Od agrese k boji o přežití. Izrael s pomocí USA drtí íránské ambice i jaderný program

Izrael, ve spolupráci s USA, je opět ve válce s Íránem. Navazuje tak na dvanáctidenní červnový konflikt, během nějž bylo zabito několik vysokých vojenských představitelů režimu, napadeni jaderní vědci a výrazně poškozena jaderná i vojenská infrastruktura země. Už červnová válka ukázala, že Íránem dlouhá léta budovaná strategie odstrašování přestává fungovat.

Írán patří k nejvýznamnějším aktérům Blízkého východu nejen svou velikostí a populací, ale především geografickou polohou. Kontroluje severní pobřeží Hormuzského průlivu – úzkého hrdla, kterým v mírových dobách prochází zhruba pětina světové spotřeby ropy. Írán je navíc energetickou velmocí s jednou z největších zásob ropy a plynu na světě. Rozlehlé území, hornatá topografie i dlouhé pobřeží mu poskytují značnou strategickou hloubku.

Šíitský islamistický režim se definoval jako mocnost odporu proti Spojeným státům a jejich regionálním spojencům, zejména Izraeli a Saúdské Arábii. Vědom si slabších konvenčních kapacit postavil svou bezpečnostní doktrínu na asymetrii. Koncept „mozaikové obrany“ předpokládal decentralizovanou, dlouhodobou a opotřebovávací válku, která by útočníka odradila vysokými náklady. Cílem nebylo rychlé vítězství, ale učinit případný útok politicky i ekonomicky neúnosným. I proto nelze předpokládat, že by se kdokoliv, včetně USA, pokusil o pozemní útok na Írán.