Jedno video, ale výklady různé. Smrt řidičky rozděluje Ameriku: jedni mají píšťalky, druzí zbraně

Třicet vteřin před svou smrtí se sedmatřicetiletá Renee Goodová na zasahujícího příslušníka cizinecké policie ICE Jonathana Rosse usmívá a říká mu „kámo“. Svým vozem částečně blokuje zasněženou ulici v Minneapolisu, aby ICE zkomplikovala její práci při odchytu nelegálů. Ross si mobilem natáčí její poznávací značku. Becca, manželka Goodové stojící venku, si pro změnu nahrává jeho a výsměšně radí „chlapákovi“, aby si radši šel dát něco k snědku, pak chce usednout na místo spolujezdkyně. Nic nenapovídá tomu že se scéna v mžiku změní v tragédii.

Jeden z příslušníků ICE v tu chvíli zařve: „Vylez z toho zas*anýho auta.“ Místo toho se vůz dá do pohybu. Ross to vyhodnotí tak, že se do něj chystá najet. Možná proto, že před půlrokem se mu něco podobného stalo a odnesl si z toho vážné zranění. Válečný veterán z Iráku bez varování tasí zbraň, přes přední sklo na Goodovou vystřelí. Další dva výstřely stihne ještě přes boční okénko. Na nahrávce, kterou pořídil sám střelec, jsou kromě nářku slyšet jeho zamumlaná slova: „Zas*aná čub**.“ 

Toto a mnoho dalších videí, která natočili přihlížející, si (nejen) Američané pouštějí dokola, ale na tom, co vlastně vidí, se neshodnou. Pro jedny muž z pořádkových sil chránil svůj život, pro druhé řešil situaci nepřiměřeně. První skupina se názorově vesměs překrývá s republikánskou administrativou Donalda Trumpa, ta druhá s voliči opozičních demokratů.

Rozpolcenost je momentálně téměř absolutní, jak ukazují nesmiřitelné výroky politiků obou stran. Například republikánská ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová, pod kterou ICE (Úřad pro migraci a cla) spadá, údajné najetí do policisty ohodnotila jako čin „domácího terorismu“, kdy básnířka a matka tří dětí chtěla „použít svoje auto jako zbraň“. Trump psal na své síti Truth Social o „profesionální agitátorce“ a o „násilném a nenávistném hnutí radikální levice“.

Demokratický starosta Minneapolisu Jacob Frey nad podobnými slovy mávl rukou jako nad „blbostí“ s tím, že mu stačí, „co vidí svýma dvěma očima“. Před novináři se neudržel a příslušníkům ICE nevybíravě vzkázal: „Táhněte ku*va z Minneapolisu. Nechceme vás tady.“

V tom mu jistě federální úřady nevyhoví, protože boj s nelegální migrací je pro současnou administrativu vlajkovou lodí domácí politiky. Příslušníků ICE je nyní v největším městě severského státu Minnesota na 2000. A ve velkém jsou nasazeni do řady dalších velkých měst s demokratickými starosty – namátkou Los Angeles, Washington, Baltimore nebo Chicago.

Jak uvedl guvernér Minnesoty a poslední demokratický kandidát na viceprezidentský úřad Tim Walz, tragédie „se dala s jistotou předpovědět“ a „s jistotou se jí dalo předejít“. Na levici mají za to, že o to Trump nemá zájem a naopak se snaží zátahy proti nelegálům vyostřit co nejvíce, aby měl záminku k zásahu proti celé opozici.

Analýza

Svět vstupuje do éry kontrolovaného chaosu a USA invazí do Venezuely ukázaly, že v něm chtějí hrát hlavní roli. Evropa oslabuje

8. 1. 2026 ▪ 8 min. čtení

Úřad ICE vznikl jako reakce na teroristické útoky z 11. září 2001, aby dokázal ze země dostat nelegální migranty, kteří by mohli pro USA představovat nebezpečí. Hranici ale nehlídá, to mají na starosti pohraničníci. Trump ve svém druhém mandátu na ICE velmi sází. Za rok se ostatně  počet jeho příslušníků zvýšil z 10 tisíc na 22 tisíc a zvyšování stavů ještě nekončí. Kromě toho ICE v rámci „velkého krásného zákona“ dostalo 75 miliard dolarů navíc, což je, jak poznamenává například nejvlivnější španělsky psaný deník El País, výrazně více, než je rozpočet ministerstva obrany Itálie nebo Brazílie.

Úřadu se podařilo za necelý rok odsunout 605 tisíc přistěhovalců bez dokumentů, dalších 1,9 milionu podle údajů ministerstva národní bezpečnosti odešlo raději dobrovolně. Největší úspěch je ten, že v důsledku drsných – a mediálně světově pokrývaných – zásahů se do USA  noví imigranti nehrnou. Na jižní hranici, kde se ještě nedávno hromadili zájemci o její nelegální překročení, je najednou prázdno.

ICE na odstrašujícím efektu pracuje úmyslně. Odchytává třeba i lidi na úřadech, kde už si vyřizují povolení k pobytu. Neposkytuje informace o jejich zadržení ani právníkům, ani příbuzným, kteří často týdny nevědí, kam se jejich blízcí ztratili. Zadržené před vyhoštěním přesouvají do detenčních zařízení v jiných státech, aby je dostali co nejdál od jejich zázemí.

Příslušníci ICE často provádějí „přepadovky“ v ulicích, při nichž si vybírají ty, kteří vizuálně odpovídají představě migranta. Takže na dlouhou dobu skončili za katrem i lidé, kteří jsou v USA zcela legálně. Při zásazích si díky podpoře z nejvyšších míst počínají násilně. Drsné akce podnikají často v civilním oblečení, v kuklách a bez označení, což je podle republikánů v zájmu jejich vlastní bezpečnosti, ale zároveň jim to poskytuje krytí při překračování pravomocí.

V demokratických městech nebo státech přitom místní policie s příslušníky ICE většinou nespolupracuje. Nesdílí s nimi informace, ale třeba jim ani nepovoluje užívat parkovací místa. Nyní na oplátku federální vyšetřovatelé nechtějí pustit ty minnesotské, aby se podíleli na vyšetřování smrti Goodové.

Nelegálové a Američané, kteří jim fandí, také nesedí se založenýma rukama. Pomocí mobilních aplikací se upozorňují na hlídky ICE v ulicích. Stejně tak sousedé varují přistěhovalce píšťalkami, když příjezd ICE zaznamenají. Občané, kterým nehrozí vyhoštění, se pouštějí se zasahujícími do diskusí, natáčejí je svými mobily nebo jim svými auty blokují pohyb.

A Goodová nebyla první Američankou, která při takové pasivní rezistenci zahynula rukou agenta ICE. Podle webu The Trace k takovým smrtelným incidentům došlo za rok 2025 čtyřikrát, v dalších 12 případech se střelba obešla bez obětí na životech. Jak uvedla zdrcená manželka oběti Becca Goodová: „My máme píšťalky, oni zbraně.“

Ze všech úmrtí ale právě smrt Goodové vyvolala největší pozdvižení. A to i s ohledem na množství nahrávek a také pro symboličnost místa. Před šesti lety, jen pár kilometrů odtud, policista při zásahu udusil zadržovaného George Floyda, kterému dlouhé minuty klečel na krku. Vyvolalo to masové dlouhodobé protesty proti rasismu a policejnímu násilí pod heslem „I na černošských životech záleží“. V některých místech byly spojené s rabováním a násilím.

I nyní se rozjely spontánní demonstrace, které se z Minnesoty o víkendu rozšířily do řady měst v USA. Zatím nedosáhly rozsahu těch z jara roku 2020. Každopádně Trump už dříve varoval, že se poučil a že opakování minulého scénáře nedopustí.