Z jistého úhlu pohledu lze německou energetickou transformaci zvanou Energiewende hodnotit jako totální úspěch. Když ji před 15 lety členové kabinetu kancléřky Angely Merkelové v rámci takzvaného desetibodového plánu představovali, počítali s tím, že v roce 2030 zajistí větrníky, soláry a spol. 50 procent výroby elektřiny. Už loni to ale bylo 55 procent.
S důrazem na navyšování zeleného výkonu však tehdejší i pozdější vlády v Berlíně ztratily ze zřetele další nevyhnutelná opatření, která si růst na počasí závislé energetiky a vypnutí jaderných reaktorů vyžádají. Jejich letité přehlížení nyní vede k tomu, že pro stát i spotřebitele je stále těžší Energiewende ufinancovat. A Německo šlape na brzdu.
Co se dočtete dál
- Jak chce ministryně hospodářství proměnit směřování německé energetiky.
- Jak chce změnit dotační schémata pro obnovitelné zdroje.
- Proč v budoucnu bude zásadní, kde chce investor nový energetický zdroj postavit.
- Na kolik se odhadují nutné investice do energetické infrastruktury v Německu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.