Z jistého úhlu pohledu lze německou energetickou transformaci zvanou Energiewende hodnotit jako totální úspěch. Když ji před 15 lety členové kabinetu kancléřky Angely Merkelové v rámci takzvaného desetibodového plánu představovali, počítali s tím, že v roce 2030 zajistí větrníky, soláry a spol. 50 procent výroby elektřiny. Už loni to ale bylo 55 procent.

S důrazem na navyšování zeleného výkonu však tehdejší i pozdější vlády v Berlíně ztratily ze zřetele další nevyhnutelná opatření, která si růst na počasí závislé energetiky a vypnutí jaderných reaktorů vyžádají. Jejich letité přehlížení nyní vede k tomu, že pro stát i spotřebitele je stále těžší Energiewende ufinancovat. A Německo šlape na brzdu.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak chce ministryně hospodářství proměnit směřování německé energetiky.
  • Jak chce změnit dotační schémata pro obnovitelné zdroje.
  • Proč v budoucnu bude zásadní, kde chce investor nový energetický zdroj postavit.
  • Na kolik se odhadují nutné investice do energetické infrastruktury v Německu.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.