Nová pravidla mají posílit pozici evropských zemědělců

Smažený veganský řízek, rostlinný burger, tofu párek nebo vege slanina. Názvy, které by se na českých výrobcích neměly objevovat. Alespoň podle nových pravidel, na kterých se shodli vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu letos v březnu. Dosáhli předběžné dohody, která mění nařízení o Společné organizaci trhů se zemědělskými produkty a předpisy Společné zemědělské politiky (SZP). Významným bodem je ochrana masných názvů. Označení jako hovězí, vepřové, steak, svíčková, slanina nebo řízek budou nově striktně vyhrazena pouze pro produkty obsahující maso. „Tato opatření mají zajistit transparentnost pro spotřebitele a zamezit používání těchto termínů pro alternativní produkty, například z laboratorně pěstovaných buněk,“ stojí v úmluvě.

Proměny zemědělství

Jezte to, co právě roste, radí mladá farmářka ze Semic

14. 4. 2026 ▪ 6 min. čtení

Přitom právě masné názvy u rostlinných výrobků bývají časté. Výrobci vege potravin se mnohdy snaží napodobit chuť oblíbených masných pokrmů, což promítají i do názvů. „Je dobře, že finální kompromis není tak přísný, jak hrozilo, ale i tak jde o zbytečné omezení. Díky průzkumům víme, že lidé označením jako veganský řízek rozumí a změny si nepřejí, takže regulace neřeší žádný reálný problém. Místo toho, aby se EU soustředila na skutečné výzvy zemědělců, jako jsou férové podmínky na trhu nebo stabilnější podnikatelské prostředí, řeší názvy na obalech, které nikoho nematou,“ říká Lucia Milec, mluvčí organizace ProVeg Česko. Z výzkumu YouGov Česko ze srpna 2024 vyplývá, že 82 procent lidí ví, že sójový párek je rostlinný výrobek, a 69 procent dotázaných chce, aby se názvy jako veganský řízek nebo rostlinná klobása dál směly používat.

Na otázku, zda novinka může zbrzdit trh s rostlinnými alternativami, však Milec odpovídá zamítavě. „Regulace může prodej rostlinných výrobků spíše zpomalit, ne kvůli nezájmu lidí, ale kvůli zbytečným nákladům a nejistotě pro výrobce. Ti budou muset řešit přejmenovávání produktů, marketing i právní otázky jako překlad názvů pro různé evropské trhy, což může být zvlášť náročné pro menší firmy,“ předpokládá Milec. Dodává, že přitom jde o rychle rostoucí sektor s velkým ekonomickým potenciálem, který by si zasloužil spíše podporu než další překážky. „Paradoxně to navíc může ztížit orientaci i samotným spotřebitelům a spotřebitelkám, kteří si podle průzkumu přejí širší rostlinnou nabídku,“ upozorňuje Milec.

Oproti tomu Agrární komora ČR změnu považuje za žádoucí. Dlouhodobě upozorňovala na to, že situace na trhu je nyní velmi nepřehledná. „Dochází k tomu, že pod tradičními názvy masných výrobků, jako je například burger, řízek nebo párek, se skrývají i jejich napodobeniny čistě rostlinného původu, přestože složení takových potravin je naprosto odlišné. Jsme přesvědčeni, že originální rostlinné potraviny by si zasloužily mít své originální názvy,“ míní Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Přísnější smlouvy farmáři vítají

Klíčovou změnou je také zavedení povinných písemných smluv mezi zemědělci a kupujícími jako obecného pravidla. Tyto smlouvy budou muset obsahovat revizní doložky, které zohlední výkyvy trhu a ekonomické podmínky. Zemědělcům to má poskytnout větší stabilitu na trhu a předvídatelnost. „Tato dohoda představuje významný krok ke spravedlivějším a odolnějším trhům v zemědělství,“ prohlásila v Evropské radě Maria Panayiotouová, ministryně zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí Kypru.

A čeští zemědělci změnu kvitují. „Opatření k posílení tržní síly zemědělských prvovýrobců vůči odběratelům jednoznačně vítáme. Postavení zemědělců je dlouhodobě slabší, zejména ve vztahu k velkým obchodním řetězcům, které mají výrazně silnější vyjednávací pozici. Zavedení povinných písemných smluv s revizními doložkami proto vnímáme jako krok správným směrem,“ říká Jan Doležal.

V praxi sice písemné smlouvy existují už dnes, ale jejich podoba a vyváženost se značně liší a zemědělci často nesou hlavní rizika cenových výkyvů. Právě důslednější smluvní rámec může pomoci tyto nerovnosti zmírnit.

A s novinkou souhlasí i menší, soukromí farmáři. Podle Jana Štefla, místopředsedy Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), jsou revizní doložky především do dlouhodobých smluv pro zemědělce důležitým a potřebným stabilizačním prvkem. „Povinné písemné smlouvy mezi zemědělci a kupujícími jsou důležité hlavně u smluv na dodávky zemědělců pro střední a velké odběratele a obchodní řetězce,“ je přesvědčen Štefl.

Snadnější sdružování zemědělců

Třetí zásadní bod nové úmluvy zjednodušuje uznávání organizací producentů potravin a umožňuje členským státům poskytovat jim dodatečnou finanční podporu, přičemž klade zvláštní důraz na zapojení mladých a nových zemědělců. I to největší zemědělský svaz v Česku vnímá jako krok správným směrem. „Silnější sdružování zemědělců zvyšuje jejich vyjednávací sílu, umožňuje efektivnější organizaci produkce i lepší uplatnění na trhu. Důraz na zapojení mladých a začínajících zemědělců je pak klíčový pro generační obměnu a dlouhodobou stabilitu sektoru,“ je přesvědčen Doležal. Podobný postoj má i ASZ. „Zjednodušení uznávání organizací producentů a umožnění jejich větší dodatečné podpory je krok správným směrem. ASZ ČR tam však chybí, po zkušenostech s dosavadní činností organizací producentů v Česku, které se zde zatím prakticky orientují pouze na vyjednávání o vyšších cenách za produkci,“ pozastavuje se Štefl.

Přesnější údaje o férovosti výrobku

Nová dohoda pamatuje také na koncového zákazníka. Definuje totiž podmínky pro používání marketingových výrazů jako spravedlivý či krátký dodavatelský řetězec, aby se předešlo klamání zákazníků. Agrární komora v obecné rovině vítá opatření, která povedou k větší transparentnosti trhu a lepší orientaci spotřebitelů.

Zásadní ale podle Doležala bude konkrétní nastavení pravidel a jejich jednotná interpretace napříč členskými státy. „Pokud budou kritéria příliš vágní nebo rozdílně aplikovaná, hrozí, že se cíl mine účinkem,“ obává se Doležal. Naopak dobře uchopená regulace může podle něj zvýhodnit skutečně poctivé producenty a podpořit lokální produkci i férové vztahy v dodavatelském řetězci. „Dlouhodobě vidíme problém v tom, že zdražují potraviny na pultech obchodů, ale výkupní ceny zemědělských komodit se nezvyšují. Považujeme proto za nezbytné zaměřit se především na neférové obchodní praktiky, na které Agrární komora ČR dlouhodobě upozorňuje a které na tomto stavu mají rovněž svůj podíl. Očekáváme, že Evropská komise předloží na konci roku konkrétní návrh,“ doufá Doležal.

Předběžnou dohodu nyní musí schválit rada a Evropský parlament, než bude formálně přijata a vstoupí v platnost.

Proměny zemědělství

Stáhněte si přílohu v PDF

Český stát už ceny potravin řeší

Nová úmluva Evropské rady a komise reaguje na stále se zvyšující ceny potravin. Světové ceny v březnu stouply na nejvyšší úroveň od loňského září. Mohly za to převážně vyšší náklady na energie v souvislosti s eskalací konfliktu na Blízkém východě. Uvedla to ve své zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Varovala také, že pokud bude konflikt pokračovat, mohou ceny dále stoupat.

I český stát již začal monitorovat hrubé marže a obchodní přirážky u potravin. Nově také vznikla pozice potravinového ombudsmana, který má přispět k většímu tlaku na zlevnění. Hlavním nástrojem ombudsmana má být zveřejňování dat o cenách potravin. Ombudsman však nemá pravomoc do cen zasahovat ani navrhovat konkrétní zásahy do trhu. První měsíce jeho funkce mají být podle resortu zemědělství hlavně o sběru dat a debatě. Jedny z nejvyšších marží a přirážek nasadili obchodníci s potravinami koncem roku 2025, a to u brambor, kdy přirážka činila 115 procent, u sýru eidam to bylo kolem 105 procent. Ukazuje to nový monitoring cen na webu www.bezpecnostpotravin.cz, jehož cílem je podle ministerstva zemědělství rozpoutat diskusi o pravidlech férového obchodu.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny zemědělství.