Místo rezavé hokejové haly vyroste moderní centrum cirkularity

Ještě na začátku roku 2014 se ocelová hala v Lesní ulici v Třinci otřásala nárazy puků do mantinelů a výkřiky fanoušků. Sloužila jako domovský stadion hokejového klubu HC Oceláři Třinec. Jeho hráči se ale v létě přesunuli do nedalekého nového sportovního areálu, ze staré Werk Areny se stal brownfield a začala pomalu chátrat.

Oprýskaná plechová hala s uměle chlazenou lední plochou a historií plnou mistrovských titulů však padla do oka týmu vědců soukromé výzkumné organizace Materiálový a metalurgický výzkum (MMV). Hledali vhodné místo, kde by mohli zkoumat opětovné využívání odpadů a rozhodli se starou halu přeměnit na špičkové výzkumné centrum, ve kterém se budou rodit cirkulární inovace. Stará hokejová hala se měla stát příkladem toho, co se pak na místě bude zkoumat – ukázkou využití principu cirkulární ekonomiky ve stavebnictví.

„Místo bývalé hokejové arény jsme zvolili proto, že jde o významný brownfield, navíc s dlouhou historií. Nechtěli jsme stavět na zelené louce, ale dát nový smysl místu, které má pro město symbolickou hodnotu,“ říká Jakub Švrček, jednatel a výkonný ředitel MMV. Současně se jim líbilo, že jde o lokalitu s velmi dobrou infrastrukturou a silnou vazbou na komunitu – stará Werk Arena totiž nebyla jen hala, ale součást rozsáhlého sportovního a volnočasového areálu města.

Třinec má navíc strategickou polohu ve střední Evropě, v bezprostřední blízkosti Polska i Slovenska. „To je pro nás důležité z hlediska mezinárodní spolupráce i budoucího rozvoje. Máme ambici, aby se CirkArena stala významnou institucí minimálně ve středoevropském prostoru. Věříme, že právě tato poloha nám k tomu dává dobré předpoklady,“ pokračuje Švrček.

Pro vědce z MMV tedy nebyla klíčová ani tak původní stavba, jako její strategická poloha, dostatečný prostorový potenciál a dobré napojení na infrastrukturu. „Zároveň jsme chtěli, aby místo odpovídalo principům spravedlivé transformace bývalých uhelných regionů. Tím, že jsme zvolili brownfield v průmyslové oblasti, jsme naplnili transformační požadavky Česka a Evropské unie,“ podotýká Švrček. Právě fondy EU projekt do velké míry spolufinancují. Z Operačního programu Spravedlivá transformace do CirkAreny směřuje 1,67 miliardy korun. Dalších 200 milionů korun tvoří příspěvek ze státního rozpočtu a 330 milionů korun je vlastní spolufinancování MMV. Celkem tedy stavba Cirk­Areny vyjde na 2,2 miliardy korun.

Tomáš Šenberger, stavební znalec, architekt a profesor na Fakultě stavební ČVUT, podotýká, že v Česku jsou stovky případů opětovného využití brownfieldů. Zrevitalizované oblasti, které dříve patřily sportu, ovšem nejsou doposud v Česku běžné, i když se v posledních letech ojediněle objevují. Za zmínku podle něj stojí například rozhledna na bývalém skokanském můstku Churáňov na Zadově nebo aktuálně připravovaný projekt přeměny budovy městských lázní v Chomutově na městskou knihovnu.

Šenberger záměr CirkAreny vítá: „Každý projekt, který revitalizuje dlouhodobě nevyužívanou a zanedbanou část města, je krokem správným směrem. Pokud se jí navíc díky nové funkci a progresivním technologiím vrací život a opět slouží obyvatelům, má skutečný smysl,“ míní .

Demolice byla levnější než složitá přestavba

Požadavky na nový objekt, který měl vzniknout přetvořením hokejového stánku, byly velmi široké. CirkArena má být moderním výzkumným pracovištěm, vzdělávacím centrem i otevřeným komunitním místem. Bude se tedy využívat mnoha způsoby. Když realizátoři projektu začali črtat první plány uspořádání vnitřních prostor, bylo jasné, že takto multifunkční využití do staré konstrukce haly není možné vtělit. A pokud by se o to snažili, bylo by to tak drahé, že by to daleko přesáhlo rozpočet stavby.

Proto se rozhodli starou Werk Arenu z velké části zbourat a využít především brownfieldový pozemek pod ní. „Rozhodnutí pro novou stavbu nám umožnilo navrhnout budovu plně podle současných standardů udržitelnosti, energetické efektivity a cirkulárních principů. Nový objekt tak může od počátku naplňovat ambice projektu a stát se dlouhodobě funkční a kvalitní infrastrukturou pro celý region,“ zdůvodňuje Švrček. V architektonickém návrhu však tvůrci zachovali plochu původního kluziště, která bude zastřešena a vytvoří nový multifunkční prostor, jakési náměstí pod střechou.

Místo rezavé hokejové haly vyroste moderní centrum cirkularity

Dalších 7
fotografií

Stará hala Werk Areny padla k zemi v létě loňského roku. Přestože tvůrci projektu nakonec sáhli po demolici, rozhodli se do ní promítnout prvky cirkularity. Chtějí totiž minimalizovat ekologickou stopu celého projektu a místo nových materiálů co nejvíce používat recyklované části. Demolici tak pojali jako selektivní, nikoli plošné bourání. „Konstrukce a materiály oddělujeme po jednotlivých typech – ocel, beton, dřevo, kovy i technologie – s cílem jejich dalšího využití,“ vysvětluje Švrček.

Do stavby se vrátí 70 procent recyklátu

Ocelové konstrukční prvky byly vytříděny a předány k recyklaci hutnímu průmyslu, kde poslouží jako vstupní surovina pro výrobu nové oceli. Tím se výrazně snižuje potřeba primárních materiálů a energetická náročnost výroby oproti produkci oceli z rudy. Betonové a zděné konstrukce stavaři zrecyklovali přímo na místě, kde je využili jako podkladní vrstvy zásypu nebo dočasné konstrukční vrstvy při stavbě. Tento postup ušetří náklady na dopravu materiálu a související emise. Celkem se při stavbě CirkAreny má použít 70 procent stavebního recyklátu, zbytek půjde z primárních surovin.

Z čistě finančního hlediska se podle Švrčka u takto velké budovy recyklační demolice bezesporu vyplácí. U části materiálů, zejména u betonu a zemních hmot, je recyklace zpravidla levnější než použití primárního materiálu. „Pokud beton recyklujeme přímo na místě demolice a znovu ho využijeme, výrazně šetříme náklady na dopravu, skládkovné i nákup nového kameniva. Právě logistika dnes tvoří podstatnou část ceny všech stavebních materiálů,“ přibližuje. U ocelových konstrukcí je ekonomika jiná. Ty sice znovu ve stavbě nepoužívají, ale jejich třídění a předání k recyklaci do hutního průmyslu má stále pozitivní finanční bilanci.

Naopak selektivní demolice, kdy se stavba postupně rozebírá na jednotlivé materiály jako cihly, dřevo, kovy, beton a podobně, je sama o sobě o něco dražší než rychlé plošné bourání. Vyžaduje totiž více práce, koordinace a času. Tyto vyšší náklady se ale z velké části vracejí právě v úsporách za skládkování, dopravu a nákup nových materiálů. „Celkově tedy platí, že recyklace není vždy levnější v každé jednotlivé položce, ale při celkovém objemu materiálů, o kterém se u CirkAreny bavíme, je recyklace ekonomicky výhodná a především výrazně snižuje ekologickou stopu projektu,“ shrnuje Švrček.

Dominantou jsou kaskádovité terasy

Třípodlažní CirkArenu postaví na klíč firma Metrostav. Ze tří stran ji obkrouží vnitřní zastřešené atrium a s rostoucí výškou bude kaskádovitě ustupovat směrem od okolí, takže ji zvnějšku obklopí zelené terasy. Její půdorysné rozměry lehce přesáhnou 121 × 73 metrů. Jedná se o stavbu s kostrou z monolitického železobetonového skeletu a ocelových konstrukcí s opláštěním. Budovu vytvoří pět celků – tři části poslouží laboratořím a kancelářím, jedna technologickému zázemí či skladům. Poslední část nabídne vnitřní multifunkční prostor s proskleným zastřešením. V budově najde práci téměř 150 zaměstnanců.

Objekt má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží, doplněné o technické mezipatro a centrální věž s galerií. První nadzemní podlaží slouží jako hlavní vstupní a orientační úroveň. Nachází se zde foyer s recepcí, kanceláře, laboratoře, zasedací místnosti, digitální laboratoř, technické zázemí, kolárna pro zaměstnance, kuchyňky a hygienické zázemí. „V rámci digitální laboratoře vznikne také interaktivní prostor pro děti a školy, kde bude možnost se seznámit s výzkumem a také si jej vyzkoušet,“ poodhaluje Švrček. Ve druhém podlaží budou rovněž kanceláře, laboratoře, zasedací místnosti a zázemí pro zaměstnance, ovšem třetí podlaží je již koncipováno odlišně – část prostoru slouží technickému zázemí budovy, především strojovně vzduchotechniky, část je využita pro kanceláře a část pro krátkodobé ubytování odborníků a výzkumníků.

Výrazným prvkem objektu je středová věž, ve které vznikne výstavní galerie. Ta bude sloužit k prezentaci výsledků výzkumu a inovací a bude otevřena i veřejnosti. Počítá se jak se stálou expozicí, tak s dočasnými výstavami.

„Další důležitou a výraznou součástí areálu je zastřešený multifunkční prostor, již zmiňovaná původní ledová plocha, který bude využíván pro besedy, prezentace, kulturní a společenské akce. Prostor je přístupný jak zvenčí, tak z budovy a je bezbariérový. V průběhu roku umožní i sezonní využití, například pro venkovní promítání a další veřejné aktivity,“ ubezpečuje Švrček. Střecha bude sloužit technologiím a výrobě energie – bude zde umístěna vzduchotechnika a fotovoltaické panely.

Přehlídka zelených technologií

Jelikož se veškeré dění v CirkAreně bude točit kolem udržitelnosti, sama budova je ukázkou svého účelu. Architekti projektu, třinecké studio Fiala Architects, do ní vtělili snad všechna udržitelná opatření, jež současné možnosti stavitelství nabízí. CirkArena podle Švrčkových slov kombinuje více ekologických principů do jednoho funkčního celku. Cílem nebylo jen vyhovět legislativě, tedy postavit budovu podle požadovaných ekologických kritérií, ale dlouhodobě udržitelný provoz s nízkými provozními náklady a minimální ekologickou stopou.

Zásadním prvkem energetického konceptu je vytápění a chlazení objektu pomocí geotermálních vrtů a tepelného čerpadla systému země–voda. Pod budovou vznikne pole hlubinných geotermálních vrtů, které stabilně využívají teplotu horninového prostředí. Tepelné čerpadlo tuto energii využívá pro vytápění objektu v zimním období a zároveň umožňuje reverzní provoz, tedy velmi úsporné chlazení v letních měsících. Díky tomu se výrazně snižuje potřeba klasického aktivního chlazení a spotřeba energie oproti konvenčním systémům.

„V oblasti energetiky je klíčovým prvkem fotovoltaická elektrárna na střeše. Vyrobená elektřina se primárně spotřebuje přímo v budově, zejména pro provoz technologií, osvětlení a částečně i pro technologické zázemí. Cílem je snížit odběr elektřiny ze sítě a pokrýt část spotřeby z obnovitelného zdroje,“ upřesňuje Švrček.

Budova je také navržena s vysoce energeticky efektivní obálkou, která poskytuje kvalitní zateplení, eliminaci tepelných mostů a vzduchotěsnost. To výrazně snižuje potřebu energie na vytápění i chlazení. Větrání zajišťuje řízený systém s rekuperací tepla, který umožňuje zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu a zajišťuje kvalitní vnitřní prostředí při nízkých provozních nákladech.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

„Velký důraz klademe na hospodaření s vodou. Sběr a akumulace dešťové vody ze střech bude sloužit především pro závlahu. Tento přístup výrazně snižuje potřebu pitné vody a odlehčuje kanalizační síti. To má i pozitivní dopad na okolí stavby. Retenční a vsakovací plochy a také zelené střechy a zelené fasádní prvky, kterých je navrženo víc, než je obvyklé, pomáhají zadržovat vodu v místě a omezují přehřívání okolí,“ zmiňuje Švrček. Součástí systému hospodaření s vodou budou také vrtané studny, které poskytnou další přírodní zdroj vody.

Po dokončení stavebních prací a terénních úprav celého okolí doplní CirkArenu i parkovací stání téměř pro 80 aut, čtyři plochy retenčního jezírka propojené lávkami a umělý vodní tok.

Jakub Švrček říká, že velkou výzvou během stavby bylo hned na začátku opustit myšlenku využití stávajícího objektu původní hokejové haly a zakomponování provozu přímo do ní. „S ohledem na potřeby budoucího provozu to bohužel nebylo reálné,“ konstatuje. Tou největší výzvou však bylo skloubit všechny požadavky budoucího provozu do jedné nové moderní budovy. „I když zaměření výzkumu je jednotné, tedy na cirkulární ekonomiku, výzkumné týmy jsou z různých odvětví a mají různé požadavky,“ připomíná, že jednotlivé týmy budou potřebovat rozdílné vybavení i typy prostorů. Plný provoz budovy by měl být zahájen během roku 2028.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.