Okamura u soudu utrpěl vítězství. Rozhodnutí, že SPD nejsou extremisté, ho ale může nakonec spíš bolet

Zdálo by se, že se Tomio Okamura může radovat. Městský soud v Praze konstatoval, že jeho stranu SPD zařadilo ministerstvo vnitra do zprávy o extremismu neoprávněně. Ve stejný den Obvodní soud pro Prahu 7 u jiné zprávy za druhou polovinu roku 2022 naopak uvedl, že SPD na tomto seznamu oprávněně je. Jde ale zatím v tomto případě o nepravomocný verdikt.

V každém případě je to pro Okamuru a spol. spíš mizerná zpráva.

Městský soud v Praze argumentoval, že není možné považovat SPD za extremisty, protože v její činnosti extremistické projevy jako šíření xenofobie a nenávisti nepřevažují. SPD se doložitelně zabývá i běžnou politikou, jako třeba důchodovým systémem, sociálními dávkami a tak dále, argumentuje soud.

Je to pozoruhodná argumentace, protože podobně by se dalo například tvrdit, že Komunistická strana Československa nebyla zločinnou extrémní organizací, protože pod jejím vedením kromě likvidace politických odpůrců probíhala i mohutná panelová výstavba a cvičily se spartakiády. Zda je tato argumentace korektní, či spíše ustřelená, nechť si každý vyhodnotí sám.

Ovšem to je spíše vedlejší. Podstatné je něco jiného. A sice to, že tím, že soud rozhodl ve prospěch SPD, naboural její vlastní klíčové politické teorie, na kterých staví svůj relativní úspěch.

Tomio Okamura tvrdí, že v Česku existuje jakási nová totalita, která dělá vše pro to, aby jeho stranu a vůbec lidi s „alternativním“ myšlením marginalizovala či rovnou zlikvidovala. Jeho tvrzení je vlastně českou variací na celosvětovou konspirační teorii o existenci jakéhosi „deep state“, tedy spolčení liberálních politiků nevládních organizací, médií, tajných služeb a soudů, které brání nástupu stran podobného typu jako SPD.

Soudy se opět neshodly, zda je SPD extremistická a vyvolává nenávist

16. 10. 2025 ▪ 4 min. čtení

Teď, když soud rozhodl ve prospěch SPD, v jejím sporu s ministerstvem vnitra, bude se mu něco takového říkat už těžko. Je naprosto jasné, že žádný tajemný deep state, který by chtěl  šikanovat Okamuru, nebo kohokoli jiného, neexistuje. Existuje pouze fungující systém liberální demokracie, samozřejmě se všemi chybami a nedokonalostmi, které ale v posledku jsou za konkrétními lidmi, nikoli za systémem samotným. Je to systém, kde funguje právo, nikoli bezpráví.  

Ve výsledku tak Okamura sice u odvolacího soudu vyhrál, ale rozbil se mu jeho příběh, na který lákal voliče, dělaje ze sebe jakéhosi novodobého disidenta. V tomto směru je jeho vítězství u soudu opravdu spíše utrpěné.