Důchodová reforma je reakcí na demografii. Česká populace stárne, podíl lidí v produktivním věku klesá a tlak na veřejné finance i budoucí výši penzí roste. Zvyšování věku odchodu do důchodu či úpravy valorizace mohou systém stabilizovat, neřeší však zásadní otázku jednotlivce: jak si udržet životní standard, pokud státní důchod nebude stačit. Stát proto motivuje k vlastnímu dlouhodobému investování prostřednictvím dlouhodobého investičního produktu. Ten nabízí daňové zvýhodnění a podporuje investice s horizontem deseti a více let. DIP ale není investicí sám o sobě. Je to důchodový investiční účet, do kterého si investor volí konkrétní strategii. Klíčovou otázkou tedy je, jak jej využít smysluplně.
Co odděluje DIP od běžných investičních produktů?
Dlouhodobý investiční produkt je především daňovým režimem. Stát tímto nástrojem nevytváří nový typ investice, ale nastavuje motivaci, aby si jednotlivci budovali kapitál mimo průběžný důchodový systém vlastní cestou. Motivace je přitom poměrně jasná. „Investor si může od základu daně odečíst až 48 tisíc korun ročně, což při patnáctiprocentní sazbě znamená úsporu až 7200 korun. Dalším parametrem je příspěvek zaměstnavatele, který může do DIP posílat až 50 tisíc korun ročně bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V praxi tak DIP funguje nejen jako investiční nástroj, ale i jako zaměstnanecký benefit. Důležitou součástí konstrukce DIP je daňová výhoda. Investor tím získává efektivní podporu k vlastní investici, pokud dodrží zákonem stanovené podmínky,“ říká Andrea Němcová, ředitelka klientského servisu Atris investiční společnosti.
Ekonomická logika je přitom poměrně přímočará. Stát se vzdává části daňového výnosu dnes, aby snížil budoucí tlak na veřejné finance. Investor naopak získává efektivní bonus k vlastní investici za předpokladu, že dodrží minimální desetiletý horizont a věkovou hranici 60 let. Některé investiční společnosti navíc podporují dlouhodobost i vlastními mechanismy a samy klienty zvýhodňují při dlouhodobé investici. „Čas hraje při investování hlavní roli a díky němu se investice v čase zvyšuje exponenciálně. Proto klienty motivujeme, aby prostředky v DIP ponechali minimálně deset let. Při splnění podmínek připisujeme bonus ve výši jednoho procenta z investované částky včetně zhodnocení,“ dodává Němcová.
Rozhoduje samotný produkt, nebo volba aktiva?
DIP motivuje k delšímu horizontu a pravidelnosti. Výsledek ale neurčuje samotný nástroj, nýbrž investiční strategie, kterou si investor zvolí. Odpovědnost za výnos i riziko se přesouvá z veřejného systému na jednotlivce. DIP může obsahovat zejména akciové fondy, dluhopisové strategie i investice do reálných aktiv. Každá z těchto možností reaguje jinak na ekonomický cyklus, inflaci i vývoj úrokových sazeb.
Minimální desetiletý horizont přitom není administrativní formalita. Umožňuje pracovat s aktivy, která jsou krátkodobě citlivá na výkyvy trhu, ale dlouhodobě stojí na stabilnějších základech. Podle Atris investiční společnosti mohou v této roli dobře fungovat například komerční nemovitosti. „Komerční nemovitosti stojí na velmi dlouhodobých nájemních vztazích. Představují reálné aktivum, které má potenciál uchovávat hodnotu v čase, a mohou tak v rámci důchodového investování plnit stabilizační roli. I proto je v našem fondu Realita investoři často volí jako zástupce reálných aktiv do svých dlouhodobých investičních produktů,“ říká Němcová.
Hlavním benefitem je především předvídatelnost a stabilita výnosů. V rámci DIP však nejde o volbu jednoho správného aktiva, ale o to, zda celková strategie odpovídá dlouhodobému horizontu a schopnosti investora nést riziko.
Kde jsou limity a pro koho může DIP dávat smysl
Dlouhodobý investiční produkt je postaven na jasných podmínkách. Předčasný výběr prostředků znamená zpětné dodanění a ztrátu daňových výhod. DIP tak není nástrojem pro kapitál, který může investor v krátkém horizontu potřebovat. Z pohledu likvidity jde o omezenější režim, který předpokládá skutečně dlouhodobý přístup. Tomu by měla odpovídat i povaha zvolené investice.
„Pokud je cílem budování doplňkového důchodu, dává smysl, aby strategie nebyla nastavena na krátkodobé spekulace, ale na postupné a vyvážené budování hodnoty. Nejde o to, maximalizovat výnos v jednotlivých letech, ale o schopnost držet směr po celé období,“ uvádí Hana Seifertová, předsedkyně představenstva a finanční ředitelka Atris investiční společnosti.
Na druhé straně DIP není omezen vysokou vstupní bariérou. Investovat lze již od relativně nízkých částek, například od 500 korun, a prostředky lze v průběhu času navyšovat, snižovat nebo kombinovat pravidelné a jednorázové investice podle aktuální životní situace. Právě tato flexibilita umožňuje, aby byl produkt dostupný širokému spektru investorů za předpokladu, že respektují jeho dlouhodobý charakter.
Dlouhodobý scénář v praxi
Pro ilustraci lze uvažovat modelový scénář dvacetiletého investování. Investor například vloží jednorázově 150 tisíc korun, následně investuje 2500 korun měsíčně a zaměstnavatel přidává 1000 korun. Při modelovém ročním zhodnocení šest procent může celková hodnota investice dosáhnout přibližně 2,85 milionu korun. To by při následném desetiletém čerpání znamenalo rentu kolem 23 tisíc korun měsíčně.
Takový příklad samozřejmě vychází z předpokladu stabilního vývoje a dlouhodobé disciplíny. Nejde o garanci budoucího výnosu, ale o ilustraci toho, jak kombinace pravidelnosti, daňového zvýhodnění a času může ovlivnit konečný objem prostředků.
Modelový příklad DIP
(ukázková modelace se zhodnocením fondu šest procent ročně, bez vstupního poplatku)
délka investice - 20 let
jednorázová investice - 150 tis. Kč
pravidelná měsíční investice - 2500 Kč
příspěvek zaměstnavatele - 1000 Kč
doba vyplácení renty - 10 let
výše měsíční renty - 23 766 Kč
vklady celkem - 750 tis. Kč
příspěvek zaměstnavatele celkem - 240 tis. Kč
zhodnocení - 1 833 854 Kč
bonus Atris - 28 115 Kč
odpočet z daňového základu - 600 tis. Kč
celkem se zhodnocením - 2 851 969 Kč
Důchodový systém pod tlakem demografického vývoje
Český důchodový systém stojí na průběžném financování, kdy současní pracující odvádějí prostředky na výplatu dnešních penzí. Zatímco v současné době připadají na jednoho důchodce přibližně dva pracující, tento poměr se postupně snižuje a demografické projekce ukazují, že tomu tak bude i nadále.
Stárnutí populace tak představuje strukturální výzvu, kterou nelze řešit pouze parametrovými úpravami systému. „Demografický vývoj je dlouhodobý trend, který se bude v dalších letech prohlubovat. To znamená, že význam vlastního kapitálového zabezpečení bude postupně růst. Nástroje jako DIP mohou v tomto směru hrát roli a zajistit finanční stabilitu v pozdějším věku, protože podporují systematické budování rezervy mimo státní systém,“ doplňuje Seifertová.
Dlouhodobý investiční produkt tak nepředstavuje řešení celé důchodové otázky. Může však být jedním z nástrojů, jak na ni reagovat. Nikoli však spekulativně, ale postupně a disciplinovaně.
Partnerem článku je Atris investiční společnost
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist









