Svou šokovou terapii začal argentinský prezident Javier Milei před dvaadvaceti měsíci prudkou devalvací národní měny o padesát procent. Současně nastartoval svou motorovou pilu, kterou začal ořezávat stát na kost. Dělal přesně to, o čem sní příznivci co možná nejštíhlejšího státu i u nás, ale k čemu se ani po získání moci neodhodlají, protože tuší, že něco takového by jim většinoví voliči za normální situace neodpustili.
V Argentině sužované hyperinflací však situace rozhodně normální nebyla. Milei tak škrtem pera propouštěl desítky tisíc státních zaměstnanců, likvidoval jedno ministerstvo po druhém, přičemž neušetřil ani resort školství, kultury či životního prostředí, a prováděl privatizaci i deregulace všeho druhu. Některé sektory ekonomiky, například nájemní bydlení, po shození protitržních okovů rychle rozkvetly. Ovšem značná část argentinského hospodářství ještě nechytla druhý dech nebo bylo oživení jen krátkodobé a lidé po takřka dvou letech radikálních reforem ztrácejí trpělivost.
Co se dočtete dál
- Proč reformátor potřebuje silné peso.
- Kvůli čemu musel „Strýček Sam“ ukázat naditou peněženku.
- Jak voliči poznají, že nejhorší je za nimi, a jak s tím souvisí propad prezidentovy popularity.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
