Volby do dánského parlamentu, které proběhly na konci března, oslabily dosud vládnoucí uskupení středových stran. Vláda Sociálních demokratů a středopravicové strany Venstre se úspěšně postavila tlaku USA ve sporu o autonomii Grónska, což ji však nedovedlo k lepším volebním výsledkům. Naopak posílila nově druhá nejsilnější dánská Strana zelených, a především krajně pravicová Dánská lidová strana. Nejsilnější dánskou stranou nadále zůstává sociální demokracie a premiérka Mette Frederiksenová se pokusí sestavit novou koaliční vládu, která jí umožní prodloužit svou vládu na tři funkční období.

Přestože volby probíhaly ve stínu velmi vypjatých diplomatických vztahů s USA o vládu nad Grónskem, toto téma se nakonec nestalo středobodem předvolební kampaně. V Dánsku totiž napříč politickým spektrem panuje shoda, že nátlaku Spojených států není možné ustoupit.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké suroviny se odhadují v grónských vodách a na pobřeží.
  • Jaké průzkumné vrty jsou plánované na rok 2026.
  • Jak může případné potvrzení zásob ovlivnit diplomatické napětí mezi Dánskem a USA.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.