. Problematické ale je, když je na celé jedné stěně domu balkon provedený ze železobetonových stropních desek protažených ven. „Takovýto balkon pak může mít za následek více než 50 procent ztráty energie, která z domu utíká,“ říká Šubrt.

Roli hrají maličkosti

O tom, zda vznikne tepelný most, často rozhodují pouhé detaily, ale také používané materiály. Zatímco klasické stavitelství pracovalo s maltou a plnými cihlami a oba tyto materiály měly poměrně vysokou tepelnou vodivost, takže tepelné mosty vznikaly omezeně, s rozvojem tepelných izolací se jich projevuje stále více. „Důvodem je, že se hojně používají tepelné izolanty, které se kombinují s běžnými stavebními materiály a postupy. Například velmi podceňovaný je tepelný most u zateplovaných budov, kdy se jako základová lišta použije systémové řešení s hliníkovou zakládací lištou,“ vysvětluje Šubrt.

Tepelné mosty

I malý kousek tepelně vodivého materiálu může způsobit velký tepelný most. „Je potřeba nepodceňovat nejen vlastní průchod skrz tepelnou izolaci, ale i to, co bude v exteriéru ochlazováno a v interiéru ohříváno. Již zmíněný velký balkon není problémem pouze proto, že prochází tepelnou izolací, ale zejména proto, že má velkou plochu v exteriéru, která je ochlazovaná. Pokud chceme tomuto tepelnému mostu zabránit, nezbývá než celý balkon vystrčený do exteriéru „zabalit“ do tepelné izolace. Nebo radikální řešení – odříznout jej, vložit tepelnou izolaci mezi něj a stavbu a následně řešit statiku balkonu, ideálně nezávisle na budově,“ doporučuje Šubrt.

Obecné rady jsou podle expertů přitom velmi problematické. Každá stavba by měla mít svého kvalitního a odpovědného projektanta, který by měl projektovat stavbu nejen pro stavební povolení, ale následně i pro realizaci. „A tento projekt by měl obsahovat i kvalitní a realizovatelné stavební detaily. Zde si však dovolím „šťouchnout“ i do projektantů. Ti obvykle stále vše řeší dvourozměrně – ať již se jedná o půdorysy či o řezy stavby. Problematická jsou však ta místa, která je nutné řešit nikoliv ve dvou směrech, ale ve třech. Jde například o rohy vstupních dveří, různé vpusti,“ podotýká Šubrt.

Předokenní žaluzie

Pro řešení různých tepelných mostů lze použít rozmanité speciální materiály, které jsou však často dražší než klasické tepelné izolanty. Nejde o žádné „kosmické“ nátěry či speciální reflexní fólie – tyto materiály nemají vlastnosti, které jim prodejci přisuzují. Naopak funguje například aerogel, Purenit (vypadá jako pěnový polystyren, ale má vysokou pevnost), nebo vakuová tepelná izolace. „Tyto materiály jsou však velmi specifické a jejich použití by měl navrhovat odborník. A ještě pouze tam, kde jiné řešení neexistuje,“ doporučuje Šubrt.

Nedůslednost umí škodit

Také Lukáš Lízal, stavbyvedoucí ze stavební firmy StřechyIzolace HOLUB, potvrzuje, že detaily jsou důležité a často rozhodují o tom, jestli bude stavba opravdu fungovat tak, jak má. I když je izolace dobře provedená, špatně udělané napojení kolem oken, komínů nebo větracích průduchů může celé zateplení znehodnotit. Lidé také často podceňují význam parozábrany. „Viděl jsem hodně případů, kdy byla fólie poškozená nebo špatně napojená, takže do izolace pronikla vlhkost, a začala proto plesnivět nebo degradovat,“ říká Lízal.

Doporučuje začít správným vrstvením konstrukce, která by měla mít tento sled – izolace, parozábrana, difuzní fólie, hydroizolace. „Když se něco špatně napojí nebo udělá v nesprávném pořadí, hrozí kondenzace vlhkosti, která snižuje účinnost izolace a vznikají tepelné mosty,“ vysvětluje.

Velkou roli hraje i detail kolem oken a dveří, kde se často podceňuje správné osazení a těsnění. Okno totiž musí být správně napojeno na izolaci, aby netáhlo a neunikalo teplo. „Další věc jsou vnitřní konstrukce – například příčky, které jdou přes zateplenou obálku domu. Pokud nejsou správně řešené, mohou způsobit průnik chladu. Podobně i umístění a způsob napojení zdrojů tepla, třeba kotlů, krbů nebo podlahového topení. I ty ovlivňují, jak efektivně se teplo rozvede a udrží,“ dodává Lízal.

Na stavbě je proto třeba bedlivě kontrolovat každý detail, včetně kvality materiálů, správného použití lepicích pásek, hmoždinek a přesného provedení parozábrany. „I když děláte „jen“ zateplení, musíte o něm uvažovat jako o celém fungujícím systému, nejen jako o přidání vaty nebo polystyrenu. To je základ, aby vznikl funkční a zdravý dům,“ zdůrazňuje Lízal.

Lidé chtějí na materiálech šetřit

Ve stavební firmě StřechyIzolace HOLUB se specializují na střešní pláště. Při zateplování střech nejčastěji vidí tepelné mosty tam, kde někdo dal izolaci jen mezi krokve. „Dřevo má několikanásobně horší izolační schopnost než minerální vata, takže přes krokve teplo utíká. Proto dnes děláme i vrstvu pod krokve nebo celé zateplení nad nimi,“ vysvětluje Lízal.

U starších šumperáků a domů postavených svépomocí se často objevují konstrukční nedostatky v okolí komína, střešních oken nebo pozednice. V místech s nevhodným napojením vznikají netěsnosti, kterými proniká vzduch. „Častým problémem bývá také parozábrana – buď zcela chybí, nebo je nekvalitně provedená, což umožňuje vlhkosti pronikat do tepelné izolace a výrazně snižovat její účinnost,“ popisuje Lízal.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

„Pracoval jsem na rekonstrukci staršího rodinného domu, kde byla původní střecha zateplená jen mezi krokvemi, tepelný most tam byl výrazný, a na některých místech dokonce zateplení chybělo úplně. Řešením bylo přidat nad krokve dodatečnou vrstvu kvalitní izolace PIR panelů a zároveň kompletně obnovit parozábranu. Díky tomu jsme odstranili prakticky všechny průchody tepla přes dřevo krokví, takže dům začal mnohem lépe držet teplo,“ popisuje Lízal, jak se dá řešit problém u starších domů. Odborný zásah tím majiteli snížil spotřebu na vytápění až o 25 procent. V zimě se navíc přestala objevovat studenější místa na stropech a v podkroví.

Stavební firmy se ale v praxi setkávají s tím, že po nich majitelé domů chtějí, aby využívaly levnější materiály, přestože jsou pro vznik tepelných mostů hrozbou. „Je to velmi častý problém. Klienti chtějí ušetřit a tlačí na levnější izolace nebo ‚rychlá‘ řešení,“ potvrzuje Lízal, který se snaží své klienty přesvědčit o tom, že to není správný nápad. „Bohužel je někdy přesvědčí až vlastní zkušenost, když v zimě cítí průvan nebo odhalí plísně. Je to boj – na jedné straně praxe a zkušenost, na druhé straně rozpočet a někdy i nedostatek informací klienta,“ dodává.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.