Věčně nepochopené zlato boří další rekordy. Je nejčistší formou peněz

Cena zlata v úterý poprvé proťala hranici 4000 dolarů za unci a s letošním mohutným růstem o 50 procent od začátku roku poráží všechny ostatní třídy aktiv. Drahý kov růstem své ceny také zažívá svůj nejlepší rok od roku 1979, kdy propukla druhá ropná krize. Bylo by však nepravdivé tvrdit, že většina odborné veřejnosti, která komentuje drahé kovy, takto prudký růst ceny očekávala.

Zlato lze totiž bez velké nadsázky označit za otloukánka finančního světa. Kdykoli se objeví anketa v médiích, většina odborníků uvádí, že zlato nevytváří hodnotu, že je pouze iracionálním reliktem minulosti a že by mělo mít v portfoliích pouze zanedbatelnou pozici oproti „produktivnějším“ aktivům, jako akciím či dluhopisům.

Potíž s tímto pohledem je, že mu cenový vývoj nedává zapravdu. Pokud by „neproduktivnost“ zlata platila, v dlouhém období by jeho cena zdaleka nestíhala kopírovat akciové indexy. Jenže zlato začalo od počátku nového tisíciletí dorovnávat a někdy dokonce převyšovat výkonnost akcií, což v 80. a 90. letech nebylo běžné.

Za posledních dvacet let měl akciový index S&P 500 včetně dividend průměrnou roční výkonnost 11,2 procenta a zlato téměř totožných 11,1 procenta. Za posledních deset let mírně vede akciový index, ale v posledních pěti letech zlato opět přináší téměř totožný roční výnos (16,5 procenta akcie a 16,2 procenta zlato). Zlato tedy dokáže vytvářet obdobné zisky jako mimořádně výkonný S&P 500 se všemi svými technologickými akciemi. Jak je to možné?

Zlato není jen další komoditou, ale je především nejčistší formou peněz. Klíčovou funkcí peněz je zachovat hodnotu (kupní sílu) v čase a zlato ji dokáže plnit, neboť má téměř zafixovanou nabídku. Nově vytěžené zlato jen zanedbatelně zvyšuje celkové množství zlata na světě, a to se tak nemůže snadno znehodnocovat. Zatímco nabídka zlata je téměř fixní, poptávka po něm (v dolarech, eurech, korunách) roste kvůli politice centrálních bank, které setrvale zvyšují objem obíhajících peněz. Cena zlata je tak pouze zrcadlovým odrazem toho, jak se znehodnocují „papírové“ měny.

Jen za poslední dvě dekády svět zažil několik kol masivní emise nových peněz, které cenu zlata tlačily výš. Aktuálně výrazně zhoršená fiskální situace USA, Velké Británie, Francie, ale i Číny neznamená nic jiného než riziko další velké emise peněz v budoucnu. To si uvědomují investoři od centrálních bank po jednotlivce a snaží se držbou zlata zajistit svoji expozici vůči největším papírovým měnám. Zlato je málo chápané, ale vůbec ne iracionální. Naopak – jeho cena je odpovědí na často iracionální fiskální a měnovou politiku ve světě.