Volby do dánského parlamentu, které proběhly na konci března, oslabily dosud vládnoucí uskupení středových stran. Vláda Sociálních demokratů a středopravicové strany Venstre se úspěšně postavila tlaku USA ve sporu o autonomii Grónska, což ji však nedovedlo k lepším volebním výsledkům. Naopak posílila nově druhá nejsilnější dánská Strana zelených, a především krajně pravicová Dánská lidová strana. Nejsilnější dánskou stranou nadále zůstává sociální demokracie a premiérka Mette Frederiksenová se pokusí sestavit novou koaliční vládu, která jí umožní prodloužit svou vládu na tři funkční období.
Přestože volby probíhaly ve stínu velmi vypjatých diplomatických vztahů s USA o vládu nad Grónskem, toto téma se nakonec nestalo středobodem předvolební kampaně. V Dánsku totiž napříč politickým spektrem panuje shoda, že nátlaku Spojených států není možné ustoupit.
Co se dočtete dál
- Jaké suroviny se odhadují v grónských vodách a na pobřeží.
- Jaké průzkumné vrty jsou plánované na rok 2026.
- Jak může případné potvrzení zásob ovlivnit diplomatické napětí mezi Dánskem a USA.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
