Jsou schopné chránit vojenské objekty, elektrárny či průmyslové areály. To vše autonomně a v trasách, které nelze předpovědět. Pracovat mohou i v roji, který je schopen rychlých synchronizovaných manévrů, aniž by spolu jednotlivé objekty komunikovaly nebo je někdo řídil. Nedají se tedy jednoduše napadnout, například pomocí rušení GPS signálu. Na vývoji takových dronů pracuje Skupina multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT.

A nezůstává jen u výzkumu. Více než stovku svých létajících robotů už prodala. Od přelomu roku nabízí i modely s funkcí letu v roji. Zatímco vývojáři na Ukrajině pracují hlavně na dronech s co nejnižšími výrobními náklady, česká skupina se specializuje na ty skutečně sofistikované. Jeden tak stojí jako dražší osobní automobil, zhruba milion korun. Výsledky své práce předvedli v pondělí v učebním středisku ČVUT v obci Temešvár na Písecku.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se chce skupina dostat k výrobě 10 000 dronů ročně.
  • Kde nyní sbírá peníze a koho chce ještě oslovit.
  • V čem tkví fígl úspěšného letu dronů v roji, když ne v pouhém pozorování okolí.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se