Žít v Argentině není lehké. „Sympatizuji s Javierem Mileiem a jeho konceptem malé vlády. Ale ekonomika nefunguje a lidé se bojí,“ říká vinař Hernán Pimentel. Přesně a stručně shrnuje situaci v zemi, k níž přitáhl před více než dvěma lety celosvětovou pozornost svým libertariánským radikalismem výstřední ekonom a finanční poradce Javier Milei, když překvapivě vyhrál volby.
Makroekonomicky to vypadá mnohem lépe než v době, kdy Milei v kampani s motorovou pilou objížděl zemi, aby ukázal, jak bude řezat přebujelou vládní administrativu. Inflace spadla z 211 na 33 procent. HDP loni vzrostl o 4,4 procenta a chudoba klesla z 57 na 28 procent. Makroekonomická čísla se sice zlepšují, průměrné Argentince ale reformy dál bolí. Nezaměstnanost stoupá a průměrný Argentinec oživení vlastně nepociťuje. I proto, že nominální mzdy dosud nedohnaly kumulovanou inflaci.
„Není jednoduché dnes v Argentině žít a podnikat, proto třeba my vítáme dohodu mezi EU a sdružením Mercosur,“ vysvětluje Pimentel, který vede rodinnou firmu z provincie Mendoza a nedávno přijel na pozvání argentinského velvyslanectví svá vína z rodinného podniku předvést do Prahy.
„Pro malé vinaře je dohoda s EU šance, protože doma se víno neprodává a bez cel bych docela dobře konkuroval Evropanům. Nedávno u nás zavřely dvě velké vinařské firmy. I my jsme museli k vínu přidat pěstování pistáciových oříšků, abychom přežili,“ říká Pimentel. Jeho podnik Bodega Caleum nabízí i možnost ubytování a agroturistiky ve městě Luján de Cuyo v podhůří And v centru regionu proslulého pěstováním odrůdy Malbec.
Kuba se pomalu stává druhou Venezuelou. Trump k tomu našel dost překvapivé partnery zevnitř režimu
Analytici přitom označují zemědělství za obor, kterému se v Argentině spíš daří, na rozdíl třeba od stavebnictví.
Javier Milei zemi sice zachránil před bankrotem, ale jen s pomocí půjčky od Trumpových Spojených států amerických. Prognózy růstu na letošní rok jsou navíc horší, než byly ty loňské. Nicméně existují i sektory, jako těžba ropy a plynu nebo IT, které slibují slušný růst a mají o ně zájem i zahraniční investoři a podnikatelé. Mezi nimi i ti čeští, kteří budou tento týden doprovázet prezidenta Petra Pavla na jeho oficiální cestě do Argentiny a sousedního Chile. V podnikatelské delegaci jsou zástupci strojírenských a geologických společností a také několika firem obranného průmyslu.
Prezident Pavel tím oplácí Mileovi návštěvu z roku 2024 a klíčovým bodem programu v Buenos Aires bude podnikatelské fórum, podobně jako v Santiagu de Chile. Jižní Amerika byla regionem, kam už v dobách první republiky mířil vývoz českých zbrojovek. Ty tam vidí příležitost i nyní. „Chile má ve výzbroji tanky Leopard 2A4, kde nás zajímá možnost být v dodavatelském řetězci náhradních dílů, dodávky vojenských svařenců a vůbec celková participace na lokálních modernizačních programech. Rovněž chceme těmto zemím nabídnout i naše autonomní vozidlo Taros nebo zabezpečovací techniku, kterou využívá celá řada státních institucí,“ vysvětlil účast zástupce státního podniku VOP CZ v podnikatelské delegaci, mluvčí firmy Rostislav Rožnovský.
Populismus se ekonomicky nevyplácí
Prokletím Argentiny je už od 30. let minulého století populistická politika. Kdysi bohatá země opakovaně po krátkých obdobích ekonomického vzepětí volí do čela politiky, kteří slibují nesplnitelné, a země se propadá stále hlouběji. Symbolem tohoto rozhazování se stala postava prezidenta Juana Dominga Peróna, který vládl ve 40. a 50. letech minulého století a kterého ve zbytku světa proslavila spíš jeho druhá manželka Evita.
Perónismus se stal dominantní politickou silou, která se periodicky vrací. „V lidech je moc populismu a podnikatelé jako já se bojí, že se zase vrátí,“ tvrdí vinař Hernán Pimentel.
Ekonomický zázrak Javiera Mileie. Reformy „motorovou pilou“ zkrotily ceny a posunuly Argentinu k přebytkům
S populismem už pracuje i Javier Milei. Po prohře v provinčních volbách loni v září před říjnovými parlamentními navýšil v rozpočtu na rok 2026 výdaje na penze, zdravotnictví i vzdělávání. Dočkal se díky tomu překvapivého výsledku, jeho strana získala v Kongresu většinu.
Jak přilákat investory
Jednou z klíčových Mileiových reforem roku 2026 je zákon o reformě pracovního trhu, který prošel Senátem v únoru 2026. Reforma omezuje právo na stávku, usnadňuje propouštění, prodlužuje zkušební dobu a snižuje nemocenskou. Má to zatraktivnit zaměstnávání a přitáhnout investory.
Mezitím ale byl v únoru zavřen největší závod na výrobu pneumatik v zemi Fate, kde o práci přišlo 920 lidí kvůli levné konkurenci dovozu z Asie.
Naopak nadějí ekonomiky na levnou energii, která by investory mohla přilákat, je ložisko břidlicového plynu a ropy Vaca Muerta v Patagonii. Mileiova deregulace energetického sektoru přístup zahraničních investorů výrazně zjednodušila a umožnila exportovat energii za volné tržní ceny. Vláda také hodlá přivést investice do datových center hlavně pro AI, přičemž hlavním lákadlem mají být právě levné energie. Proto chce země – podle odhadu investiční banky Goldman Sachs – do tohoto odvětví v příštích letech investovat 60 miliard dolarů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist











