Bill Gates vyzývá ke změně v boji proti globálnímu oteplování. Máme se méně soustředit na emise a více na lidské utrpení

Bill Gates vstupuje do debaty před světovou konferencí o klimatu COP30 s ostrým apelem: Přestaňme poměřovat úspěch jen emisemi a teplotami a dejme do středu klimatické politiky lidský blahobyt – zdraví, zemědělství a růst příjmů v chudých zemích. „Naší hlavní metrikou by mělo být zlepšování životů,“ píše spoluzakladatel softwarového gigantu Microsoft, který je podle žebříčku Forbes třináctým nejbohatším člověkem na Zemi.

Změna klimatu je podle Gatese vážný problém, ale neznamená konec civilizace, píše ve své výzvě, kterou vydal v úterý, v den svých sedmdesátých narozenin.

Podle Gatese se rozvojové rozpočty tenčí a rostoucí dluh zatěžuje chudé státy. Dokonce i osvědčené programy, jako nákup dětských vakcín, jsou podfinancované.

Gates odmítá apokalyptické klimatické scénáře, které podle něj svádějí politiku k jednostrannému fixování na krátkodobé emisní milníky a odčerpávají zdroje od účinných zásahů. Připomíná, že pro většinu chudých lidí nejsou klimatické změny jedinou ani největší hrozbou – stále vedou chudoba a nemoci. Úsilí je podle něj nutné vážit podle utrpení, které hrozby skutečně způsobují.

Bill Gates si peníze do hrobu nevezme, přenechá je Africe. Proč zakladatel Microsoftu a jeden z nejbohatších mužů světa rozdává majetek

1. 7. 2025 ▪ 4 min. čtení

Gates uvádí, že technologický pokrok už posunul projekce emisí směrem dolů a s dalšími investicemi budou nové bezemisní technologie dostupné během příští dekády.

Jak ale řekl novinářům, pokud by si měl vybrat mezi vymýcením malárie a zvýšením oteplování o desetinu stupně, volba by byla jasná. „Nechám teplotu stoupnout o 0,1 stupně, abych se zbavil malárie. Lidé nechápou utrpení, které dnes existuje.“

„Přestože větrná a solární energie zlevnily, stále nemáme všechny nástroje, které potřebujeme k uspokojení rostoucí poptávky po energii, aniž bychom zvýšili emise uhlíku. Pokud se ale zaměříme na inovace, budeme mít potřebné nástroje,“ píše ve své výzvě Gates. Věří, že s novými technologiemi pak snížíme emise skleníkových plynů daleko snáz.

„Všechny země budou moci stavět budovy z nízkouhlíkového cementu a oceli. Téměř všechna nová auta budou elektrická. Farmy budou produktivnější a méně destruktivní, budou používat hnojiva vyrobená bez emisí. Elektrické sítě budou spolehlivě dodávat čistou elektřinu a náklady na energii klesnou,“ sdílí svou vizi Gates. Své přesvědčení opírá o již probíhající inovace, které dramaticky zlevňují fotovoltaické panely či zlepšují elektromobily.

Spoluzakladatel Microsoftu nyní věnuje většinu času Nadaci Gatesových, která investovala desítky miliard dolarů do zdravotnictví, vzdělávání a rozvojových iniciativ po celém světě, včetně boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii. V roce 2015 založil společnost Breakthrough Energy s cílem urychlit inovace v oblasti čisté energie.

Své sedmnáctistránkové memorandum napsal v naději, že bude mít dopad na konferenci OSN o změně klimatu, která se bude konat příští měsíc v Brazílii. Naléhavě žádá světové vůdce, aby se zamysleli nad tím, zda se peníze určené na klima vynakládají na správné věci.

Gates očekává, že jeho výzva bude kontroverzní. Vědci upozorňují, že další oteplování vede k extrémním projevům počasí, hrozí vyhynutí druhů a přibližuje svět k překročení bodů zlomu, kdy se změny stanou nevratnými. Odmítají myšlenku, že bychom měli emise skleníkových plynů řešit méně, naopak upozorňují na nutnost zvýšit vynaložené úsilí.

Například Kristie Ebi, která se na Washingtonské univerzitě zabývá dopady globálního oteplování uvedla, že s Gatesem plně souhlasí v tom, že bychom se měli zaměřit na zlepšení lidského zdraví a blahobytu. Gates však podle ní předpokládá, že svět zůstane statický a že se změní pouze jediná proměnná, tedy rychlejší zavádění zelených technologií. To označila za nepravděpodobné.

Podle Jeffreyho Sachse, ředitele Centra pro udržitelný rozvoj na Kolumbijské univerzitě, je Gatesova výzva bezvýznamná, vágní, neužitečná a matoucí. „Není důvod stavět do protikladu snižování chudoby a transformace klimatu. Obojí je snadno proveditelné, pokud se podaří dostat pod kontrolu lobby ropných společností,“ napsal.

Před deseti lety se svět v dokumentu známém jako Pařížská dohoda dohodl na pokusu omezit oteplování způsobené člověkem na 1,5 stupně Celsia od doby před průmyslovou revolucí. Cílem bylo odvrátit horší vlny veder, lesní požáry, bouře, záplavy či sucha. Překročení této hranice už je ale podle vědců nyní téměř nevyhnutelné.