Když Donald Trump začal krátce po svém návratu do Bílého domu hrozit uvalením cel takřka na všechny země světa včetně států Evropské unie, její členové se nakonec podvolili. S Trumpem v létě uzavřeli dohodu, která jim cla na dovoz do Spojených států navýšila zhruba o 15 procent. Naopak velká část amerického zboží má do Evropy začít proudit zcela bez celních tarifů.

Nyní ale z Evropy zněla úplně jiná rétorika – poté co americký prezident hrozil uvalením dalších cel kvůli své snaze získat Grónsko, rozhodla se velká část států EU pro odvetu. Pokud by Trump cla skutečně zavedl, chystaly se odpovědět uvalením cel na vybrané výrobky z USA. Zvažovaly i odvetu proti velkým americkým technologickým společnostem.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč by odveta EU poškodila víc než nečinnost.
  • Jak silně by se ekonomika v EU propadla.
  • Proč ale ohledně odvety zdaleka nezáleží jen na ekonomických dopadech.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.