Český systém penzijního spoření se ocitá v paradoxní situaci. Přestože nejúspěšnější fondy dokázaly svým klientům loni zhodnotit úspory o více než dvacet procent, celý sektor schytal zkraje roku studenou sprchu od ekonomů z think‑tanku IDEA při CERGE‑EI. Podle jejich analýzy se čeští střadatelé nacházejí v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků. V důsledku toho musí pro dosažení srovnatelné renty jako v zahraničí do systému vkládat násobně více prostředků. Představitelé penzijních společností toto srovnání označují za zavádějící.

Uplynulý rok byl pro doplňkové penzijní spoření jedním z nejúspěšnějších. Dynamické účastnické fondy, jejichž portfolia jsou zpravidla složena z akcií nebo akciových ETF, dosáhly průměrného zhodnocení kolem 16 procent. V této kategorii dominoval NN Růstový fond s výnosem 25,9 procenta, následovaný fondem Conseq Globální akciový, který zhodnotil úspory o 23,4 procenta. Na opačném pólu se ocitl Uniqa akciový fond, který loni přinesl jen 2,3 procenta. Přitom v roce 2024 zazářil s výnosem přes 30 procent a vévodil žebříčkům.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Kterým konkrétním penzijním fondům se v dlouhém horizontu daří nejvíc a které naopak propadly.
  • Co je za tím, že některé fondy dokážou překonat jiné ze stejné kategorie.
  • Jaké věci akademici vytýkají tuzemským fondům a proč to penzijní společnosti považují za zavádějící.
  • Co se v systému penzijního spoření bude měnit.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.