Dálnice jsou plné jako nikdy předtím, prokázalo sčítání dopravy. Už musíme zvedat kapacitu, ví ministr

České dálnice dál testují svoje kapacitní limity – a často už se zřejmě dostávají na hranici svých možností. Ukazují to čerstvě zveřejněná data ze sčítání dopravy, které na hlavních tazích probíhalo během roku 2025. Šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl na přetížení klíčových míst dálniční sítě upozorňuje minimálně poslední dva roky. A ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) po zveřejnění čerstvých dat mluví o tom, že zvětšení kapacity některých úseků bude nevyhnutelné.

Když loni na jaře vyrazili k dálnicím brigádníci s reflexními vestami i technici s automatickými senzory, čekalo se od tohoto sčítání dopravy hodně. V roce 2020 ho totiž v podstatě znehodnotil covid, a i když nakonec proběhlo o rok později, musely se výsledky složitě přepočítávat.

Tentokrát mělo dát výsledky daleko přesnější. A také obšírněji rozebrat, co už silničáři tušili – že provoz za posledních pět let hodně zhoustl. To ostatně naznačují čidla, která jsou na několika místech instalována dlouhodobě, i prostá zkušenost velké části řidičů. V obou případech je závěr jednoduchý: české silnice nebyly nikdy tak plné.

První data ze sčítání to potvrzují: celkově provoz v Česku zesílil oproti roku 2021 o 12 procent. Růst tedy zrychluje – za šest let před tím, tedy 2015 až 2021, rostly počty aut o deset procent. „Je důležité držet vysoké tempo výstavby a zároveň zvyšovat kapacitu nejvytíženějších úseků,“ uvedl ministr dopravy Bednárik. Na nich podle sčítání narostla intenzita dopravy i o více než 30 procent.

Tahle logika počítá s tím, že třeba dálnici D1 uleví dostavění druhé, severnější spojnice Čech a Moravy, kterou už se pomalu stává dálnice D35. Jenže ta bude hotová až v roce 2030, pokud tedy půjde příprava posledních úseků bez zádrhelů.

Zacpaná Praha? Z D5 sjeďte na D99 nebo už na D20. Ministerstvo schválilo tři nové dálnice

3. 4. 2025 ▪ 2 min. čtení

A mezitím provoz na D1 rychle houstne. Čerstvá čísla ukazují, že na pražském konci jezdí v průměru už skoro 107 tisíc aut denně, to je nárůst od posledního sčítání o 31 procent. Přes stotisícovou hranici se přehoupl už i úsek za křížením s Pražským okruhem – i ten má skoro třicetiprocentní nárůst.

Bednárik: Už jsme za hranou

Dvanáctiprocentní nárůst se týká celé hlavní sítě silnic. Na dálnicích je typicky ještě daleko vyšší, i když přesné číslo se nedá kvůli prodlužování jejich délky úplně srovnávat. „Už dávno jsme za hranicí kapacity dálnic a ten stav se stále zhoršuje. Výsledky sčítání podle mého prokazatelně potvrzují, že máme velký problém, který musíme řešit,“ řekl HN Bednárik.

Ten si po nástupu do funkce dal za prioritu právě převedení podstatné části nákladní dopravy ze silnic zpátky na železnici. „Dálnice jsou stavěné tak na 40 tisíc aut, z toho pětinu kamionů. Ale na spoustě míst se dostáváme daleko nad tohle číslo, což ty investice pak daleko rychleji znehodnocuje. O bezpečnosti, komfortu a zbytečně vysoké produkci CO₂ ani nemluvě,“ dodal. Nákladní doprava na železnici má podle různých studií daleko nižší emisní stopu, v přepočtu na tunu se uvádí údaje od jedné pětiny do jedné osminy.

Nárůst dopravy má pro stát alespoň ekonomický efekt: zvedá se výběr mýtného, loni byl výnos asi 19 miliard, dalších skoro devět miliard vybere na poplatcích od osobních aut. Samotná údržba hlavní sítě, tedy dálnic a silnic první třídy, potom stojí i s režií Ředitelství silnic a dálnic něco přes 20 miliard.

„Konečně jsme se dostali do pozice, kdy si ta hlavní silniční síť vydělá na svůj provoz a opravy. A ještě k tomu něco vydělá,“ řekl HN šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na investice to ale zdaleka nestačí – zbytek z výběru poplatků teď dělá kolem osmi miliard, investice do nových dálnic jsou ale kolem 60 miliard. 

Západ je živější, vazba na Německo prudce roste

Data také naznačují, že se ekonomická aktivita dál pomalu přesouvá z východu na západ republiky. Na východních částech D1 u Brna je nárůst slabší, i když taky asi pětinový.

Třetinový nárůst počtu aut vykazuje i přeshraniční úsek dálnice D8 přes Krušné hory, o víc než čtvrtinu se zaplnila i dálnice D5 u Rozvadova a citelně roste i provoz na stále jen zpola dokončené dálnici D7 do Chomutova, ukazuje detailnější mapa ŘSD. Na Moravě vlastně kromě Brna nikde takto vysoké nárůsty počtu aut nejsou.

Průtah Brnem postupně dostane v obou směrech třetí pruh, podobně chce stát postupně zvednout i kapacitu dalších úzkých hrdel – dojezdů do Prahy po všech dálnicích takzvané první třídy, tedy D5, D8 a D11, stejně tak by ho měl mít i celý Pražský okruh. Jeho nejvytíženější část mezi „plzeňskou“ D5 a sjezdem na Barrandov už se přitom také přehoupla přes 80 tisíc aut za den, to z ní dělá nejvytíženější čtyřpruhovou dálnici.

Další sčítání by mělo proběhnout v roce 2030. Tou dobou by měla být česká dálniční síť v podstatě hotová a měly by se už dokončovat poslední úseky a zahajovat doplňkové stavby, jako radiální dálnice dál od Prahy, tedy D99 nebo D20. Sčítání probíhají v Česku už od roku 1980, podle výzkumníků bylo to loňské po 20 letech první, které nic příliš nezkreslilo. V roce 2010 to byla hospodářská recese, o pět let později se ho nepovedlo správně vysoutěžit a muselo se o rok odložit. A rok 2020 se zase fakticky sčítal až o rok později, protože v původním termínu by ho znehodnotila covidová omezení.

Ani letos ale nebylo ideální. „Organizace sčítání v roce 2025 byla ovlivněna řadou uzavírek. Kompletní seznam není možné získat v dostatečném předstihu,“ postěžovali si autoři loni v září na dopravní konferenci v Pardubicích. Tahle komplikace by se podle nich měla do dalšího opakování vyřešit. Za loňské sčítání utratilo Ředitelství silnic a dálnic 54 milionů bez DPH, zpracovávala ho výzkumná společnost Ipsos.