Pokud by někdo vybíral favority na budoucí držitele Nobelovy ceny za ekonomii, určitě by mezi ně musel zařadit francouzského profesora Gabriela Zucmana. Ten před dvěma lety dostal ocenění, které je všeobecně považováno za předstupeň Nobelovky – medaili Johna Batese Clarka. Jde o odměnu pro nejlepšího ekonoma působícího v USA, kterému ještě nebylo 40 let. Řada jejích držitelů následně dostala i Nobelovu cenu.
Zucman se proslavil hlavně svým výzkumem daňových rájů. Jako jeden z mála akademiků se může pyšnit tím, že jeho myšlenky chce nemalá část politiků zavést přímo do praxe. Zároveň ale jde o návrhy velmi kontroverzní. Podle jeho zastánců by zajistily, aby byl majetek nejbohatších lidí na planetě daněn podobnou sazbou daně, jakou musí hradit běžní zaměstnanci. Podle kritiků by ale takzvaná Zucmanova daň uškodila byznysu a zavedla praktiky známé spíše z diktátorských režimů.
Zucman představil návrh, který by v rámci celého světa jednotně danil miliardáře. A konkrétně ve Francii už politici jeho myšlenky přeměnili do návrhu zákona, aby lidé s majetkem nad 100 milionů eur, tedy přes 2,4 miliardy korun, platili každoročně daň ve výši dvou procent. „Jde o jasně deklarovanou snahu zničit francouzskou ekonomiku,“ ohradil se proti tomu Bernard Arnault, nejbohatší Francouz, který vlastní koncern LVMH, jenž sdružuje desítky výrobců luxusního zboží. Arnault Zucmana označil za krajně levicového aktivistu, který se schovává za „pseudoakademické kompetence“.
Co se dočtete dál
- Jak by měli daň hradit třeba majitelé start-upů, které mají vysokou hodnotu, ale jsou v minusu.
- Proč je to podle kritiků protiústavní konfiskace majetku.
- Koho by se daň dotkla v Česku.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
