O zkušební očkování v lékárnách byl velký zájem. Lékaři jsou ale často proti

„Zájem pacientů o očkování přímo v lékárnách ukázal, že lidé oceňují dostupnost a flexibilitu těchto služeb. Data z pilotního projektu budeme dále projednávat na ministerstvu zdravotnictví a pokračovat v debatě o rozšíření možnosti očkování v lékárnách,“ řekla Irena Storová, ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí, jíž je Benu členem.

Zájem o očkování Češi mají

Kdo měl o vakcínu zájem, musel se předem zaregistrovat v systému, cena vakcíny včetně aplikace činila 629 korun. Nakonec ale lékaři naočkovali i lidi, kteří registrací neprošli. Zájemci mohli přijít do jednoho ze čtyř očkovacích míst v Česku, na pražský Chodov či Černý Most, do brněnského obchodního centra Futurum nebo ostravského Avionu, a to vždy jen o víkendu. Protože ale očkování lékárníky zatím není zákonem povolené, v takzvaném Centru podpory prevence byl nasmlouvaný praktický lékař.

Od ledna se mění fungování pohotovostí. Některé zaniknou, ale péče bude lepší

18. 11. 2025 ▪ 6 min. čtení

Podle společnosti Benu prokázal pilotní projekt potenciál zvýšit proočkovanost v Česku až o polovinu. Pokud by se do očkování zapojilo přibližně 200 lékáren v celé republice, lze podle výsledků pilotního projektu očekávat, že celková proočkovanost proti chřipce by v prvním roce mohla vzrůst z aktuálních sedmi procent na deset.

Z očkovaných pacientů 61 procent uvedlo, že se proti chřipce pravidelně neočkuje, 34 procent se nechalo naočkovat poprvé. Lidé nejvíce ocenili možnost nechat se naočkovat o víkendu a také snadnou dostupnost lékáren. Ve dvou případech řešil lékař chvilkovou slabost pacientů po aplikaci očkování.

Pilotní projekt sítě Benu podpořilo i ministerstvo zdravotnictví. „Smyslem pilotního projektu je především otestovat, zda je proces očkování v lékárnách realizovatelný, případně v jaké podobě, a jaký je zájem veřejnosti o tento způsob zprostředkování očkování,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Benu chce podle generálního ředitele Petra Doležala přispět k vyšší proočkovanosti obyvatel proti chřipce a také podpořit širší debatu o budoucí roli lékáren ve zdravotní péči.

Možnost očkování v lékárnách podporují i někteří odborníci. „Pokud chceme zvýšit proočkovanost české populace, musíme zvýšit dostupnost očkování a zpřístupnit vakcíny tam, kde se lidé přirozeně pohybují. Lékárny jsou ideálním místem, protože jsou dostupné, důvěryhodné a odborně vybavené,“ uvedl hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. S projektem souhlasí i vakcinolog Roman Prymula. „Zvyšování dostupnosti očkování je klíčovým faktorem pro zajištění kolektivní imunity,“ sdělil.

U sousedů už očkují

Pokud by měli očkovat lékárníci, museli by projít speciálním školením a zákon by musel upravit i hygienické požadavky na taková pracoviště. Záleželo by také na tom, jestli by zákon vyžadoval pro očkování samostatnou místnost nebo jak by to bylo s dostupností toalet, protože to by přirozeně řadu lékáren z možnosti očkovat diskvalifikovalo. Favorit na post ministra zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) očkování v lékárnách už dříve podpořil.

Česká lékárnická komora upozorňuje, že v Evropě se běžně v lékárnách očkuje. „Dnes už skoro ve více než 15 zemích,“ říká viceprezident komory Martin Kopecký. Naposledy se do očkování v lékárnách pustilo sousední Polsko.

Z vlastního průzkumu lékárníci vědí, že by o možnost očkovat stála zhruba polovina lékáren. Šlo by to i v menších městech, kde je třeba dostupnost praktického lékaře horší. „Z Polska víme, že i v lékárně s jedním lékárníkem zvládnou klidně 300 až 400 očkování za sezonu,“ říká Kopecký. Po čtyřech letech, kdy tam tahle možnost existuje, probíhá podle něj 35 procent očkování v lékárnách.

„S tím, jak se očkuje v lékárnách, tak i víc očkují lékaři a synergicky se vlastně zvyšuje proočkovanost. Obdobně to funguje i ve Velké Británii nebo Francii,“ doplňuje Kopecký.

Kdo bude očkovat?

O změnu legislativy, která by umožnila očkovat i lékárníkům, se v červenci pokusila Věra Procházková (ANO). Do projednávané novely zákona o zdravotnických službách načetla pozměňovací návrh, který zahrnoval možnost, aby v přesně vymezeném rozsahu očkování prováděli všichni lékaři, zubní lékaři a farmaceuti. Ten ale neprošel.

Jedním z důvodů byl odpor části lékařské komunity, která zdůrazňovala bezpečnostní rizika a tvrdila, že nízká proočkovanost není otázkou dostupnosti vakcín, ale nezájmu a nedůvěry pacientů. Prezident České lékařské komory Milan Kubek v otevřeném dopise senátorům před projednáváním novely uvedl, že lékárny nemají potřebné zdravotnické zázemí k řešení komplikací. „Zejména v případě nežádoucích reakcí, kterým nelze předcházet, by tak pacienti byli ohroženi na zdraví a životě. To je naprosto neodůvodnitelný a nesmyslný hazard,“ napsal Kubek.

Zkušenosti ze zahraničí však podle Kopeckého ukazují, že k anafylaktickým šokům v reakci na vakcínu proti chřipce v podstatě nedochází. Navíc první pomoc umí podat i lékárník, který je ze zákona zdravotník.

Prezident komory ve svém dopise zároveň zdůrazňuje, že praktičtí lékaři mají kapacitu očkovat víc, pokud k tomu budou vytvořeny vhodné podmínky. „Argument, že v některých zemích je očkování v lékárnách umožněno, není relevantní. Jednak Česko nemusí nutně kopírovat všechny nesmysly, které kdy populisté prosadili, ale především ve většině zemí je naopak, tak jako u nás, striktně oddělena péče lékařská od péče lékárnické, a to již z prostého důvodu, že lékaři i lékárníci mají rozdílné vzdělání,“ uvedl Kubek v dopise senátorům.

Komercionalizace očkování, které by bylo dostupné v lékárnách bez vyšetření lékařem, by podle Kubka vedla k prohloubení nedůvěry obyvatel k očkování.

Ne všichni lékaři jsou ale proti. Na síti X se ohradil třeba předseda České vakcionologické společnosti Roman Chlíbek. „Dovedeme si očkování dospělých v lékárnách proti chřipce, covidu‑19 a RSV představit jako další krok ke zvýšení proočkovanosti,“ uvedl.

Podle výkonné ředitelky Asociace provozovatelů lékárenských sítí Ireny Storové jsou lékárny vhodným očkovacím místem už proto, že veřejnost lékárníkům důvěřuje a farmaceuti jsou připraveni ke spolupráci na posílení prevence. Červencový průzkum think‑tanku Ministr zdraví ukázal, že s možností očkování v lékárnách souhlasí 22 procent dotázaných, dalších 33 procent souhlasí částečně.

Moderní medicína

Stáhněte si přílohu v PDF

„V přístupu veřejnosti vůči lékárníkům vidíme jedinečnou kombinaci důvěry a frekventovaného kontaktu, kterou lze využít ve prospěch veřejného zdraví. Tedy pouze pokud se tento potenciál rozhodnou politici smysluplně naplnit,“ říká Blanka Majnušová, manažerka projektu Prevence think‑tanku Ministr zdraví.

Mezi lékárníky a lékaři nyní obecně hoří spor o to, jestli se mají pravomoci lékárníků v oblasti prevence rozšiřovat. Aby například mohli léčit pacienty s diabetem, vysokým cholesterolem nebo tlakem. Lékaři jsou proti a berou to jako „fušování si do řemesla“.

„Lékaři také nesmějí v ordinacích prodávat léky,“ argumentuje například Kubek. Akce Benu lékáren považuje za marketingový projekt, jak do lékárny přilákat zdravé lidi a zvýšit si tak zisky.

Lékárníci se ale nevzdávají. „Chceme stále usilovat o rozšíření pravomocí lékárníků, může to být i očkování proti covidu, nejen chřipce, a další služby v rámci prevence. Když se podíváte do programového prohlášení vlády, tak to vidím optimisticky. Je vidět, že počítá s tím, že se preventivní služby rozšíří, a lékárny jsou určitě vhodným místem pro to, aby se tam třeba různé monitoringy prováděly,“ uvedla Storová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.