Hamáček ve sněmovně opět jako doma. Strnadův člověk má zlatou kartu a s ní doživotní přístup k poslancům

Poslanecká sněmovna působí během posledních schůzí tak trochu jako stroj času. V kuloárech se totiž běžně prochází někdejší šéf sociální demokracie Jan Hamáček, zdraví se žoviálně s poslanci, mává na ministry. Zákonodárci pro HN opakovaně potvrzují, že někdejšího předsedu sněmovny a také vicepremiéra druhé vlády Andreje Babiše potkávají ve sněmovních prostorách a restauracích, kam standardní návštěvy bez doprovodu nemohou a jsou vyhrazené jen pro poslance. 

Tím už Hamáček pátým rokem není. Ze sněmovny vypadl s celou sociální demokracií v roce 2021 a pak z politiky zamířil do byznysu. Od roku 2023 je viceprezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a od února 2024 pracuje pro nejbohatšího Čecha, zbrojaře Michala Strnada, jako ředitel vnějších vztahů skupiny Czechoslovak Group (CSG). Exkluzivní přístup mezi poslance mu přitom zajišťuje takzvaná „zlatá karta“. 

Jde o osm let staré rozhodnutí, podle kterého mají emeritní předsedové a předsedkyně sněmovny doživotní volný pohyb po dolní komoře parlamentu. 

„Na základě rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Jana Morávka z roku 2018 mají nárok na vstupní kartu všichni bývalí předsedové Poslanecké sněmovny od roku 1993,“ uvedla pro HN mluvčí sněmovny Martina Lustigová. Podle ní k tomuto kroku neexistuje důvodová zpráva. 

Kdo konkrétně benefitu využívá, Lustigová zveřejnit odmítla. Sám Hamáček ale jeho uplatňování potvrdil. „Pokud vím, obdobný mechanismus ve vztahu k emeritním představitelům parlamentních komor funguje v celé řadě jiných států,“ řekl pro HN Hamáček, který sněmovnu vedl mezi lety 2013 a 2017. 

Co přesně na její půdě nyní dělá? Někdejší šéf dnešní SOCDEM na tuto otázku redakce bez dalších podrobností uvedl, že se „rád potkává se starými známými“. HN jej potkaly v kuloárech opakovaně, třeba i v době, když část poslanců SPD revoltovala proti muniční iniciativě a naznačovala, že by nemuseli hlasovat pro důvěru vládě. Právě na muniční iniciativě přitom CSG vydělává.

V zahraničí bývalí členové parlamentu podobné výsady skutečně mají, jsou ale regulovány. Například američtí kongresmani a senátoři mohou do parlamentních budov jen v době probíhajícího pléna. Výhodu pak pozbývají, pokud se stanou lobbisty nebo jsou zaměstnaní za účelem přímého či nepřímého ovlivňování změny jakéhokoli legislativního návrhu či kdyby z něj měli přímý osobní nebo finanční zájem.

Speciální vstupní kartičky mají i poslanci britského parlamentu, říká se jim průkazy „kategorie X“. I pro ně ale platí zákaz lobbingu.

Podle oficiální tiskové zprávy CSG z doby jeho nástupu má Hamáček udržovat vztahy s oborovými asociacemi a institucemi, government relations či monitoring regulací a legislativy ve vztahu k oborům, v nichž skupina působí. „Jsme rádi, že se nám podařilo do týmu získat osobnost s obrovskými zkušenostmi v české i zahraniční politice, která disponuje jak znalostmi průmyslu, tak vynikajícími vztahy s veřejným sektorem,“ pochvaloval si v roce 2024 místopředseda představenstva a výkonný ředitel CSG David Chour.

„Pan Hamáček má v tomto ohledu skutečně privilegovaný přístup do sněmovny, o kterém si jiní mohou nechat jenom zdát,“ komentoval skutečnost Miroslav Jašurek ze spolku Lobbio, který se transparentnosti veřejné správy věnuje. Připomněl, že v případě Poslanecké sněmovny neexistuje možnost, která by za splnění předem daných podmínek umožňovala lobbistům takovou kartičku získat. 

V Česku platí od poloviny loňského roku zákon o regulaci lobbingu, jehož ambicí je prostředí zprůhlednit. Zavádí například registr lobbování, do kterého se mají lobbisté přihlásit a pravidelně hlásit, jaké rozhodnutí se snažili ovlivnit. Hamáček v něm uvedený není a podle mluvčího CSG Andreje Čírtka být ani nemusí.

„Ze strany zaměstnavatele nemá zadány úkoly směřující k ovlivňování legislativního procesu, rozhodování orgánů veřejné moci ani k prosazování konkrétních právních či regulatorních změn,“ říká Čírtek. Co se týče styku s vládou či zákonodárci, je podle něj Hamáčkovým úkolem jen „obecná komunikace a monitoring“.

Zákon počítá s tím, že lobbisté do registru patří, pokud soustavně vyvíjí činnost směřující k přímému ovlivňování politiků za účelem úpravy legislativy. „V zahraničí se lidé na podobných pozicích běžně do registrů lobbování zapisují,“ uvedl k tomu Jašurek. Český úzus ale teprve vzniká. 

Nápad z doby oslav

Zmíněného Morávka, který o zlatých kartách rozhodl, prosadil podle dostupných informací na vlivné místo nejvyššího úředníka sněmovny v posledním roce svého úřadování právě Hamáček. Jde o jeho dlouholetého spolupracovníka a přítele. 

Morávek si pak post udržel i v následujícím volebním období, kdy se předsedou sněmovny stal Radek Vondráček (ANO) a Hamáček působil jako ministr vnitra. Právě Vondráček s inovací přišel v rámci stého výročí vzniku republiky a Morávek jeho nápad uvedl v život. 

Podle Vondráčka šlo hlavně o ocenění lidí, kteří pro stát v třetí nejvyšší ústavní funkci pracovali. „Vychází i ze zahraničních zkušeností, kde je určitý respekt k emeritním předsedům součástí politické kultury,“ uvedl. 

Sám Hamáček odmítl, že by na to měl jakýkoliv vliv. „Na rozhodnutí pana předsedy Vondráčka v roce 2018 jsem se nijak nepodílel, ani se mnou nebylo konzultováno, zastával jsem v té době pozici ministra vnitra,“ distancoval se dnešní manažer CSG.

Hamáčkův muž na obraně

Kartička do sněmovny ovšem není podle zjištění HN to jediné, čím Hamáček oproti běžným zástupcům firem vyniká. Historicky přímý kontakt má i do samého nitra ministerstva obrany. Ředitelem kabinetu Jaromíra Zůny (za SPD) je totiž Karel Kortánek, který stejný post zastával už pro Hamáčka na vnitru. Zdroje HN jej nezávisle na sobě označily za dlouholetého „Hamáčkova člověka“.

Šéf kabinetu je klíčová osoba, přes kterou se dostávají informace k ministrovi, zároveň ale koordinuje poradce a leží na něm příprava podkladů pro jednání vlády. Proč padla volba Zůny právě na Kortánka, nechce ani jedna strana detailněji přiblížit.

Babiš „zamázl“ víkendovou revoltu SPD. Ve vládě je ale třecích ploch více

14. 1. 2026 ▪ 5 min. čtení

„Prosím, obraťte se na tiskové oddělení,“ odmítl se s HN bavit Kortánek. Mluvčí resortu zdůraznili, že výběr ředitele kabinetu je plně v kompetenci ministra. „Pan Kortánek splňuje všechny předpoklady pro tuto funkci a má dlouholeté zkušenosti z několika resortů,“ reagovala Magdalena Hynčíková z tiskového oddělení ministerstva. Ten přitom spadá přímo pod Kortánka.

Jeho vztah s někdejším šéfem SOCDEM ilustruje příběh z konce Hamáčkova působení na vnitru, kdy měla jím vedená sociální demokracie jako Babišův koaliční partner vliv na obsazování míst generálních konzulů. Jejich jmenování na rozdíl od velvyslanců není vázáno na rozhodnutí vlády a prezidenta, ale jen na rozhodnutí ministra zahraničních věcí.

Tím byl v té době jiný Hamáčkův spolupracovník a osobní přítel Jakub Kulhánek, který dnes působí jako velvyslanec při OSN v New Yorku. A právě on vyslal Hamáčkova šéfa kabinetu coby generálního konzula do iráckého Erbílu. Kortánek měl tehdy podle zdrojů HN o místo velký zájem, o blízkovýchodní problematiku se prý dlouhodobě zajímal. Z veřejných zdrojů lze vyčíst, že v letech 2015 až 2018 působil jako ředitel Česko-izraelské smíšené obchodní komory, ostříleným diplomatem ale nebyl.

„Znám ho jako zkušeného úředníka. Je jazykově vybavený a vždy měl bezpečnostní prověrku,“ vysvětloval HN svou tehdejší volbu Kulhánek. S Kortánkem se zná už od roku 2014. Ještě před Zůnou a Hamáčkem totiž Kortánek vedl kabinet i jemu, a to v době, kdy Kulhánek pracoval jako náměstek ministra obrany Martina Stropnického (ANO).

Manželka u exministryně

Média už dříve upozornila, že svou kartičku do sněmovny má v současnosti i Hamáčkova manželka Gabriela Kloudová. Ta je nyní asistentkou Jany Černochové (ODS), která v minulém volebním období působila jako ministryně obrany. Kloudová je někdejší politička pražské ODS. Patřila ke klíčovým osobám Úřadu vlády v době tehdejšího šéfa strany a premiéra Mirka Topolánka, později působila jako šéfka kabinetu vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL). Její následné angažmá na Hamáčkem vedeném vnitru v pozici poradkyně pak skončilo svatbou s ministrem. 

Černochová v současnosti řídí vlivný sněmovní bezpečnostní výbor a podle svých slov chtěla angažovat někoho s kontakty a přehledem v resortu ministerstva vnitra. „Gábinu znám asi 20 let a vždycky jsme měly dobré vztahy. I poté, co odešla z ODS. Je pracovitá, obětavá, chytrá, organizačně schopná a mám ji lidsky moc ráda a je mi úplně jedno, koho je nebo byla manželka,“ napsala exministryně HN.

Bezpečnostní výbor je na půdě sněmovny klíčovým partnerem pro ministra vnitra. Vyjadřuje se k rozpočtu nejen jeho resortu, ale i dalších složek státu, jako je policie nebo i civilní rozvědka. Výbor přijímá také stanoviska k zákonům, které se vnitřní bezpečnosti týkají.