Kombinace nízké spotřeby elektřiny během svátků a slunečných dnů, kdy fotovoltaické elektrárny vyráběly naplno, stejně jako v předchozích letech způsobila výrazný propad cen elektřiny na denním trhu. Během Velikonočního pondělí se cena dostala až na minus 135 eur za megawatthodinu (MWh), tedy zhruba minus 3300 korun. Kdo v takový čas spotřebovával elektřinu ze sítě se spotovým tarifem, nezaplatil za ni, ale peníze za ni naopak dostal.
Záporné ceny se přes den objevovaly od neděle až do úterý. Stačilo elektřinu ukládat do baterií nebo spotřebovávat. „Jednoduše řečeno, zapnete bojler, nabijete auto nebo baterii, a místo abyste platili, dostanete zaplaceno,“ říká například Jan Hicl, spolumajitel a produktový ředitel společnosti Delta Green. Firma lidem dodává elektřinu právě za spotové ceny a věnuje se řízení její efektivní výroby a spotřeby. Velká bateriová úložiště mohla během Velikonoc vydělat desítky až nižší stovky tisíc korun.
Naopak například majitelé fotovoltaických elektráren, kteří by tou dobou do sítě elektřinu dodávali, by prodělali a litovali, že je raději neodstavili. S chytrým řízením, které zpravidla mají, k tomu ale nedochází.
Co se dočtete dál
- Na co je potřeba dát si pozor a proč každá záporná cena nemusí znamenat výdělek při spotřebě.
- Jak se meziročně vyvíjí počty hodin, kdy jsou záporné ceny elektřiny.
- Jak dlouho záporné ceny vydrží.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
