Jsou schopné chránit vojenské objekty, elektrárny či průmyslové areály. To vše autonomně a v trasách, které nelze předpovědět. Pracovat mohou i v roji, který je schopen rychlých synchronizovaných manévrů, aniž by spolu jednotlivé objekty komunikovaly nebo je někdo řídil. Nedají se tedy jednoduše napadnout, například pomocí rušení GPS signálu. Na vývoji takových dronů pracuje Skupina multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT.
A nezůstává jen u výzkumu. Více než stovku svých létajících robotů už prodala. Od přelomu roku nabízí i modely s funkcí letu v roji. Zatímco vývojáři na Ukrajině pracují hlavně na dronech s co nejnižšími výrobními náklady, česká skupina se specializuje na ty skutečně sofistikované. Jeden tak stojí jako dražší osobní automobil, zhruba milion korun. Výsledky své práce předvedli v pondělí v učebním středisku ČVUT v obci Temešvár na Písecku.
Co se dočtete dál
- Jak se chce skupina dostat k výrobě 10 000 dronů ročně.
- Kde nyní sbírá peníze a koho chce ještě oslovit.
- V čem tkví fígl úspěšného letu dronů v roji, když ne v pouhém pozorování okolí.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









