Hrozba jménem Hormuz: Proč může konflikt s Íránem vystřelit cenu ropy až na 150 dolarů

Letos v lednu těžil Írán 3,34 milionu barelů ropy denně, což odpovídá přibližně čtyřem procentům globální produkce této suroviny. Asi 80–90 procent íránského exportu směřuje do čínských rafinerií, jedná se ale o vývoz v nejlepším případě pololegální, který probíhá prostřednictvím íránské stínové flotily. Drtivá většina jejích tankerů se íránskou ropou plní v terminálu na ostrově Charg, z něhož byly o víkendu slyšet exploze. Míra poškození tamějších zařízení ale není známá a celková situace se vyvíjí velmi rychle.

Každopádně si všimněme, že Íránci směřují svoji odvetu především na izraelská města a americká vojenská zařízení v Zálivu či také Dubaj a Dauhá. Napadnout ropná pole nebo rafinerie v regionu si Teherán očividně netroufá – tedy rozhodně nijak masivně. Země by totiž na sebe mohla poštvat celý Záliv. A ani její spojenec Peking by ajatolláhy v takovém případě nepochválil. Vždyť necelých 45 procent svojí spotřeby ropy říše středu pokrývá surovinou vytěženou v Zálivu a na Dálný východ přepravenou přes Hormuzský průliv.