NASA, Avast, nyní vedení ČVUT. Michal Pěchouček se stal rektorem, z univerzity chce udělat středoevropského tygra

Michal Pěchouček patří mezi nejvýznamnější české vědce v oblasti umělé inteligence. Na ČVUT založil před 25 lety Centrum umělé inteligence, pracoval pro americkou armádu, NASA nebo také v kyberbezpečnostním gigantu Avast (dnes Gen Digital), kde měl jako technický ředitel na starosti výzkum a vývoj spojený právě s umělou inteligencí. A nyní se stane novým rektorem ČVUT, funkce se ujme v únoru.

Třiapadesátiletého Pěchoučka zvolil akademický senát ve středu, získal 28 hlasů, pro zvolení jich bylo potřeba 23. Porazil děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Petra Pátu, který získal 14 hlasů, a stávajícího prorektora pro řízení kvality ČVUT Radka Holého, který získal tři hlasy. „Jsem vděčný za podporu, kterou jsem od senátu dostal. Beru ji s velkou odpovědností, vím, že je to závazek,“ řekl po svém zvolení senátorům a poděkoval protikandidátům za to, jak vedli volební kampaň.

„ČVUT má obrovský růstový potenciál. Jsem si úplně jistý, že má šanci stát se jedním z nejlepších technologických výzkumných center střední Evropy,“ řekl již dříve profesor Pěchouček pro HN. 

Umělá inteligence brzy přebere kancelářskou práci a děti se budou učit úkolovat chatbota, tvrdí Pěchouček

10. 2. 2023 ▪ 20 min. čtení

Chce se zaměřit například na zvýšení počtu kvalitních vědeckých publikací či snížení byrokracie. Zároveň hodlá finančně podpořit začínající akademiky. Jednou z priorit je pro něj zavádění inovací a automatizace do výuky, především pak digitalizace a využívání umělé inteligence. 

Věnovat se chce i tomu, aby byla univerzita zajímavou volbou pro zahraniční studenty. Kvůli situaci v Americe, kde prezident Donald Trump osekává rozpočty pro vysoké školy i vědu, totiž podle něj dochází k pohybům lidského kapitálu ze Spojených států směrem do Evropy. „A nejde jen o Američany ze špičkových univerzit, kteří, přiznejme si to, skončí primárně ve Švýcarsku nebo Velké Británii. Mnoho perfektně vzdělaných a talentovaných Evropanů a Asijců, kteří by za normálních okolností mířili za oceán, bude hledat místa na evropských univerzitách. Podle mě je to generační příležitost, kterou bychom měli umět využít,“ uvedl Pěchouček. 

Podle něj může mít úspěch ČVUT dopad na českou vzdělanost, průmysl i ekonomiku. „Chci ČVUT pomoci, aby nepromarnilo svou šanci, a v tomto ohledu cítím podporu akademické obce. Musíme se zaměřit na kvalitu výzkumu, otevřenost univerzity světu a novým impulzům, mít strategii pro budoucnost, ambiciózní vizi, kterou dokážeme manažersky naplnit,“ dodal ještě. Jeho plánem je, aby se ČVUT do deseti let dostalo do první stovky světových technických univerzit.

Kromě rozvoje univerzity bude jeho velkým úkolem také rekonstrukce kolejí na Strahově. „Strahov je do značné míry klenot ČVUT. Bohužel jeho primární účel spartakiádních šaten není nejvhodnější pro studentské ubytování univerzity 21. století. A navíc je to ubytovací kampus, který má svá nejlepší léta už za sebou,“ řekl již dříve s tím, že potenciál průběžného opravování kolejí se již vyčerpává a nyní se musí rozhodnout, jak má vlastně kampus na Strahově vypadat.

Pěchouček vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT a v roce 1996 získal magisterský titul z umělé inteligence na univerzitě v Edinburghu. Doktorát obdržel v oboru umělé inteligence a biokybernetiky na ČVUT. Je zároveň filantropem, sponzoruje například vzdělávací program Člověka v tísni – Jeden svět na školách. V roce 2023 obdržel medaili Karla Kramáře udělenou předsedou vlády za celoživotní výsledky ve výzkumu a vědě.

Už jednou do vedení ČVUT kandidoval, v roce 2017. Tehdy ho však porazil Vojtěch Petráček,  kterého nedávno odvolal z funkce akademický senát. Zdůvodňoval to jeho dlouhodobou neschopností řídit hospodaření univerzity. Senátoři mu také vyčítali, že nebyl ochotný a schopný vysvětlit vysoké výdaje na právní a poradenské služby.