Minulé úterý jsme se v rámci večerů PhiloSophia Bohemica, ve kterých sledujeme vývoj českého ducha, dostali k Tomáši Garriguovi Masarykovi. Jeho úvahy o duchu českého národa potom tolikrát opakované Václavem Havlem jdou přímo k jádru věci.
V závěrečných kapitolách České otázky shrnuje Masaryk: „Naše charakterová neucelenost netkví pouze v nestálosti a nedůslednosti vůle, ale i rozumu… Tato nepevnost a neucelenost našeho charakteru netkví pouze v nedostatku pevné vůle a nestálosti citův, ale i ve zvláštní nepevnosti a nedůslednosti názorů.“
Náš problém není v tom, že se nezapálíme, ale že nejsme schopni věci politicky domyslet do konce. Jako bychom měli „umdlené duše“. To je termín, který Masaryk používá v knize Moderní člověk a náboženství a popisuje jej takto: „Jest Bůh? – To nevíme. Je duše? – Nevíme. Potrváme, nebo zemřeme? – Nevíme. Má život nějaký účel? – Nevíme. Proč žiju já? – Nevíme. Žiju, existuju opravdu? – Nevíme. – Co tedy víme? Lze nám vůbec něco věděti? – Nevíme. – A toto soustavné ,nevíme‘ nazývá se vědou!“
Co se dočtete dál
- Jak Masaryk charakterizuje české „umdlené duše“ a jejich dopad na politická rozhodnutí.
- Proč zastavení reforem podle Masaryka potlačilo národ a co z toho plyne dnes.
- Jak souvisí „hřích proti Duchu svatému“ s národní neschopností dovést věci do konce.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
